Tři adepti na vyhození z Nečasovy vlády – nastává čas na hlasování o nedůvěře Nečasově vládě
Ministr práce Drábek „zajistil“ změnu softwaru na Úřadech práce tak „dokonale“, že se dostal do kolapsu celý systém výplat sociálních dávek, který probíhá přes tyto úřady. A to ještě v lednu bylo možné v řadě agend využít k zajištění výplat dosavadní, bezchybný software. IT odborníci Úřadů práce otevřeně sdělili, že problémy systému výplaty dávek v příštích týdnech a měsících se spíše ještě zvětší. Není důvod expertům nevěřit. Politicky za očekávaný kolaps systému výplat dávek na ÚP odpovídá nepochybně ministr J. Drábek. Je beze vší pochybnosti osobou, která by ze své pozice měla rychle odejít.
Dalším vážným adeptem odchodu z Nečasovy vlády je ministr spravedlnosti Pospíšil. V něm se snoubí zvláštní vlastnosti věci zkomplikovat a zauzlit (právnická fakulta v Plzni a vrchní státní zastupitelstvo v Praze se z jeho zásahů zřejmě již nevzpamatují), se schopností mediálně obhájit řadu svých kontroverzních kroků a dohodnout se na vzájemném respektování svých zájmů s mpř. ČSSD M. Benešovou a jejími lidmi. Svými intrikami (účelovými útoky přes nevyšší státní zastupitelství na politiky vládních stran i ČSSD) přispívá k vytváření všeobecného znechucení v zemi.
A konečně nesporným kandidátem odchodu z vlády je (dle prezidenta široko daleko) „nejlepší ministr školství“ J. Dobeš. Dokázal to, co se od listopadu 1989 nepodařilo žádnému ministru školství, dostat do ulic k protestním akcím univerzitní studenty i učitele. A v sázce není nic menšího nežli akademické svobody a placení školného na VŠ.
Na ministerstvu školství se také de facto zhroutil systém smysluplného nakládání s evropskými fondy. A Evropská komise může svým rozhodnutím zastavit operační program v gesci ministerstva školství, což by znamenalo nemožnost čerpat desítky miliard korun.
I řada dalších ministrů v krátké době „dozraje“ do podobné situace: ministr Heger (který bezskrupulózně porušil slib odborářům ve věci navýšení mezd lékařů a personálu), ministr dopravy, ministr obrany (stále nevysvětlitelná kauza ProMoPro) a ministr vnitra i sám premiér.
Nastává čas, kdy by opozice měla vyvolat hlasování o nedůvěře Nečasově vládě tak, aby bylo možné předčasné volby do sněmovny uskutečnit společně s volbami do zastupitelstev krajů a doplňovacími volbami do senátu v říjnu tohoto roku.
Dalším vážným adeptem odchodu z Nečasovy vlády je ministr spravedlnosti Pospíšil. V něm se snoubí zvláštní vlastnosti věci zkomplikovat a zauzlit (právnická fakulta v Plzni a vrchní státní zastupitelstvo v Praze se z jeho zásahů zřejmě již nevzpamatují), se schopností mediálně obhájit řadu svých kontroverzních kroků a dohodnout se na vzájemném respektování svých zájmů s mpř. ČSSD M. Benešovou a jejími lidmi. Svými intrikami (účelovými útoky přes nevyšší státní zastupitelství na politiky vládních stran i ČSSD) přispívá k vytváření všeobecného znechucení v zemi.
A konečně nesporným kandidátem odchodu z vlády je (dle prezidenta široko daleko) „nejlepší ministr školství“ J. Dobeš. Dokázal to, co se od listopadu 1989 nepodařilo žádnému ministru školství, dostat do ulic k protestním akcím univerzitní studenty i učitele. A v sázce není nic menšího nežli akademické svobody a placení školného na VŠ.
Na ministerstvu školství se také de facto zhroutil systém smysluplného nakládání s evropskými fondy. A Evropská komise může svým rozhodnutím zastavit operační program v gesci ministerstva školství, což by znamenalo nemožnost čerpat desítky miliard korun.
I řada dalších ministrů v krátké době „dozraje“ do podobné situace: ministr Heger (který bezskrupulózně porušil slib odborářům ve věci navýšení mezd lékařů a personálu), ministr dopravy, ministr obrany (stále nevysvětlitelná kauza ProMoPro) a ministr vnitra i sám premiér.
Nastává čas, kdy by opozice měla vyvolat hlasování o nedůvěře Nečasově vládě tak, aby bylo možné předčasné volby do sněmovny uskutečnit společně s volbami do zastupitelstev krajů a doplňovacími volbami do senátu v říjnu tohoto roku.