Rozklad státního aparátu postoupil měrou, která i mě šokuje. Metanolová aféra ukázala pozoruhodnou a podezřelou neschopnost celé řady institucí státu. Počínaje Celní správou přes Policii ČR, Potravinářskou inspekci až po ČOI a hygienickou službu. Ti všichni v té nebo oné míře tolerovali či dokonce dlouhodobě kryli výrobu a obchod pančovaného alkoholu na bázi denaturovaného lihu rafinovaného savem (prodej tohoto lihu dosahuje prý čtvrtinového podílu na celkovém prodeji lihovin a destilátů). Hrůza! Miliardové daňové úniky a obrovský byznys zcela mimo kontrolu státu! Jako v Americe za časů Al Capona.

Lze vcelku snadno vydedukovat, kdo z vrcholných politiků tento druh mafiánského byznysu kryje (třeba podle toho, které instituce státu selhávají). A podobný byznys – je jen otázka, kdo jej řídí – probíhá také s pašovanými cigaretami. Nepochybuj dnes již ani o tom, že obdobné druhy obchodů se uskutečňují i v hazardu. Tam se nějak pozoruhodně dlouho nedaří prosadit legislativu regulující důsledně tuto oblast. Podobné zdá se to může být i v distribuci pohonných hmot. Vlastně se ani nechci vracet zpět do let 2005 - 2006, kdo všechno z politiků tehdy vystupoval proti zavedení registračních pokladen. Zbývá dodat, že pokud by u nás byly registrační pokladny s pamětí již pět let zavedeny, byl by velice ztížen, ne-li zcela znemožněn prodej pančovaného alkoholu a stát by podstatně snížil daňové úniky. A o to tehdy asi šlo, aby to nebylo možné.

Rozval státu museli silně překvapení občané shlédnout prakticky v přímém přenosu při "špuntovkovém" útoku na prezidenta v Chrastavě. Lidé z ochranky prezidenta se chovali jako výletníci pohybující se ležérně a bezstarostně davem. Byl jsem s prezidentem v minulosti často ve velmi zásadním sporu. Ale nechápu, kde se dnes bere nenávist vůči V. Klausovi u těch různých Vieweghů, Jochů a Šiklových. Je přitom zajímavé, že se často jedná o exponenty "pravdy a lásky". Ale je třeba dodat, že láskou k bližnímu tito dobráčci příliš neslynou. Prostě i oni konečně pochopili, že V. Klaus se vrátí do běžné politiky po ukončení prezidentského úřadu už prostě proto, že z ní nikdy neodešel…

Pamatuji se dobře, že V. Klaus byl z politiků české pravice jediný, kdo měl odvahu veřejně vystoupit proti vajíčkovým útokům, které v květnu 2009 – před volbami do EP – směřovaly na mne a na další tehdejší předáky ČSSD. Cílem těchto vajíčkových estrád byla má dehonestace, zostuzení, zesměšnění a také rozbití celé volební kampaně ČSSD. To vše za vášnivého angažmá českých médií, která nadšeně heroizovala útočníky. Také tehdy řada novinářů perfidně psala, že je potřeba věc zlehčit, brát tak nějak s humorem. Prezident se choval při i po útoku – jak chci věřit v podstatě anarchistického chaota – naprosto normálně. Nebyl hysterický ani přehnaně vyvedený z míry. "Český Breivik" (naštěstí poněkud operetní produkt malých českých poměrů) dnes poskytuje rozhovory médiím jako velká popová hvězda. Myslím, že by se celou věc měl pokusit uzavřít sám Václav Klaus. Tím, že vyzve média a celou českou politickou scénu ke klidu, k uzavření celé věci. Moc ale nevěřím tomu, že se mu to podaří. V každém případě nahrazuje ale metanolová aféra i "špuntovkový atentát" potřebný politický diskurs před krajskými a senátními volbami. A tak zcela jistě nedojde ani na diskusi o zadlužení krajů, o veřejných službách, o koncepci zdravotnictví, školství, dopravy a sociální péče či o strategii investic v krajích. Znechucení veřejnosti politikou a politiky se tak ještě zvětší. A k volbám dorazí jen voliči zavedených parlamentních stran. Nedojde tak k velké fragmentaci politické scény. Maximálně se tu a tam objeví v jednotlivých krajích, zastupitelstvech nějaká regionální hnutí a sdružení. To je jistě ze strany dlouhodobých zájmů zavedených stran žádoucí, ale stejně se tyto strany v budoucnu (při volbách do sněmovny) svému dalšímu oslabení nevyhnou.

A k orientaci společnosti tímto směrem slouží nesporně i intenzifikované průzkumy veřejného mínění, jejichž výsledky je česká veřejnost bičována v posledních týdnech. Jaký to rozdíl proti situaci před krajskými volbami v roce 2008. Tehdy vlastně téměř žádné průzkumy veřejného mínění k dispozici nebyly. Proč ta změna? Výzkumné agentury, pracující zejména pro Českou televizi a Český rozhlas, dlouhodobě spolupracují s ODS (SC&C) a ČSSD (STEM) a prostě vědí, co se od nich očekává.