Kritika prezidenta Zemana je na místě, dvojí metr ale nikoli
Na prezidenta Zemana se za poslední dny snesla vlna až hysterické kritiky jednak za jeho vyjadřování v souvislosti s cestou do Číny a v Číně a jednak za jeho vulgaritu.
Nedokážu si představit například německého prezidenta Gaucka, že by v rozhovoru s médii použil stejné vulgární výrazy, které jsme mohli slyšet od českého prezidenta Zemana. Ale je třeba si uvědomit, že jde pouze o pokračování vulgárnosti jiných českých politiků, jejichž skutečným vůdcem je „kníže“ Schwarzenberg, u něhož ovšem sprosťáctví média interpretovala jako důkaz jeho mimořádných intelektuálních kvalit a aristokratického původu. Pozadí sem, pozadí tam, exkrement sem, exkrement tam – nikomu to nevadilo. Tak proč by to mělo nyní vadit v případě M. Zemana? Také některé příměry A. Babiše jsou za hranicemi vulgárnosti, ale média i veřejnost to nechávají být. Zde to chápu, jde o existenci lidí zaměstnaných v Babišově tisku. Jen těžko by svého chlebodárce mohli kritizovat, pokud nechtějí přijít o místo.
Zeman byl také kritizován za pronesení výroku o tom, že Čínu navštívil, aby se naučil stabilizovat společnost. Ovšem to, co česká média ve svaté válce proti českému prezidentovi z jeho výroku udělala, je přímo typickým příkladem překrucování výroků, tedy něčeho, čeho by se žádná solidní média dopouštět neměla. M. Zeman prohlásil přesně: „Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád. “ To je ovšem něco poněkud jiného, než z toho vzniklo v nejčtenějších českých médiích…
Kritika, a jistě zasloužená, se na hlavu M. Zemana snesla také za to, že Čínu opustil nikoli ve vládním letadle, ale na palubě tryskáče Kellnerovy PPF, čímž se pochopitelně ocitl ve střetu zájmů, na nějž česká média velmi správně promptně a negativně reagovala. Ovšem nechávají, na rozdíl od zahraničních médií, zcela bez povšimnutí střet zájmů, ve kterém stojí A. Babiš jako místopředseda vlády a ministr financí a zároveň jako majitel druhé největší české podnikatelské skupiny a majitel největšího mediálního domu v ČR.
Česká republika má nyní, po velmi neslavném působení pravicových vlád, slušnou šanci dostat se z přešlapování na místě a ze stagnace, ve které se nachází už několik let. Výkony některých ministrů současné vlády jsou velmi slušné a vláda jako celek je lepší o třídu než vláda Rusnokova, Nečasova či Topolánkova. Ale konflikt zájmů, ve kterém se nachází A. Babiš, je nepochybný a snaha zakrývat jej české veřejnosti pomocí kampaně proti M. Zemanovi je směšná.
M. Zeman si jistě zaslouží kritiku za své sprosťáctví, ale je třeba také odsoudit sprosťáctví druhých. Pokud kritizujeme jeho neobratnost při návštěvě Číny, neměli bychom zapomínat ani na kritiku bývalého ministra zahraničí K. Schwarzenberga, jehož zásluhou se ČR ocitla v mezinárodní izolaci, a dokonce v opovržení zejména z řad zemí rozvojového světa. Pokud českého prezidenta kritizujeme za to, že stojí ve střetu zájmů, neměli bychom při tom zapomínat na českého krále střetu zájmů A. Babiše. Neměřme dvojím metrem…
V minulém týdnu jsem se vrátil od Mrtvého moře. V Jordánsku jsem denně četl Jordánský deník The Jordan Times. Ačkoliv Jordánsko není vzorovou zemí demokracie, deník obsahoval výtečné zpravodajství a ještě lepší komentáře a analýzy. Toho česká média nejsou schopna.
Jiří Paroubek
Nedokážu si představit například německého prezidenta Gaucka, že by v rozhovoru s médii použil stejné vulgární výrazy, které jsme mohli slyšet od českého prezidenta Zemana. Ale je třeba si uvědomit, že jde pouze o pokračování vulgárnosti jiných českých politiků, jejichž skutečným vůdcem je „kníže“ Schwarzenberg, u něhož ovšem sprosťáctví média interpretovala jako důkaz jeho mimořádných intelektuálních kvalit a aristokratického původu. Pozadí sem, pozadí tam, exkrement sem, exkrement tam – nikomu to nevadilo. Tak proč by to mělo nyní vadit v případě M. Zemana? Také některé příměry A. Babiše jsou za hranicemi vulgárnosti, ale média i veřejnost to nechávají být. Zde to chápu, jde o existenci lidí zaměstnaných v Babišově tisku. Jen těžko by svého chlebodárce mohli kritizovat, pokud nechtějí přijít o místo.
Zeman byl také kritizován za pronesení výroku o tom, že Čínu navštívil, aby se naučil stabilizovat společnost. Ovšem to, co česká média ve svaté válce proti českému prezidentovi z jeho výroku udělala, je přímo typickým příkladem překrucování výroků, tedy něčeho, čeho by se žádná solidní média dopouštět neměla. M. Zeman prohlásil přesně: „Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád. “ To je ovšem něco poněkud jiného, než z toho vzniklo v nejčtenějších českých médiích…
Kritika, a jistě zasloužená, se na hlavu M. Zemana snesla také za to, že Čínu opustil nikoli ve vládním letadle, ale na palubě tryskáče Kellnerovy PPF, čímž se pochopitelně ocitl ve střetu zájmů, na nějž česká média velmi správně promptně a negativně reagovala. Ovšem nechávají, na rozdíl od zahraničních médií, zcela bez povšimnutí střet zájmů, ve kterém stojí A. Babiš jako místopředseda vlády a ministr financí a zároveň jako majitel druhé největší české podnikatelské skupiny a majitel největšího mediálního domu v ČR.
Česká republika má nyní, po velmi neslavném působení pravicových vlád, slušnou šanci dostat se z přešlapování na místě a ze stagnace, ve které se nachází už několik let. Výkony některých ministrů současné vlády jsou velmi slušné a vláda jako celek je lepší o třídu než vláda Rusnokova, Nečasova či Topolánkova. Ale konflikt zájmů, ve kterém se nachází A. Babiš, je nepochybný a snaha zakrývat jej české veřejnosti pomocí kampaně proti M. Zemanovi je směšná.
M. Zeman si jistě zaslouží kritiku za své sprosťáctví, ale je třeba také odsoudit sprosťáctví druhých. Pokud kritizujeme jeho neobratnost při návštěvě Číny, neměli bychom zapomínat ani na kritiku bývalého ministra zahraničí K. Schwarzenberga, jehož zásluhou se ČR ocitla v mezinárodní izolaci, a dokonce v opovržení zejména z řad zemí rozvojového světa. Pokud českého prezidenta kritizujeme za to, že stojí ve střetu zájmů, neměli bychom při tom zapomínat na českého krále střetu zájmů A. Babiše. Neměřme dvojím metrem…
V minulém týdnu jsem se vrátil od Mrtvého moře. V Jordánsku jsem denně četl Jordánský deník The Jordan Times. Ačkoliv Jordánsko není vzorovou zemí demokracie, deník obsahoval výtečné zpravodajství a ještě lepší komentáře a analýzy. Toho česká média nejsou schopna.
Jiří Paroubek