Na Českém lvu slavil největší úspěchy film Cesta ven. Film rozpracovává příběh romské matky, která se snaží vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru. P. Vaclík při přebírání ceny za nejlepší režii řekl, že doufá, že jde i o cenu zpracovanému tématu.

Vítězství Cesty ven je ovšem postaveno na lži kruhů, které M. Zeman zkráceně nazval pražskou kavárnou a běžně jsou nazývány jako přátelé pravdy a lásky. Stejně tak byly lží záběry na několik Romů v publiku, kteří uvěřili, že jejich problémy jsou udělením ceny filmu s romskou problematikou již vlastně vyřešeny.

Nikdo z vlády ani z opozice se problémem integrace sociálně vyloučených obyvatel seriózně nezaobírá. Vláda nedělá nic pro to, aby podpořila vznik nových pracovních míst, nemá ani žádný reálný program na výstavbu komunálních a sociálních bytů, neexistuje žádný reálný program, jak vyvést romskou minoritu z její současné situace.

Nikdo z kruhů přátel pravdy a lásky se také ani veřejně nepostavil proti štvanici, které musí čelit rodiče paterčat (nejde sice o sociálně vyloučenou rodinu, ale o Romy), jež jsou napadáni i z toho důvodu, že nerozpékají staré rohlíky…

Pokud má být zlepšena situace sociálně vyloučených, je třeba řešit otázky zaměstnání, bydlení, sociální ochrany, zdravotní péče a vzdělávání, Udílení cen filmům s romskou tématikou možná pohladí pokrytecké duše přátel pravdy a lásky, ale nic jiného nevyřeší.

Ostatně ubohoučká návštěvnost tohoto filmu jen ukazuje, že českou veřejnost ve své většině „romské“ téma vůbec nezajímá. A čeští rádobyintelektuálové si udílením cen tomuto tématu jen léčí své špatné svědomí.


S radostí jsem se dočetl, že vláda už připravila alespoň strategii romské integrace do roku 2020.

Jiří Paroubek