ČNB v zájmu určité lobbistické skupiny vývozců začala v listopadu před dvěma lety s masivními intervencemi vedoucími k oslabení české měny. Euro je „naštěstí“ pro ČNB v nedohlednu, a tak se současné vedení ČNB vůbec nemusí zabývat konverzním kurzem koruny a eura v okamžiku českého přistoupení do EMU, a tedy termínem zavedení eura v ČR. To při současném šnečím tempu „přistupování“ ze strany vlády a systematického házení klacků pod nohy ze strany ČNB vypadá tak na léta 2019 či 2020.



Kromě toho naprostá většina současných členů bankovní rady ČNB už tuto složitou otázku nebude řešit. V zájmu většiny občanů, zejména s ohledem na jejich úspory, mzdy a také na ceny, je, aby konverzní kurz co nejvěrněji vystihoval reálnou kupní sílu české koruny. Ta se může pohybovat někde mezi 18 až 20 korunami.

Budoucí vedení ČNB – a z toho současného zůstane vlastně jen Jiří Rusnok (který se ovšem s kroky Singerova vedení plně solidarizuje – čeká úkol pro iluzionistu formátu D. Copperfielda. V té době se ale už, jak jsem uvedl výše, většina současných členů bankovní rady bude plácat rukama do stehen a bude si gratulovat, jak to pro ty lobbisty pěkně zařídila a jak krásně vypekla obyčejného českého člověka, a koneckonců i velký byznys.

V pátek vedení ČNB suše sdělilo, že pokračovalo v intervencích, rozuměj v rozhazování veřejných peněz, na oslabení české koruny, která se začala pohybovat ve vztahu k euru v poměru 1:27 Kč.

Jaký bude konečný součet těchto intervencí, rozuměj škod, ve financích státu, nikdo neví. Možná by nám vedení ČNB mohlo podat alespoň mezisoučet.