Jak Češi vidí, co je vážně ohrožuje?
A jak posuzují občané ČR v současné době velké hrozby? Tedy, alespoň podle průzkumu CVVM, který byl nedávno zveřejněn.
Teroristické skupiny či jednotlivci
Není jistě překvapením, že největší hrozbu pro Čechy představují teroristické skupiny či jednotlivci. Tak to vidí téměř dvě třetiny respondentů průzkumu (64%). Ovšem oproti roku 2015 (81%) a 2016 (71%) dochází k poměrně výraznému zmírnění názoru českého obyvatelstva na tuto hrozbu, a to je jistě pozitivní.
Mezinárodní organizovaný zločin
Tento faktor jako hrozbu vnímá 54% českých občanů. Význam tohoto faktoru se ovšem v posledních třech letech snižuje. Jestliže v roce 2015 tuto hrozbu pociťovalo jako vážnou 66% a rok později 60% občanů, v roce 2017 došlo tedy k dalšímu poklesu. Ale stále ještě více než polovina českých občanů vnímá tento faktor jako vážnou hrozbu.
Uprchlíci
Také u tohoto faktoru je zhruba podobná situace jako u mezinárodního organizovaného zločinu. Dochází k sestupnému vnímání této hrozby. V roce 2015 pociťovalo tento faktor jako vážnou hrozbu 65% občanů, v roce 2016 to bylo 63% a loni to bylo již jen 54%. I tak je to ovšem stále ještě úctyhodný počet, který představuje více než polovinu českých občanů. Je to faktor, který je třeba pozorně vnímat.
Radikální náboženská hnutí
Tím je samozřejmě míněn islám, korektněji bychom měli říci militantní islám. Faktem ovšem je, že český občan žádný velký rozdíl mezi vyznavači islámu nevidí. Tím, jak čeští občané mají možnost jen v omezené míře se přesvedčit o reálném charakteru tohoto náboženství a jeho věřících, nemohou pochopitelně vědět, že většina muslimů ve světě je velmi umírněná či umírněná. Takže stále ještě nadpoloviční většina Čechů (51%) si v roce 2017 myslela, že islám je reálnou hrozbou pro ČR. Je to však méně nežli tomu bylo v roce 2015 (62%) i v roce 2016 (54%), ale více než v roce 2014, kdy to bylo 47%
Krajně pravicové skupiny
Ty za velký problém považuje již jen 28% lidí. Což je zhruba v úrovni názoru předchozích několika let.
Cizí zpravodajské služby
Ty za vážnější problém považuje jen 25% občanů. Je ovšem potřeba říci, že tento názor zaznamenal v roce 2017, oproti předchozím dvěma letům, nárůst na 25% z 22% v roce 2015, respektive 21% v roce 2016. Tedy téměř tři čtvrtiny Čechů nepovažují cizí zpravodajce pro ČR za vážný problém.
Cizinci žijící v ČR
Pohled na nebezpečnost tohoto faktoru po dvou letech (2015, 2016), kdy byl shodně na 28%, se snížil na 24%.
Krajně levicové skupiny
Tuto hrozbu považuje za problém 24% občanů. Což se v zásadě také příliš neodlišuje od předchozích let.
Zajímavé je, jak lidé v ČR vnímají jako hrozbu světovou hospodářskou krizi. Jestliže v letech 2011, 2012 vidělo tento faktor jako velkou hrozbu více než dvě třetiny respondentů, nyní je to již jen 33%. Podobně výrazně pokleslo vnímání války jako velké hrozby. Z 50% v roce 2015 (zřejmě v souvislosti se situací na východní Ukrajině a také imigrační krizi) na současných 31%. I to je velmi pozitivní. Na úrovni nad 25% českého obyvatelstva, je jako velká hrozba považována také surovinová krize, či epidemie anebo přírodní katastrofy.
CVVM se příliš nedaří přesněji určovat volební preference politických stran, ale zato odvádí velmi slušný výkon v analýzách v dalších oblastech života v české společnosti, a tato analýza je jedním z těchto pozitivních příkladů.
Ti lidé, kteří se zabývají politikou na nejrůznější úrovni, by měli věnovat tomuto průzkumu vydanému CVVM v závěru ledna velkou pozornost.
Jiří Paroubek
Teroristické skupiny či jednotlivci
Není jistě překvapením, že největší hrozbu pro Čechy představují teroristické skupiny či jednotlivci. Tak to vidí téměř dvě třetiny respondentů průzkumu (64%). Ovšem oproti roku 2015 (81%) a 2016 (71%) dochází k poměrně výraznému zmírnění názoru českého obyvatelstva na tuto hrozbu, a to je jistě pozitivní.
Mezinárodní organizovaný zločin
Tento faktor jako hrozbu vnímá 54% českých občanů. Význam tohoto faktoru se ovšem v posledních třech letech snižuje. Jestliže v roce 2015 tuto hrozbu pociťovalo jako vážnou 66% a rok později 60% občanů, v roce 2017 došlo tedy k dalšímu poklesu. Ale stále ještě více než polovina českých občanů vnímá tento faktor jako vážnou hrozbu.
Uprchlíci
Také u tohoto faktoru je zhruba podobná situace jako u mezinárodního organizovaného zločinu. Dochází k sestupnému vnímání této hrozby. V roce 2015 pociťovalo tento faktor jako vážnou hrozbu 65% občanů, v roce 2016 to bylo 63% a loni to bylo již jen 54%. I tak je to ovšem stále ještě úctyhodný počet, který představuje více než polovinu českých občanů. Je to faktor, který je třeba pozorně vnímat.
Radikální náboženská hnutí
Tím je samozřejmě míněn islám, korektněji bychom měli říci militantní islám. Faktem ovšem je, že český občan žádný velký rozdíl mezi vyznavači islámu nevidí. Tím, jak čeští občané mají možnost jen v omezené míře se přesvedčit o reálném charakteru tohoto náboženství a jeho věřících, nemohou pochopitelně vědět, že většina muslimů ve světě je velmi umírněná či umírněná. Takže stále ještě nadpoloviční většina Čechů (51%) si v roce 2017 myslela, že islám je reálnou hrozbou pro ČR. Je to však méně nežli tomu bylo v roce 2015 (62%) i v roce 2016 (54%), ale více než v roce 2014, kdy to bylo 47%
Krajně pravicové skupiny
Ty za velký problém považuje již jen 28% lidí. Což je zhruba v úrovni názoru předchozích několika let.
Cizí zpravodajské služby
Ty za vážnější problém považuje jen 25% občanů. Je ovšem potřeba říci, že tento názor zaznamenal v roce 2017, oproti předchozím dvěma letům, nárůst na 25% z 22% v roce 2015, respektive 21% v roce 2016. Tedy téměř tři čtvrtiny Čechů nepovažují cizí zpravodajce pro ČR za vážný problém.
Cizinci žijící v ČR
Pohled na nebezpečnost tohoto faktoru po dvou letech (2015, 2016), kdy byl shodně na 28%, se snížil na 24%.
Krajně levicové skupiny
Tuto hrozbu považuje za problém 24% občanů. Což se v zásadě také příliš neodlišuje od předchozích let.
Zajímavé je, jak lidé v ČR vnímají jako hrozbu světovou hospodářskou krizi. Jestliže v letech 2011, 2012 vidělo tento faktor jako velkou hrozbu více než dvě třetiny respondentů, nyní je to již jen 33%. Podobně výrazně pokleslo vnímání války jako velké hrozby. Z 50% v roce 2015 (zřejmě v souvislosti se situací na východní Ukrajině a také imigrační krizi) na současných 31%. I to je velmi pozitivní. Na úrovni nad 25% českého obyvatelstva, je jako velká hrozba považována také surovinová krize, či epidemie anebo přírodní katastrofy.
CVVM se příliš nedaří přesněji určovat volební preference politických stran, ale zato odvádí velmi slušný výkon v analýzách v dalších oblastech života v české společnosti, a tato analýza je jedním z těchto pozitivních příkladů.
Ti lidé, kteří se zabývají politikou na nejrůznější úrovni, by měli věnovat tomuto průzkumu vydanému CVVM v závěru ledna velkou pozornost.
Jiří Paroubek