Holec všemu rozumí
Kdyby se udělovala cena nejjedovatějšímu komentátorovi střední Evropy, zvítězil by nepochybně komentátor serveru Info.cz P. Holec.
Ve svém posledním článku, zřejmě z nedostatku jiných témat, si dělá šprťouchlata z přání předsedy ČSSD Hamáčka k 75. narozeninám Miloše Zemana. To, že Holec není schopen pochopit drobný vtípek, kterého se J. Hamáček odvážil, mě vůbec nepřekvapuje. Je to na jeho mysl příliš sofistikované. Zkrátka závěry, které z videa Lidového domu k Zemanovým narozeninám vyvozuje Holec, jsou poněkud pitomé. Nemyslím si, že právě v tomto ČSSD marketingově selhala. Ostatně myslím si, že dopad tohoto videa ve veřejnosti je asi tak stejně velký jako dopad Holcova či tohoto mého článku. Tedy nevelký.
Pamatuji se dobře na několikastránkový komentář Holce v někdejším neblaze proslulém socialistožroutském časopisu Reflex z podzimu 2008. Tehdy, před vítěznými krajským volbami, jsem byl předmětem zájmu tohoto tvora já. Dodnes dávám k lepšímu mezi přáteli i známými a méně známými lidmi jako příklad poněkud nechutné neobjektivity Holcovo tehdejší hodnocení mé osoby: „A teď přichází na podium on (tedy já – pozn. autora). Malý, tlustý, nezdravě opálený, se špatně nabarvenými vlasy, dusící se ve svém obleku“. V mém obleku se mi dýchalo dobře, vlasy si dodnes nebarvím, a přesto jsou většinou černé. A pokud jde o to, jestli jsem malý nebo velký, těch 176 cm mé výšky zrovna nepředstavuje výšku trpaslíka.
Pokud si tento jedovatý autor cucá z prstu další informace o tom, že jsem se prý nechával fotit v trenýrkách a s blembákem piva v ruce, jsou to nemístně řeči. Ať mi takovou fotografii ukáže. Pokud jde o mé údajné „grófské manýry“, je to jen jeho chtěný dojem. V době, kdy jsem byl předsedou ČSSD, jsem žil ze svého hezkého poslaneckého platu, bez jakékoliv snahy si zvýšit životní úroveň například běžnou praxí naprosté většiny poslanců, kteří jsou honorováni za víceméně nominální funkce místopředsedů ve výborech a podvýborech sněmovny či za jiné prebendy. Já jsem tuto praxi odmítl, stejně tak jsem odmítl politickým grémiem ČSSD mně nabízený plat předsedy ČSSD. A to přesto, že jsem tuto funkci na plno vykonával, pokud jde o volební výsledky tak úspěšně, jako nikdo jiný z mých předchůdců a nástupců v dlouhé historii sociální demokracie. Dnes je běžnou praxí, že poslanci či senátoři jsou také placenými starosty měst či hejtmany. Pokud se to redaktoru Holcovi nelíbí a píše o nich jako o grófech, je to v pořádku. Pokud jsem "gróf" jen já s tím jedním platem, tak je to neobjektivita. Myslím, že by se tento kandidát na titul nejjedovatějšího redaktora českých médií měl nad sebou sám zamyslet a trochu zvolnit tempo psaní a pokusit se o jistou pozitivnost. Bohužel si nemyslím, že je toho schopen.
Jiří Paroubek
Ve svém posledním článku, zřejmě z nedostatku jiných témat, si dělá šprťouchlata z přání předsedy ČSSD Hamáčka k 75. narozeninám Miloše Zemana. To, že Holec není schopen pochopit drobný vtípek, kterého se J. Hamáček odvážil, mě vůbec nepřekvapuje. Je to na jeho mysl příliš sofistikované. Zkrátka závěry, které z videa Lidového domu k Zemanovým narozeninám vyvozuje Holec, jsou poněkud pitomé. Nemyslím si, že právě v tomto ČSSD marketingově selhala. Ostatně myslím si, že dopad tohoto videa ve veřejnosti je asi tak stejně velký jako dopad Holcova či tohoto mého článku. Tedy nevelký.
Pamatuji se dobře na několikastránkový komentář Holce v někdejším neblaze proslulém socialistožroutském časopisu Reflex z podzimu 2008. Tehdy, před vítěznými krajským volbami, jsem byl předmětem zájmu tohoto tvora já. Dodnes dávám k lepšímu mezi přáteli i známými a méně známými lidmi jako příklad poněkud nechutné neobjektivity Holcovo tehdejší hodnocení mé osoby: „A teď přichází na podium on (tedy já – pozn. autora). Malý, tlustý, nezdravě opálený, se špatně nabarvenými vlasy, dusící se ve svém obleku“. V mém obleku se mi dýchalo dobře, vlasy si dodnes nebarvím, a přesto jsou většinou černé. A pokud jde o to, jestli jsem malý nebo velký, těch 176 cm mé výšky zrovna nepředstavuje výšku trpaslíka.
Pokud si tento jedovatý autor cucá z prstu další informace o tom, že jsem se prý nechával fotit v trenýrkách a s blembákem piva v ruce, jsou to nemístně řeči. Ať mi takovou fotografii ukáže. Pokud jde o mé údajné „grófské manýry“, je to jen jeho chtěný dojem. V době, kdy jsem byl předsedou ČSSD, jsem žil ze svého hezkého poslaneckého platu, bez jakékoliv snahy si zvýšit životní úroveň například běžnou praxí naprosté většiny poslanců, kteří jsou honorováni za víceméně nominální funkce místopředsedů ve výborech a podvýborech sněmovny či za jiné prebendy. Já jsem tuto praxi odmítl, stejně tak jsem odmítl politickým grémiem ČSSD mně nabízený plat předsedy ČSSD. A to přesto, že jsem tuto funkci na plno vykonával, pokud jde o volební výsledky tak úspěšně, jako nikdo jiný z mých předchůdců a nástupců v dlouhé historii sociální demokracie. Dnes je běžnou praxí, že poslanci či senátoři jsou také placenými starosty měst či hejtmany. Pokud se to redaktoru Holcovi nelíbí a píše o nich jako o grófech, je to v pořádku. Pokud jsem "gróf" jen já s tím jedním platem, tak je to neobjektivita. Myslím, že by se tento kandidát na titul nejjedovatějšího redaktora českých médií měl nad sebou sám zamyslet a trochu zvolnit tempo psaní a pokusit se o jistou pozitivnost. Bohužel si nemyslím, že je toho schopen.
Jiří Paroubek