Tajná služba ČSSD? Nebuďte k smíchu…
Tvrzení Hospodářských novin v článku „Má ČSSD vlastní tajnou službu? Náznaků je víc“ (1. 7. 2008), podle kterého v ČSSD funguje jakási tajná služba shromažďující informace na jednotlivé poslance, je nesmyslné a nepravdivé.
Kdyby se nejednalo o tak závažné a evidentně vykonstruované obvinění, byl by celý článek – plný „anonymních zdrojů“ a „náznaků“ – k smíchu a mohl by sloužit jako ukázka skutečně neseriózní, politicko-bulvární žurnalistiky na vysokých školách. Vrcholem výsměchu seriózní žurnalistice jsou pak citace Miroslava Šloufa, člověka naprosto nedůvěryhodného a prokazatelně spojeného s mafiány typu Františka Mrázka, který je deníkem citován na titulní straně jako jakýsi arbitr morálky uvnitř ČSSD. To je opravdu vrcholný kousek, když člověk stojící za přípravou někdejší kauzy Olovo, je tím, kdo má hlásat morálku.
Poslanec Petr Wolf, který podle indicií uvedených v materiálu Nejvyššího kontrolního úřadu patrně zpronevěřil nemalé sumy z veřejných dotací, se nyní snaží odvést pozornost od svých problémů tím, že bez důkazů obviňuje vedení ČSSD z vydírání a přidává si k tomu další výmysly o „tajných službách“ a „tajných složkách“ plných kompromitujících informací. V jeho případě stoprocentně platí heslo „Zloděj křičí, chyťte zloděje“. Přitom je zřejmé, že hlavním motivem poslance Wolfa k opuštění ČSSD byla a je snaha vyhovět vládě Mirka Topolánka a podpořit ji při hlasování o umístění amerického radaru na českém území. Jestli jde z jeho strany o čisté a neposkvrněné nadšení pro radar, nebo zda byl speciálně motivován pány Topolánkem, Dalíkem a Šloufem, by měl objasnit on. To ostatně brzo uvidíme. Uvidíme také, jak skončí veřejnosti avizované vyšetřování případu Wolfovy firmy protikorupční policií. Pokud věc skončí pod kobercem, budeme vědět, odkud vítr vane.
Problémy, které má firma poslance Wolfa se zneužívám dotací, jsou veřejně známé. Nejvyšší kontrolní úřad již v roce 2006 zveřejnil výsledky své kontroly. Zprávu o výsledcích této kontroly je přitom možné nalézt na internetových stránkách NKÚ za cca pět vteřin. Stejně tak byla tato zpráva NKÚ dána na vědomí v závěru roku 2006 vládě Mirka Topolánka a v červnu 2007 i kontrolnímu výboru PSP ČR.
Jde tedy o zcela prokazatelně veřejný dokument, který si mohl opatřit každý. Tedy i novináři z HN. K tomu nikdo nepotřebuje žádnou „tajnou službu“. Možná by stačilo, kdyby „investigativní“ žurnalisté v HN lépe a pečlivěji pracovali. Což se bohužel evidentně neděje, protože se místo toho honí za přízraky „tajných služeb v Lidovém domě“.
(tato reakce byla otisknuta v Hospodářských novinách 2.7.2008)
Kdyby se nejednalo o tak závažné a evidentně vykonstruované obvinění, byl by celý článek – plný „anonymních zdrojů“ a „náznaků“ – k smíchu a mohl by sloužit jako ukázka skutečně neseriózní, politicko-bulvární žurnalistiky na vysokých školách. Vrcholem výsměchu seriózní žurnalistice jsou pak citace Miroslava Šloufa, člověka naprosto nedůvěryhodného a prokazatelně spojeného s mafiány typu Františka Mrázka, který je deníkem citován na titulní straně jako jakýsi arbitr morálky uvnitř ČSSD. To je opravdu vrcholný kousek, když člověk stojící za přípravou někdejší kauzy Olovo, je tím, kdo má hlásat morálku.
Poslanec Petr Wolf, který podle indicií uvedených v materiálu Nejvyššího kontrolního úřadu patrně zpronevěřil nemalé sumy z veřejných dotací, se nyní snaží odvést pozornost od svých problémů tím, že bez důkazů obviňuje vedení ČSSD z vydírání a přidává si k tomu další výmysly o „tajných službách“ a „tajných složkách“ plných kompromitujících informací. V jeho případě stoprocentně platí heslo „Zloděj křičí, chyťte zloděje“. Přitom je zřejmé, že hlavním motivem poslance Wolfa k opuštění ČSSD byla a je snaha vyhovět vládě Mirka Topolánka a podpořit ji při hlasování o umístění amerického radaru na českém území. Jestli jde z jeho strany o čisté a neposkvrněné nadšení pro radar, nebo zda byl speciálně motivován pány Topolánkem, Dalíkem a Šloufem, by měl objasnit on. To ostatně brzo uvidíme. Uvidíme také, jak skončí veřejnosti avizované vyšetřování případu Wolfovy firmy protikorupční policií. Pokud věc skončí pod kobercem, budeme vědět, odkud vítr vane.
Problémy, které má firma poslance Wolfa se zneužívám dotací, jsou veřejně známé. Nejvyšší kontrolní úřad již v roce 2006 zveřejnil výsledky své kontroly. Zprávu o výsledcích této kontroly je přitom možné nalézt na internetových stránkách NKÚ za cca pět vteřin. Stejně tak byla tato zpráva NKÚ dána na vědomí v závěru roku 2006 vládě Mirka Topolánka a v červnu 2007 i kontrolnímu výboru PSP ČR.
Jde tedy o zcela prokazatelně veřejný dokument, který si mohl opatřit každý. Tedy i novináři z HN. K tomu nikdo nepotřebuje žádnou „tajnou službu“. Možná by stačilo, kdyby „investigativní“ žurnalisté v HN lépe a pečlivěji pracovali. Což se bohužel evidentně neděje, protože se místo toho honí za přízraky „tajných služeb v Lidovém domě“.
(tato reakce byla otisknuta v Hospodářských novinách 2.7.2008)