Nechci se zabývat faktory, které vedly k tomu, že se sociální demokracie stala neparlamentní stranou.

Vzhledem k tomu, že jí chybělo v konečném součtu necelých cca dvacet tisíc hlasů, aby se do sněmovny v říjnových volbách propracovala, je to strašná prohra. Hledat jednoho viníka debaklu nemá smysl. Největším viníkem je stranická oligarchie, která ve většině krajů drží moc (teď už jen prázdné pytle) a vlastně pozvolna vytváří z nejstarší politické strany, strany se skvělou minulostí, uzavřenou sektu nebo chcete-li to říct moderně: hvězdnou pěchotu.

Jsou samozřejmě výjimky z tohoto konstatování, zejména pak starostové a primátoři či jejich zástupci některých měst, kteří v posledních komunálních volbách, ve kterých ČSSD jako celek propadla, zvítězili. Anebo získali tak silnou pozici, která jim umožnila stanout v čele města. U těch velkých a větších měst bychom tyto lidi spočítali na prstech jedné ruky. Neříkám, že ostatní politické strany, které kandidovaly do sněmovny, vnesly do volebního souboje nějaké světlo. Prostě byli špatní, ale sociální demokraté byli ještě horší. Bohužel.

Co dělat dál?

Je potřeba se především neoddávat sebelítosti, nekňučet, jako to dělají někteří členové a funkcionáři, kteří přitom nadávají na Babiše. Kdyby jste to chlapci uměli, nemohl by vás Babiš vykolejit, to je prosté.

Svým způsobem je potřeba se stranou začít znova. Zítra se koná stranický sjezd. Každý delegát musí odpovědně zvážit, koho hodlá volit do nejvyšších stranických funkcí. Měl by volit ty, kteří se osvědčili zejména v centrální politice. To je např. J. Maláčová a naopak to není T. Petříček.

Je tady personální nabídka v zásadě dvou skupin. Jedna je skupina J. Maláčové a druhá je skupinou M. Šmardy.

Maláčová zvládla svojí roli ministryně v čele MPSM. Zvládla svojí roli jako volební lídr také v nejtěžším volebním kraji, je vzdělána, jazykově vybavená. Je příjemná v jednání a v kontaktu s lidmi. To, že není zvyklá politikařit, jako ti různí Pocheové a Pokorní, to bych viděl jako její pozitivum.

Přichází s personální nabídkou lidí do vedení, kteří nejsou tak známí. Ale to Šmarda také není celostátně známý, ale jsou to u Maláčové slušní lidé bez tendence chovat se klientelisticky. Tak jako Maláčová má svůj rozum a neřídí ji žádný kmotr, tak by neřídil žádný kmotr její lidi, kteří přijdou do vedení strany.

První úkol, který nové vedení musí razantně a přitom chytře řešit, je uhájit Lidový dům (LD). Uhájit ho u soudu vůči zaujaté soudkyni, která již vlastně anticipovala příští rozsudek, který je v rozporu s nálezem soudu vyššího stupně. Domnívám se, že je potřeba se vrátit v této souvislosti k právní praxi za mého předsednictví, později Starcem a Sobotkou eliminované. Znamenalo by to vytvořit právnické konsilium, které by řešilo problémy související s vlastnictvím Lidového domu a smlouvou s Altnerem. Je to důležité nejen pro zajištění finanční budoucnosti ČSSD, ale také psychologicky. Pokud strana LD uhájí a zůstane jí ve vlastnictví, bude to velká morální vzpruha pro členy.

Kromě toho strana může každoročně počítat zhruba se 60 mil korun příspěvku ze státního rozpočtu. A to není malá suma, pokud bude správně využita. Jde o to, ponechat si jen nejnezbytnější stranický aparát a vrátit se do začátků strany, tedy do roku 1990. Mnozí si to ještě pamatují. Nic jiného nezbývá, neboť pak odpadne všechno, co považuje činnost ve skromných finančních podmínkách za nemožnou.

Vznik stínové vlády

Strana se bude velmi složitě dostávat jako neparlamentní strana do médií. Proto je potřeba do stínové vlády nedávat jen staré stranické funkcionáře, ale hlavně lidi, kteří jsou kvalifikování a kteří v médiích zaujmou veřejnost. Stínoví ministři budou muset spoléhat v nastalé situaci jen na svou odbornost a na týmy odborných komisí strany, které je potřeba oživit.

Místo ve stínové vládě by nemělo tedy být poslední předsmrtnou poctou pro stranické funkcionáře, ale měli by tam přijít skutečné osobnosti. Třeba i z řad nestraníků. A třeba i postupem času. Stínová vláda a nové vedení strany by měly být schopny převzít strategickou iniciativu a přicházet do mediálního prostoru se zajímavými politickými náměty. Jen tak je možné se dostat do médií, která budou pochopitelně favorizovat v přístupu parlamentní strany. Musí to tedy být brizantní témata a super lídři.

Modernizace strany

Je potřeba se vrátit k vysoce kladným zkušenostem s uplatňovaní projektu modernizace ČSSD v letech 2007 až 2009.

Půjde o to, vytvořit novou sociální demokracii. Otevřít stranu novým lidem, zejména z neziskového sektoru a odborových organizací, a navrhnout a vyzvat k návratu do ČSSD i bývalé členy, kteří z této strany v průběhu let odešli.

V rámci tohoto bodu je potřeba oprášit také brand ČSSD, který utrpěl v posledních letech těžkou újmu.

A bude také dobré se rozhlédnout po světě, zejména u německých a rakouských sociálních demokratů či zelených, ale i britské Labourt party a hledat u těchto stran nové programové náměty.

Připravit ihned po sjezdu pracovní skupinu složenou ze zkušených komunálních politiků, kteří by připravili syžet postupu strany před komunálními volbami. Je to zcela nezbytné. Do měsíce či dvou pak jmenovat volebního manažera strany, který bude za volby odpovědný vůči celé straně. Důležitým momentem modernizace je už příště uplatnění přímé volby předsedy strany všemi členy. Tak, aby nebylo možné tuto volbu klientelisticky ovlivnit.

A také, jako kdysi, uplatnění presumpce viny ve stanovách.

A pochopitelně modernizovat marketing této strany, dát prostor v této tvůrčí práci zejména mladým a mladším členům ČSSD (hledat svého Ferriho, pochopitelně bez sexuálních excesů).

Důležitým faktorem musí být kvalitní analytická činnost, na jejíž základě je možné se kvalitně rozhodovat.

Ať je to jak chce, tak ze všech kandidátů, kteří poctili sjezd svou kandidaturou na předsedu ČSSD vidím jako člověka s největší kvalifikací Janu Maláčovou. Zbytečně bych se opakoval, kdybych její přednosti znovu vypočítával. Snad jednu věc, kterou jsem se v souvislosti s ní nezmínil- kdyby byla v čele všech 14 krajských kandidátek, jsem přesvědčen, že by se ČSSD do sněmovny s voličskou rezervou dostala. Nechci se zabývat faktory, které vedly k tomu, že se sociální demokracie stala neparlamentní stranou.