Je to jednoduché. Bude to do té doby, dokud na pražské radnici, v jejím vedení budou sedět lidé jako je primátor Hřib, radní Marvanová, Scheinherr, Třeštíková a spol.

Jsou to lidé, kteří přišli do svých funkcí s minimální kvalifikací pro její výkon. Pražský radní by při svém nástupu do funkce měl znát Prahu, a to nejen podle nejlepších restaurací nebo krásných obchodů či bulvárů, ale v celém komplexu.

Měl by znát, v jakém stavu je infrastruktura města, být schopen uvažovat o urbanistických perspektivách města. A řekl bych zejména o investičních prioritách.

Skoro nikdo ze současných pražských radních nevyšel z komunální politiky tak, aby poznal práci v městské části. Zkrátka, aby začínal před lety od piky.

Řada z těchto lidí pracovala úspěšně ve svých firmách, vydělávala pěkné peníze a měla i slušný společenský status. Ale o řízení města a o jeho reáliích nevěděli tito lidé – až na výjimky – skoro nic. Když se posledním dvěma reprezentacím Prahy (primátoři Krnáčová; Hudeček) podařilo rozvrátit některé fungující útvary Magistrátu, např. odbor dopravy, nastaly vážné problémy. Nevím, jakým způsobem to udělali, ale zkušení úředníci Magistrátu, kteří byli před 15 a více lety osou práce Magistrátu a oporou politických reprezentací, najednou už nebyli ve svých funkcích. Někdo šel do důchodu a někdo dobrovolně či nedobrovolně odešel či byl odejít. A personální náhrady nebyly tak kvalitní.

A teď se Praha znovu zhruba po roce ponořila do hlubokého dopravního chaosu. A není to dáno jen rekonstrukcí Barrandovského mostu. Barrandovský most je jedním z klíčových dopravních uzlů v zemi a potřebuje nutně rekonstrukci. S tím lze plně souhlasit. Teprve čas ukáže, zda omezení, která zvolil Magistrát přímo na Barrandovském mostě, jsou funkční a rozumná.

Mam na mysli, v souvislosti s touto rekonstrukcí něco jiného. Když se dělá tak rozsáhlá investiční akce, která po dva nebo tři roky ochromí život na jihu Prahy a silně jej ovlivní v celých středních Čechách, měly by být již ukončeny všechny prováděné rekonstrukce vozovek v nejbližším okolí. A to se nestalo.

Je to v zásadě jednoduché. Když jsem byl členem pražské městské rady (v letech 1998 – 2004), členové rady se každý týden sešli na neformálním setkání, aby řešili mj. dopravní situaci v Praze, resp. uzavírání komunikací. Nenechávali rozhodnutí jen na úřednících. A vždy jsme na takové schůzce návrhy odboru dopravy trochu rozcupovali. Zejména se to týkalo letních omezení provozu, kdy docházelo k velkým rekonstrukcím dopravní sítě v Praze. Hlídali jsme hlavně, aby nebyly uzavírány dvě souběžné ulice, zkrátka, aby se provoz mohl přesunout na blízkou alternativní komunikaci.

Bydlím ve Velké Chuchli. To je necelé dva kilometry od Barrandovského mostu. Ať budu objíždět most, jak budu chtít a z kterékoliv strany, vždy to bude ztráta času. Nicméně stejně jako já pochopí i jiní Pražané, že tato oprava je nezbytná.

Ale do zahájení rekonstrukce mostu měly být dokončeny všechny opravy ulic a silnic v bezprostředním okolí.

Když bych se snad chtěl vrátit do svého bydliště v Chuchli po silnici od Vltavy, momentálně nemůžu a to až do 7. 6. Železniční přejezd ve Velké Chuchli je totiž uzavřen. A do svého domu se tak dostanu velkými okruhy, z nichž jeden vede přes Radotín a druhý přes barrandovské sídliště.

Ale v Radotíně probíhá stále ještě rekonstrukce ulic v centru této části města. Takže se tam tu a tam vytvářejí fronty aut.

Druhá možnost, která je, pokud budu chtít projet do Velké Chuchle, přes sídliště Barrandov a pak přes Slivenec. Ale ouha, uprostřed Slivence je rekonstrukce komunikace, spojená s objížďkou (jistě „oceňovanou místními usedlíky“) přes vilkovou část Slivence.

A půjdu dál. Vzpomínám si na povodeň v roce 2002, kdy vlastně mnoho z nás objevilo význam Zbraslavského mostu, zj. pro spojení mezi západem a východem Čech přes Vltavu. I tento most by mohl zmírnit nápor na Barrandovský most, pokud by ovšem nebyla uzavřena silnice, spojující v úseku asi 4km Zbraslav od úpatí tamního mostu až po Dolní Břežany.

Určitá část automobilů by zkrátka využila tento sjezd, který by je přiblížil k vnějšímu městskému okruhu.

Shrnuto a podtrženo, někdo, když rozhodoval o rekonstrukci silnic v Radotíně, Slivenci, železničního přejezdu v Chuchli a silnice mezi Zbraslaví a Dolními Břežany, prostě nepřemýšlel.

Primátor Hřib dává opravdu vydařené rady svým bližním, když jim radí, aby nejezdili do práce a zůstali po dobu rekonstrukce mostu doma na home-officu. Nechci být zlý, ale myslím si, že pan Hřib by měl jít příkladem. Zůstat doma a město by si opravdu oddychlo. Těch nesmyslných mediálních výstupů by bylo trochu méně, ale zase by bylo méně srandy, to uznávám.

Tato pražská reprezentace je prostě kolosálně neschopná. Před čtyřmi lety nakukali Pražanům před volbami, jak se budou stavět nové mosty, jak na běžícím pásu. Jak se budou opravovat ty staré, aby nespadly. Jak se budou stavět desetitisíce komunálních bytů s levným nájmem pro Pražany, dlící t.č. v drahých pronájmech v soukromých domech atd.

Radní Marvanová se do svého úkolu tak zamotala a vymýšlela takové divy udatenství v bytové politice, že se vlastně nepodařilo postavit skoro nic. Skoro žádné komunální byty. Paní radní, podobně jako např. současný ministr pro místní rozvoj Bartoš, nechápou, že je třeba řešit výstavbu nových komunálních bytů, respektive domů s komunálními byty, novým zákonem. Takový návrh zákona, zpracovaný Dr. Přikrylem a dalšími odborníky na konci minulého volebního období málem vznikl, neboť prošel druhým čtením, ale již nebyl liknavými poslanci ČSSD prosazen do třetího čtení ve sněmovně.

Mimochodem, poslední nápad ministra Bartoše stojí za to. Obce prý by měly prostřednictvím svých realitních kanceláří uchopit volné byty a v rámci takové realitní kanceláře by je měly přidělovat potřebným lidem. Chtěl bych vidět soukromníka, který takovéto obecní realitní kanceláři svůj byt svěří, aniž by věděl, koho mu do jeho bytu realitka nasadí. A samozřejmě by se s obcí dělil také o výnos z nájmu. No prostě úžasná myšlenka. Hřib a Bartoš jsou opravdu dvě zakopané hřivny české politiky.

Co předvedl Hřib v Praze, to opravdu vyvádí z míry i ty nejotrlejší pamětníky. A na Bartošovi jsou opravdu nejlepší ty jeho dredy.

Jediný most, který toto vedení města připravilo projekčně, má být vybudován od Jeremenkovy ulice v Bráníku, přes Vltavu na Zlíchov. Podle všeho to bude jen jakási lávka pro pěší a pro cyklisty, doplněná kolejemi pro tramvajovou dopravu. Jen ne žádná auta…

Pokud by páni radní uvažovali trochu urbanisticky, přišli by na to, že rekonstrukce Barrandovského mostu se tu a tam, třeba za 12 – 15 let bude znovu opakovat a bylo by proto záhodno, mít v blízkosti tohoto mostu určitou alternativu, která by převzala alespoň část dopravního zatížení Barrandovského mostu. Ale ne, my budeme mít lávku pro pěší a pro cyklisty. Kolik proboha pěších mezi Bráníkem a Zlíchovem projde? To budou celé davy, ba celé průvody. Nevím přesně, kolik je cena mostu, někde jsem zaslechl, že 2 mld. Kč. Most pro výletníky za 2 mld., nevím, nevím.

Tu a tam někdo ze stran současné vládní koalice, ale i z jiných stran, bude před volbami fantazírovat o dokončení vnitřního městského okruhu. Toto dokončení bude stát desítky miliard korun, ale Praze se vyvaluje na účtech města zbytečných 50 mld. korun, na jejichž využití nemá v zásadě připravené projekty. Proto produkuje mosty pro chodce, kteří nemají v zásadě kam jít, a proto rozhazuje peníze plnými hrstmi při mnoha nejrůznějších chaotických opravách silniční sítě v Praze. Podle dopravních odborníků, se kterými jsem hovořil, se město může dostat k zahájení výstavby zbývající části vnitřního okruhu někdy za deset až dvanáct let. Je to ostudné a trapné.

Praha čeká na primátora, který bude schopen oslovit také stát a přesvědčit jej o spolufinancování velkých dopravních stavem ve městě, které vždy v minulosti šly, pokud jde o jejich financování, za městským rozpočtem. Mám na mysli výstavbu trasy D metra a dokončení výstavby vnitřního městského okruhu.

Ale Praha a méně i Středočeský kraj by potřebovaly také dokončit vnější městský okruh. Některé problémy kolem vnějšího okruhu jsou nevyřešeny a nedohodnuty již desítky let.

Ale v každém případě ten vnější městský okruh bude stát také desítky mld. korun a je potřeba urychlit jeho výstavbu.

Do čela města by měli po volbách přijít lidé, kteří již mají s řízením města nebo jeho městských částí konkrétní zkušenosti. Lidé s erudicí a znalostí pražské problematiky. Pokud tomu tak nebude, a já se obávám, že tomu tak nebude, Praha bude přešlapovat na místě a veškerá významná investiční činnost ve městě bude soustředěna jen v rukou soukromých investorů.



Jiří Paroubek