Sněmovna se v těchto dnech „baví“ státním rozpočtem. Jednak úpravami toho letošního a také rozpočtem na příští rok 2023.

Vládní koalice v loňském roce kritizovala Andreje Babiše a jeho rozpočtovou politiku a je faktem, že pod náporem lockdownů, podpor podnikatelským skupinám i občanům se státní rozpočet minulý rok propracoval ke schodku 369 mld. Kč. To bylo řečí ze strany bývalé opozice a dnes vládních stran...
Do letošního roku vstoupila Česká republika s rozpočtovým provizoriem tak, aby ukázala, jak se to má dělat se snižováním schodku státního rozpočtu. A skutečně, státní rozpočet na tento rok vládní koalice i uplatněním několika triků spíše účetního charakteru, dosáhla toho, že rozpočet byl schodkový ve výši „pouhých“ 280 mld. Kč. Dne už víme, že státní rozpočet pro tento rok má po následujících úpravách, provedených vládou v tomto roce již schodek ve výši 375 mld. Kč. Tedy žádný rozdíl oproti realitě „Babišova“ rozpočtu. Takže i v tomto roce budeme mít obří schodek státního rozpočtu a co je vážnější, strukturální deficit se pro rok 2023 dotáhl na úroveň 200 mld. Kč. Celkový schodek státního rozpočtu činí přitom 295 mld. Kč. Jinak řečeno, oněch 200 mld. strukturálního deficitu znamená, nejsou v příštím rozpočtu státu primárně pokryty rozpočtovými příjmy rozpočtové výdaje o tuto částku.
A tak si maně objektivní pozorovatel musí připomenout, že nějakých 100 mld. z tohoto strukturálního deficitu nemuselo vůbec vzniknout, kdyby hnutí ANO spolu s ODS před dvěma lety nezlikvidovaly superhrubou mzdu (což samo o sobě byl počin velmi pozitivní) tím způsobem, že to státní kasu v běžném roce stojí 100 mld. Kč.
Dalších nějakých 15 – 20 mld. Kč ztrácí státní kasa v příštím roce eliminací EET.
Prostě každá legrace i ta ideologická, něco stojí. O strukturální deficit vláda pravice žádný zájem neprojevuje. I když se v úvodu svého působení představila jako vláda rozpočtové odpovědnosti. Tyto její řeči však do reálné politiky a do reálných činů, bohužel, nevstoupily.
V příštím roce to tedy zatím vypadá na roční deficit 295 mld. Kč, ale málokdo pochybuje o tom, že to nebude konečná částka schodku státního rozpočtu.
Prostě rozpočtová politika vláda nemá ani hlavu ani patu.
A co je nejpodstatnější, tato hra čísel se schodkem státního rozpočtu běžné občany příliš nezajímá. Průměrná roční inflace je provládními ekonomy odhadována letos na 17%. Kdybychom však vzali relevantních 30 – 40 položek opravdu základního spotřebního koše, zejména pak nejčastěji používané potraviny, pohonné hmoty, plyn, elektřinu, teplo a nájemné, dostali bychom se na inflaci mezi 20 – 25%.
Nemám možnosti exaktnějšího výpočtu jako ČSÚ, a proto uvádím toto rozpětí. Ale možná by takový propočet mohl udělat právě Český statistický úřad. Samozřejmě by to pak znamenalo kontroverzi s vládou, neboť letošní růst nominálních mezd se odhaduje na nějakých, pouho pouhých 4 – 6%. To znamená, že reálný příjem poklesne letos o nejméně 10% a spíše až o 15% a více. To není dobrá zpráva pro české obyvatelstvo. Konec konců lidé už reagují velmi výrazně tím, že snížili své nákupy v obchodech a budou v tom ještě pokračovat.

Jiří Paroubek