Musím říci, že události posledních dnů v Česku jsem sledoval z výšky 38. patra krásného hotelu v Jakartě a nestačil jsem žasnout.

V tuto chvíli „pražská kavárna“ a s ní spojené politické síly (ODS, TOP 09, lidovci, Piráti, STAN) mají ve svých rukách, s výjimkou úřadu prezidenta republiky, už všechno.

Předseda Ústavního soudu si počíná jako majitel Ústavního soudu a šéf jedné z parlamentních komor. Jako člověk, který nepodléhá žádné kontrole a ani není schopen sebekontroly. V obou parlamentních komorách má pravice většinu mandátů, v Senátu dokonce zdrcující většinu. Velmi podobné je to v krajích, v krajských zastupitelstvech.

Nejrůznějším odborníkům, vnějším i vnitřním, se podařilo dokonale rozbít politickou levici a tak někdejší nejsilnější politická strana v zemi, ČSSD, živoří na cca 3% volebních preferencí. Poslední překážkou k získání politické hegemonie „pražské kavárny“ a politické pravice je tak úřad prezidenta republiky. Od té chvíle, co M. Zeman pochopil, že představitelé pravice našli v Ústavě algoritmus pro jeho odvolání z úřadu prezidenta, začal pravici „hrdinně“ zobat z ruky. Tento trapný vývoj trvá už zhruba jeden rok. A i když se M. Zeman tu a tam vzbouří, vyjádřením prezidentského veta či podobným, v zásadě jen manifestačním způsobem, nepředstavuje již pro vládu a politickou pravici obecně žádnou překážku. Ne vážnější překážku, ale vůbec žádnou překážku.

M. Zeman by měl mít zájem o svůj politický odkaz, jeho obraz ve společnosti může být na konci jeho volebního období zcela destruován. Pokud to byl on, kdo poradil A. Babišovi, aby nechodil do televizních debat s jinými kandidáty na prezidentství, byl to špatný politický odhad, byla to velká politická chyba. A. Babiš měl deklarovat, že těsně před prvním kolem se střetne s kandidáty na prezidentství s největšími vyhlídkami na postup do druhého kola. A samozřejmě, že bude mít střet se svým protikandidátem mezi prvním a druhým kolem. A nejlépe několik střetů.

„Vyznamenalo“ se také marketingové zázemí A. Babiše. Místo, aby jej poslali do debaty s dalšími kandidáty na prezidentský úřad (anebo alespoň těmi nejvážnějšími), vyslali jej raději úplně stupidně mezi děti do školy. Nevím, jakou slávu očekávali z této debaty s dětmi. A tak jsme zjistili, jaké má A. Babiš nedostatky ve znalostech české literatury či života zvířat a jiné. Přednosti A. Babiše přece ale spočívají nikoliv v tom, aby sdělovat národu kolik žaludků má kráva, ale ve schopnosti manažerského uvažování a řízení. A tyto schopnosti v životě prokázal. To ostatní kandidáti včetně Pavla a Čaputové 2 – Nerudové, nic takového doložit nemohou. Něco sice řídili, ale ne ohromný průmyslový aglomerát a už vůbec nic nevědí o řízení státu.

Prostě, musím konstatovat, že A. Babiš díky svému marketingovému týmu dělá seriály chyb. To už se projevilo mezi prvním a druhým kolem senátních voleb. Předseda hnutí ANO by měl neprodleně změnit svůj přístup k vedení kampaně a zejména obměnit svůj volební tým a štáb. Pokud to neudělá, bude poražen trapným způsobem už v prvním kole prezidentské volby.

Kromě toho by si měl A. Babiš a jeho tým důkladně prostudovat všechny relevantnější průzkumy veřejného mínění z poslední doby. Počínaje průzkumem, který zpracoval STEM pro Českou spořitelnu. Tyto průzkumy ukazují na stále se zvyšující nárůst počtu občanů, kteří nesouhlasí s hospodářskou politikou vlády a také zejména s vojenskou podporou Ukrajiny dodávkami zbraní i jinak. Prostě Babiš, pokud ještě vůbec chce vyhrát, musí v krátké době „orbánizovat“ svou politiku a politicky se odlišit od svých dvou hlavních protikandidátů, kteří představují jen derivát americké zahraniční politiky a ve vnitřní politice se neodlišují s plytkostí sobě vlastní od vlády.

Tím, že A. Babiš nejde do vyhrocených politických diskusí s těmito lidmi, vlastně umožňuje Pavlovi i Nerudové, aby se soustředili na naprosto bezobsažné žvanění a předvádění se ve stylu mediálních celebrit typu či popových hvězd.

Jiří Paroubek