Čím dál více se mi zdá, že se v republice vytvořil jakýsi kartel tzv. renomovaných agentur pro výzkum veřejného mínění, který se snaží veřejné mínění v zemi formovat.

A tak otázky na válku a obecně na dění na Ukrajině jsou značně komplikované, pokud je vůbec některé průzkumy připouštějí. Kromě toho je potřeba vzít v úvahu, že podle nedávno zveřejněného průzkumu agentury SANEP 55% občanů se obává otevřeně vyjádřit svůj názor. A více než dvě třetiny respondentů podle stejného průzkumu agentury SANEP považuje vládu za největšího dezinformátora ze všech.
Agentura SANEP již před nějakým časem byla z kartelu těch tzv. renomovaných agentur pro výzkum veřejného mínění vyloučena. A tak si zřejmě může dovolit luxus vlastních názorů a nezávislého pohledu na svět, včetně dění v republice.
V čem se vlastně liší pohledy kartelu agentur a agentury SANEP na vývoj volebních preferencí v zemi? Můžeme obecně říci, že je tomu tak v následujících oblastech:
1) Agentury kartelu obecně podhodnocují volební preference hnutí ANO a v zatím posledním průzkumu "televizní" agentury Kantar CZ došlo dokonce k tomu, že vládní aliance SPOLU měla vyšší preference nežli hnutí ANO (!). To je krajně nepravděpodobné, mj. vzhledem k nízké popularitě současné vlády...
2) Agentury kartelu úplně ignorují vznik protestní strany PRO J, Rajchla. Je pravdou, že s výjimkou agentury SANEP se v žádném přehledu volebních preferencí, které zveřejňovaly jiné agentury, Rajchlova strana neobjevila. Ale to zdaleka nemusí znamenat, že tomu tak skutečně je...
3) Po vyjádření jakéhosi soukromého investora jménem Barta, který byl jedním z klíčových financiérů a organizátorů prezidentské kampaně P. Pavla o tom, že se pokusí vytvořit "moderní levicovou stranu“ nejlépe s neúspěšnou pravicovou prezidentskou kandidátkou Nerudovou v čele anebo "obnovit sociální demokracii“, se u dvou agentur náhle objevily volební preference této strany na „nadějné úrovni 5%". Bylo to „out of the blue“ (tedy český ekvivalent věty "Blesk z čistého nebe" (Zčista jasna)). Nic se ale v politice této strany nezměnilo. Zůstává stále stejná pasivita, neviditelní lídři. Kromě toho, strana podpořila v prezidentské volbě silně pravicového kandidáta Pavla, který se již svým podpisem pod novelu zákona zmrzačujícího valorizační vzorec pro výpočet důchodů k 1. 6. t. r., vysmál tvrzení předsedy ČSSD Šmardy, že mají stejný názor na „spravedlivé důchody“. Pokud teď sociální demokraté kňučí, že byli oklamáni, musí „za to převzít také svou politickou odpovědnost“.

Zpátky k volebním preferencím
Hnutí ANO by podle agentury SANEP získalo při volbách do sněmovny v polovině února téměř třetinu voličů (32,7%). Ukazuje se, že hnutí jako takovému mohla pomoci neúspěšná prezidentská kandidatura A. Babiše k aktivizaci voličského potenciálu. Hnutí ANO určitě nezíská ve volbách do sněmovny všechny hlasy, které získal v prezidentské volbě A. Babiš, ale domnívám se, že úroveň 35% hlasů je dosažitelná. Ale hnutí si musí udržovat strategickou iniciativu, zj. ve sněmovně a být připraveno na seriál porážek na parlamentní půdě, které by ovšem měly jeho stoupence spíše mobilizovat. Ale samozřejmě záleží také na veřejném vystupování vedoucích osobností hnutí a tedy zdaleka nejen A. Babiše.
Na druhém místě v průzkumu skončila dle agentury SANEP s 13,5% podpory ODS v čele s premiérem Petrem Fialou. Jak správně konstatuje SANEP, ztratila tato strana během jednoho roku 7% svých voličů. Tento v podstatě dlouhodobý trend poklesu volebních preferencí by měl být pro tuto vládní stranu velkým varováním. Proti ODS i ostatním stranám pětikoalice jdou ovšem faktické trendy ve společnosti, které souvisí především s výrazným poklesem životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva. Naši chudí spoluobčané jsou ještě chudší, nežli byli před rokem. A do vážných finančních problémů se začínají dostávat stále širší vrstvy a skupiny ze střední třídy. Pokud inflace za loňský a letošní rok v souhrnu dosáhne – střízlivě vzato – 25 – 30%, tak nejméně o pětinu se sníží hodnota bankovních vkladů příslušníků střední třídy. Chudí mají vklady jen minimální, ale střední třída vklady má v souhrnu v řádech desítek miliard korun. A tyto vklady ztrácejí hodnotu. Kromě toho, všichni pracovníci ve mzdě, ať už v soukromém nebo státním sektoru, zaznamenali v minulém roce a zaznamenávají i letos, jen velmi nízký nominální nárůst mezd. To vše při vysoké inflaci...
Z toho vyplývá, že za rok minulý a v tomto roce klesne životní úroveň českého obyvatelstva v souhrnu dvou let o 20 – 25%. To je od Zápotockého peněžní reformy v roce 1953 největší zaznamenaný pokles životní úrovně českých občanů (pochopitelně, když vyloučím transformační rok 1991).
Třetí příčku v pelotonu stran seřazeného podle volebních preferencí by v únoru obsadilo hnutí SPD, s téměř desetinou podpory respondentů (přesně: 9,3%). T. Okamura zřejmě prodělává na chybném politickém kalkulu před prezidentskou volbou, kdy jasně nepodpořil A. Babiše před druhým kolem jako opozičního kandidáta. To může být pro část voličů nepříjemným zjištěním. A A. Babiš pak vyhlásil „válku o voliče“ nejen sociální demokracii (která rovněž podpořila gen. Pavla), ale právě také SPD.
Čtvrtým politickým subjektem, který by se dostal samostatně do sněmovny, jsou Piráti se ziskem 7,9%. Piráti jsou jedinou stranou vládní pětikoalice, které preference za poslední rok, i když mírným tempem, rostou. Je to možná dáno tím, že ministři za tuto stranu a zejména předseda strany Bartoš, jsou prakticky politicky neviditelní. A možná, že právě tato pasivita, čekání se svěšenýma rukama, pomohla této straně se dostat nad pětiprocentní klauzuli poměrně výrazně.
Na pátém místě podle agentury SANEP skončila strana PRO se ziskem 6,1% volebních preferencí. Bylo by zajímavé vidět přesnou analýzu toho, odkud strana PRO vlastně získává podporu. Podle SANEP jsou to hlasy nespokojených občanů, kteří dříve podporovali Trikoloru, ANO, Přísahu či SPD. Ale zdá se, že se k nim začínají přidávat i zklamaní voliči ODS i ČSSD.
Pokud by se agentura SANEP ve svých odhadech měla pravdu a pokud by nevznikly předvolební aliance, tak by se do sněmovny dostalo pouhých pět stran a hnutí. A dnešní opozice – parlamentní i neparlamentní – by měly velkou převahu.
Ostatní politické strany by se do sněmovny samostatně nepropracovaly. Nejblíže vstupu do sněmovny by zůstalo hnutí STAN s 4,6% bodu. Za ním by to byla TOP 09 s 3,9%. A třetí vládní stranou, která by propadla roštem 5% klauzule, by byla KDU-ČSL s 3,1% preferencí.
Tento průzkum, ať ho budou předáci pravice jakkoliv zpochybňovat či ignorovat, ukazuje vcelku nelítostně, že jediná alternativa pro pravici do budoucna je udržení úzkého volebního spojenectví. Zřejmě jediná ze zatím vládních stran, která se může pokusit jít samostatně do sněmovny je Pirátská strana.
Nicméně 7,9% preferencí, které získala v tomto průzkumu, zdaleka neříkají nic o tom, že tato strana má vyhráno. Jiné průzkumy budou ukazovat něco jiného, pokud se Piráti budou blížit 5% preferencí půl roku před volbami, mohou následovat osudu ČSSD z posledních sněmovních voleb. A to by pro pravici jakkoliv jinak sjednocenou byla těžká, smrtelná rána.

Osamělost přespolního běžce ČSSD
Pokud průzkum SANEP předpovídá ČSSD 3%, osobně to považuji ještě za nadhodnocené. Tato strana není schopna si udržovat strategickou iniciativu, ani potřebný odstup od české pravice (to ukázala podpora prezidentského kandidáta pravice, Pavla) a Středulova podpora (Středula byl de facto kandidátem ČSSD) další pravicové kandidátky D. Nerudové.
V příštích týdnech čeká ČSSD zásadní rozhodnutí, jakým směrem jít:
1) Je tu možnost zapojit se do volebního projektu „spojené levice“.
2) Vytvoření progresivistické předvolební koalice se Zelenými a s některými quazilevicovými stranami tak, jak jsme to v přímém přenosu viděli ve volbách do pražského Zastupitelstva. Tato koalice v Praze získala 2%. Obávám se, že na celostátní úrovni by to bylo ještě horší. Zelení jsou prototypem opoziční levicové strany, která otevřeně a tedy verbálně podporuje vládu a chce oslovit „moderního levicového voliče“ útoky na svého pacifistického bývalého předsedu Stropnického ml.
3) Vystupovat proti A. Babišovi, nepodpořit jej a jeho a ani neuvažovat o případném vstupu do povolební koalice s hnutím ANO a hnutím SPD.
4) To by logicky vedlo k podpoře koalice pravicových stran tak, jak to dlouhá léta a úspěšně dělá hejtman Netolický v Pardubickém kraji. Pro pana hejtmana je to otázka jeho privátního politického zájmu, ale na celostátní úrovni je to nemyslitelné. Je protismyslné, aby levicová strana podpořila přímo či nepřímo pravicovou vládu. A to ještě se známostí zcela ostudného spojenectví se sponzory volební kampaně pravicového prezidentského kandidáta P. Pavla.

Jiří Paroubek