Vedení Šmardovy strany za podpory jednoho z bývalých předsedů, V. Špidly a P. Buzkové, uzavřelo určité dohody se známým modernizátorem levice, údajným miliardářem Bartou.

Připomenu, že lidem jako je Barta a spol., kteří zajišťovali sponzoring, mediální a marketingovou podporu, vděčíme za to, že máme nyní prezidenta s IQ 107. Máme prezidenta, který není schopen v řadě otázek zaujmout jasné stanovisko a chová se v mnoha směrech, dovolím si ten výraz, putinovsky v tom směru, jak vcelku lacině zajišťuje svou popularitu. Tu vyrazí na motocyklu jako mediální hvězda. Jindy pohrozí, že by mohl vetovat nějaký protilidový zákon a přitom všichni víme, že si dělá legraci. A mohl bych pokračovat.

Představa pana Barty, jak kuse sděloval médiím své modernizační záměry, je, že by Šmardova strana provedla modernizaci zj. tím, že by se spojila ve volební alianci se Zelenými.
Názory Zelených v oblasti zahraniční politiky jsou prakticky totožné s těmi jaké má Pekarová, Černochová a spol.. Konec konců názory jednoho z prezidentových poradců pro zahraniční politiku, Petříčka, jsou rovněž prakticky identické. Žvaní mantry naprosto nepřijatelné pro levicové voliče. Mantry rusofóbní, podporující imperialistickou politiku Západu, politiku zvyšování napětí a nekonečné válečné konfrontace.
Když jsem před pár měsíci osobně jednal s předsedou Šmardou o možné spolupráci se spolkem Nespokojení, který chce být katalyzátorem pro vytvoření jednotné levicové předvolební aliance, sdělil mně, že v oblasti zahraniční politiky, tedy pokud jde o válku na Ukrajině, máme zcela rozdílné názory. A to vylučuje naší spolupráci. Dobrá, vzal jsem to na vědomí.

Druhou věc, kterou Šmardvovo vedení v poslední době udělalo, aby řeklo jasné ne spolupráci na levici, je to, že Šmarda sdělil, že nikdy nebude spolupracovat s KSČM. Kdyby Šmardova strana v průzkumech veřejného mínění, a to i v těch bartovských, dosahovala 7 – 8% volebních preferencí, tak bych tuto nabubřelost byl ještě schopen pochopit. Ale pokud se strana v průzkumech u většiny výzkumných agentur prezentuje 3 – 4% preferencí, není čas si hrát na bohatou nevěstu. Nikdo nechce sjednocovat levici organizačně. Konec konců ani Mélenchon ve Francii nenutil komunisty, socialisty a Zelené k tomu, aby se spojovali organizačně s jeho hnutím. Důležitá je akční jednota. A té Šmardovo vedení řeklo ne. Jistě pod vlivem dohod se známým modernizátorem české levice, Bartou, který přislíbil mediální a zřejmě i finanční krytí. Přitom strana, která má majetek za jednu miliardu korun, nemusí být závislá na rozmarech miliardáře. Řekněme si otevřeně, že celý ten projekt ze strany Barty a spol. je zaměřen proti A. Babišovi, s nímž Šmarda rovněž nechce spolupracovat a tedy na podporu protibabišovské pravice.

A najednou se na politickém nebi Lidového domu zjevila nová kometa – L. Zaorálek, takto místopředseda Šmardovy strany. Ve včerejším pořadu České televize Interview ČT24 a ne poprvé, sděloval L. Zaorálek své názory na ukrajinskou krizi a na eventuální vstup Ukrajiny do NATO velmi rozumně. Vlastně bychom se hladce shodli, pokud by takový pohled byl skutečně názorem celého vedení sociální demokracie. Šmardova strana ale zatím vystupovala jako součást sboru válečníků v politické třídě Česka.

Ptám se, co je tedy skutečným názorem dnešní sociální demokracie? Ten Šmardův, Bartův a Petříčkův anebo je to názor Zaorálkův? Anebo je to ještě jinak a sice, že ostatní chlapci a děvčata z vedení Šmardovy strany nechávají za stranu mluvit L. Zaorálka. Jednak proto, že to sami neumí a dále proto, že vědí, že toto jsou názory, které vítá levicový elektorát. Je to upřímné anebo je to hra, kdy L. Zaorálek má být mucholapkou pro tolikrát podvedené voliče?

Vedení Šmardovy strany by mělo jasně říct, zda je pro mír na Ukrajině, pro ukončení dodávek zbraní této zemi, proti členství této země v NATO anebo má stále názory stejné, jaké má současná vláda. Bylo by to slušné ve vztahu k voličům.

Jiří Paroubek