Vláda si svou stupidní politikou znepřáteluje některé velmi vlivné skupiny obyvatelstva. Možná, že jí příliš nevadí, že 1 milion obyvatel je dlouhodobě pod hranicí chudoby a další 2 miliony nebo možná 4 miliony, se této hranici blíží.

Ale znepřátelit si lékaře v nemocnicích a učitele, to může dostat celou společnost skutečně do varu. A do politické krize.

Ve školství se vláda snaží čelit náporu odborářů vytvořením kolaborantské jednotky pod názvem „Učitelská platforma“, jejíž náčelnice tvrdila před týdnem po demonstraci odborů na Malostranském náměstí, že se přece vůbec nejedná o protivládní protest. Já tomu dost dobře nerozumím. Proti čemu jinému by školští odboráři protestovali nežli proti hloupé rozpočtové politice současné vlády. A vláda a provládní veřejnoprávní ČT si okamžitě náčelnici zmíněné platformy začaly pěstovat. Je zvána do pořadu Václava Moravce, je zvána k jednání k ministru Bekovi, a to i přesto, že má za sebou, podle vlastních slov, o něco málo přes 1% z veškerých pracovníků ve školství. A ve skutečnosti možná jen 30 tetek...Tento trik vládě nemůže projít.

Tak trochu na tragikomedii se ovšem změnila situace ve zdravotnictví. Premiér Fiala se pasoval do role zachránce zdravotnictví, lékařů a zejména mladých lékařů. Přepracovaným a nedobře placeným lékařům slíbil 10 mld. korun z cizího – z peněz pojišťoven. A to vše za zády ministra zdravotnictví, známého poplety Válka. Ten se tváří jako by na tomto manévru byl od začátku účasten a snaží se tak zakrýt vlastní neužitečnost a směšnost.

V pátek a v sobotu byla mainstreamová média v pokušení premiéra Fialu za uklidnění situace ve zdravotnictví velebit, coby zachránce národa. Nic na tom nezměnilo ani to, že reprezentanti mladých lékařů zůstali v klidu, nepřerušili protesty a dožadují se písemné dohody s vládou. Pak prý své protesty, spočívající v pasivní rezistenci v nemocnicích, ukončí.

I poměrně velcí troubové, kteří mysterióznímu zásahu typu deus ex machina, který předvedl náš rádoby zachránce Fiala, snad i věřili, se probírají ze sna. Byl to krásný sen. Sen o zdravotnictví, kam je jednoduché převést 10 mld. peněz jen tak z ničeho nic a z ničeho a dodat je na ty správné adresy, tedy do výplatních sáčků či spíše na osobní účty lékařů a sester.

Připomenu jen, že při přepracování rozpočtu ze strany vlády, Fialův kabinet postupoval tak, že zdravotní pojišťovny obral, vlastně můžeme říci, okradl, o 14 mld. Kč finančních zdrojů, které by jim ze zákona měly pro tento rok náležet. Nějaký dobráček na ministerstvu financí si totiž povšiml, že na účtech zdravotních pojišťoven je "dost" peněz. A tak hurá na ně. Ale peníze, bohužel, někdy také dojdou. A teď jsou zdravotní pojišťovny jediným potenciálním zdrojem oněch 10 mld. Kč, které potřebuje Fiala dostat k lékařům a do nemocnic, aby splnil svůj slib. K čemu povede tento Fialův ad hoc zásah? Zdravotní pojišťovny se po 18 tučných letech začnou rychle propadat do dluhů. Přestanou platit zdravotnickým zařízením a i ty se začnou zadlužovat. A pak už stačí nějakému věrozvěstovi pravice říci, že přece všechno vyřeší soukromý kapitál a my se vrátíme do doby, kdy pravice připravovala privatizaci zdravotních pojišťoven a nemocnic.

Nadnárodní finanční skupiny získají za babku automat na peníze a začnou obhospodařovat od lidí vybrané poplatky ve zdravotnictví.
V prvé řadě tyto finanční skupiny musí samy vydělávat. Ostatně podobně jako ve Spojených státech, tedy nejprve si ze šťavnatého steaku ukousnou svých 20 – 30% jako zisk a zbytek přerozdělí, jak budou chtít. Hlavně do svých smluvních nemocnic, lékáren, ke svým distributorům materiálu. Prostě nakrmí zařízení v rámci svého oligopolu. O další desítky miliard tak vzroste objem peněz vyždímaných z našich občanů a odvezených z naší země. A pacienti na tom budou hůř než dnes...

Ale zpět k premiéru Fialovi a jeho dramatickému zásahu. Uvidíme, jak v dalších dnech bude jeho ministr zdravotnictví schopný oněch 10 mld. Kč vymámit a vytřepat ze zdravotních pojišťoven. Ono se to totiž vůbec nemusí podařit. Zdravotní pojišťovny mají své zřizovatele a svou právní subjektivitu a měly by hospodařit se svěřenými penězi občanů systémem řádného hospodáře. Ale prosím, pokud se to snad povede, tak budou asi všichni rádi, že se v lednu snad chod zdravotnictví vrátí do zajetých kolejí, tedy k jakémusi normálu. Pokud ovšem jako normál bereme nedostatek celé řady léků, často důležitých. Mimochodem penicilín už zase není a ministr Válek přestal mluvit o penicilínce, kterou u nás postaví v krátké době. A deficit lékařů a sester na stovkách zdravotnických pracovišť po celé republice zůstává standardní veličinou.

A bláboly různých rádoby expertů o tom, že máme vlastně hodně nemocnic, do kterých nemáme dost lékařů, jsou velmi nebezpečné. Razantní snížení počtu nemocnic by znamenalo konec dostupnosti zdravotní péče pro velkou část venkovského obyvatelstva v zemi. A rozhodně by nevedlo k nápravě, tedy k zajištění potřebného zdravotnického personálu, v první řadě lékařů a sester.

Prostě vláda musí přesměrovat svůj zájem k tomu, aby v době co nejkratší vycházelo z lékařských fakult co nejvíce lékařů a aby zdravotnické školství produkovalo co nejvíce kvalifikovaných zdravotních sester. Nic není rychle, ani zadarmo.


Jiří Paroubek