Jiří Pehe

28. 07.

Proč EU dál trestá Česko za kvóty

Jiří Pehe Přečteno 7400 krát

Před tím, než se čeští politici i část komentátorské obce pustí do odsuzování údajné arogance Evropské komise, která posunula řízení s naší zemí ohledně neplnění evropské dohody o uprchlických kvótách do dalšího kola, možná by neuškodilo menší logické cvičení.

Představme si, že by skupiny majitelů restaurací reagovaly na nedávno přijatý zákon o zákazu kouření v restauracích tak, že tento zákaz je nesmyslný, neuznávají ho, a v jejich restauracích se tudíž bude dál kouřit. Budou ale místo respektování toho, co zákon předepisuje, prý dobrovolně přispívat na protikuřácké kampaně a do fondu na léčení lidí s rakovinou plic.

Reakce státní moci by byla jednoznačná. Jistě by majitele restaurací nekárala za jejich bohulibou snahu přispívat k potírání příčin a následků kouření v rámci občanských iniciativ nad rámec toho, co po nich žádá stát, ale zároveň by nekompromisně požadovala dodržování zákona. Jinak by přišly nejprve pokuty, později i zavření dotyčných restaurací.

Bohužel český stát se vůči Bruselu chová přesně takovým způsobem, jaký by při nedodržování domácích zákonů nemohl připustit, pokud nechce, aby úplně ztratil autoritu. Bylo samozřejmě možné, aby se stát obrátil na Evropský soudní dvůr s tím, že je podle něj pochybná samotná „ústavnost“ evropského zákona o uprchlických kvótách, jako to udělalo Maďarsko a Slovensko. Ostatně podobně se u nás v případě zmíněného protikuřáckého zákona zachovala část senátorů, která chce se zákazem kouření bojovat u našeho Ústavního soudu.

I když je velmi nepravděpodobné (jak ukazuje doporučení „evropského advokáta“ Evropskému soudnímu dvoru, aby slovenskou a maďarskou žalobu zamítnul), že by soud takové české žádosti vyhověl, neboť evropská legislativa o kvótách byla schválena potřebnou kvalifikovanou většinou v souladu s Lisabonskou smlouvou, bylo by to řešení, které je v souladu s „ústavním“ pořádkem EU.

Řešení, v němž česká vláda odmítla evropský zákon o kvótách plnit dokonce i svým oficiálním usnesením, přičemž dál argumentuje jako oni restauratéři ve výše zmíněné hypotetické situaci, ale v pořádku není. Není divu, že tento přístup nedokázala obhájit ani ve své odpovědi EK, když s ní zahájila před měsícem první kolo řízení pro porušení evropského práva.

Oficiální rozhodnutí české vlády porušit evropskou legislativu bylo přijato v předvolebním zápalu. Protiuprchlická hysterie u nás dosáhla rozměrů, kdy podle politiků už zřejmě nestačil ani příklad postupu Slovenska, které navzdory své žalobě zároveň uznává, že se evropským zákonem o kvótách musí řídit, dokud oficiálně platí, a tvrdí že se uprchlíky tudíž snaží přijímat.

Skutečnost, že jich zatím nepřijalo více než dosavadních šestnáct, je prý zapříčiněna objektivními potížemi. I proto proti němu EK nezahájila řízení pro porušování evropské legislativy. I když, pravda, Slovensku také pomáhá skutečnost, že má euro, a počítá se s ním tudíž zřejmě do tvrdého jádra v projektu dvourychlostní EU.

Mnozí mohou namítnout, že postoj české vlády je čestnější, když se kvótám, v něž nevěří, oficiálně vzepřela. Jenže v právním státě lze možná státní moc, která vymáhá plnění přijatých zákonů, na čas „ošulit“ tvrzením, že se zákon snažíme plnit, i když nám to moc nejde, ale rozhodně ji nelze vyzvat na souboj oficiální deklarací, že schválený zákon prostě nebudeme plnit, protože s ním nesouhlasíme.

Bohužel se zdá být skoro jisté, že nás odmítnutí evropské legislativy, učiněné v předvolební horečce, přijde, pokud EK podá na Česko žalobu u Evropského soudního dvora, na přinejmenším několik stovek miliónů korun v pokutách. Česko sice nyní dostalo měsíc na to, aby svůj postup napravilo, ale samo se zahnalo do tak hlubokého kouta, že to politici jen těžko budou chtít udělat.

Je to jen další zbytečný předvolební dáreček jisté části voličů za peníze všech daňových poplatníků. Navíc dáreček, který bude mít dlouhodobě nepříznivé dopady na naše postavení v EU.

26. 07.

Jaké budou důsledky konce spolupráce lidovců a STAN?

Jiří Pehe Přečteno 3617 krát

Rozhodnutí hnutí Starostů a nezávislých, že nepřijme od lidovců nabídku kandidovat na jejich kandidátkách poté, co se lidovci rozhodli vypovědět formální koalici, může mít nemalé dopady na výsledek lidové strany v říjnových volbách a tím i na celkové rozložení politických sil po volbách.

Lidovci koalici vypověděli ze strachu, že ve světle průzkumů veřejného mínění nepřekoná potřebnou desetiprocentní hranici. To by nejen znamenalo, že oba subjekty budou chybět v příští Sněmovně, ale nahrálo by to významně zejména hnutí ANO Andreje Babiše, které coby pravděpodobný vítěz voleb by získalo při přerozdělování hlasů neúspěšné koalice ve prospěch subjektů, které se do Sněmovny dostaly, nejvíce jejích hlasů. Koalice byla lidovci vypovězena i s vysvětlením, že její neúspěch by mohl přispět k vytvoření vlády jedné strany.

Bohužel konec koalice a následné ukončení spolupráce mezi lidovci a STAN může ohrozit i šance lidovců získat pět procent voličských hlasů, které potřebují jako samostatně kandidující strana. Důvodů je několik.

Kupříkladu, že v myslích nemalého počtu voličů vycouvání lidovců z riskantního koaličního projektu jen potvrdí stereotypy, že v lidové straně nakonec vždy zvítězí opatrnost a přízemnost nad odvahou. A že stejná sebestředná pružnost, která stála za vytvořením i následným zrušením koalice se STAN, se může projevit po volbách třeba ochotou lidovců spolupracovat s hnutím ANO, jehož většímu vítězství chtěli prý předejít.

Ponechme stranou, do jaké míry je odmítnutí prominentních pozic na lidoveckých kandidátkách rozumné ze strany Starostů v situaci, kdy průzkumy ukazují, že hnutí má pramalou šanci se dostat do Sněmovny samo. Pro lidovce je ovšem rozhodnutí STAN po očekáváních, které spolupráce obou subjektů vzbudila, potenciálně devastující.

Spolupráce s liberálnějším hnutím STAN totiž mohla překrýt některé rysy lidovců, které odpuzují liberálnější voliče. Mnozí z těchto voličů sice i nadále ocení, že lidová strana je spíše středové a sama o sobě snad nadále proevropské uskupení, ale po ukončení spolupráce s hnutím STAN budou mnohem silněji konfrontováni s konzervativními prvky lidovecké politiky, zejména pokud jde o rodinu, genderovou politiku a rovnost sexuálních menšin.

Naneštěstí pro lidovce posílí konec spolupráce se STAN reálně i opticky vliv bývalého kontroverzního předsedy strany a nyní hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, který reprezentuje svými postoji vše, co na lidovcích kritizují nejenom liberálové, ale co takříkajíc nemusejí ani méně tradiční lidovečtí voliči z velkých městských center v Čechách. A právě ztráta těchto voličů, obávajících se rostoucího vlivu Čunka a jeho křídla ve straně, může lidovcům ve volbách dost uškodit, pokud nebude naopak kompenzována nárůstem počtu moravských voličů, kteří stranu kvůli větší roli Čunka podpoří.

Nemá smysl hádat výsledky voleb z křišťálové koule, ale pokud se lidovci do Sněmovny i navzdory karambolu jejich spolupráce se Starosty dostanou, bude posílení pozice Čunka ve straně též znamenat otevřenější náruč vůči Babišovi, kterého Čunek vidí mnohem pozitivněji než současné vedení strany.

Shrneme-li, ukončení spolupráce lidovců s hnutím STAN, k němuž lidovci přispěli svým opatrnickým rozhodnutím nejít do koalice, vytváří nemalá rizika nová, o nichž možná lidovecké vedení úplně nepřemýšlelo, když koaliční spolupráci ukončilo. Rizika, která, naplní-li se černý scénář, mohou českou politiku za jistých okolností negativně ovlivnit na roky dopředu.

ČRo Plus, 26.7.2017

Archiv článků: červenec 2017

Proč EU dál trestá Česko za kvóty

Jaké budou důsledky konce spolupráce lidovců a STAN?

Blogeři abecedně