Hlasy, které se ozývají z TOP 09 a Věcí veřejných o tom, že ODS by raději koalici s ČSSD, jsou spíše jen zbožným přáním politiků nových stran, zděšených z výsledků voleb a odpovědnosti, která je čeká během vládnutí.

V Občanské demokratické straně jsou podle televizních vyjádření Víta Bárty ze strany Věci veřejné a Petra Gazdíka z TOP 09 lidé, kteří nejsou nakloněni středopravicové vládě a touží po velké koalici. Tyto výroky ponoukly některé komentátory, například Ondřeje Neffa, k úvahám typu: „Velká koalice? Velká smrt“.

Ve skutečnosti spadají výroky představitelů VV a TOP 09 na téma velké koalice do kategorie buď zbožných přání nebo „nejlepší obranou je útok“.

Krach současných jednání o vládní koalici mezi ODS, VV a TOP 09, a následné uzavření velké koalice mezi ODS a ČSSD, by totiž mnohem spíš vyhovoval některým lidem ve straně Věci veřejné a TOP 09 než sociálním a občanským demokratům. Už proto, že obě nové strany se vyprofilovaly jako alternativy vůči údajně zkorumpovanému establishmentu, reprezentovanému právě ODS a ČSSD. Mít tyto „zkorumpované struktury“ jako terč volební kampaně na podzim by bylo pro obě nové strany výhodné.

Možná VV a TOP 09 nepočítaly s volebními výsledky, kterých dosáhly, popřípadě s tím, že se do Poslanecké sněmovny nedostanou některé zavedené strany, například lidovci, skutečností ovšem je, že vládu sestavují spolu s ODS právě obě nové strany. Pro obě je ovšem případný vznik vlády, jejíž program by akcentoval tvrdá úsporná opatření, velkým rizikem.

Vznik takové vlády totiž nejen rozmaže linie mezi bývalým establishmentem a tím současným, ale navíc se může ukázat, že většina voličů zdaleka nesdílí poselství, jež dle mínění pravicových médií vzešlo z voleb: totiž, že většina lidí prý pochopila nebezpečí řeckého scénáře a chce tvrdě šetřit. Už jen z tohoto důvodu by komunální a senátní volby na podzim tohoto roku mohly dopadnout pro obě nové strany mnohem hůř, než si plánovaly.

Důležité pro ně přitom budou zejména volby v Praze, kde TOP 09 má reálnou šanci porazit ODS, a kde by za určitých okolností mohla vzniknout koalice TOP 09 a VV. Pokud by nakonec obě strany v Praze dopadly hůře, než jak si počínaly v Praze ve volbách do PS, mohla by to být pro ně vážná rána.

Zejména pro VV je vznik případné vládní koalice s ODS a TOP 09 velký problém i ve vztahu k volební kampani na podzim. VV se vyprofilovala jako strana bojující proti etsablihsmentu, což veřejnosti sdělila ve vtipné zkratce o boji s dinosaury. Je to také strana, která vyhlásila válku korupci a chce co nejvíce přímé demokracie.

VV si tak uškodí už tím, že vstoupí do vládní koalice s ODS a TOP 09, v nichž se „dinosaury“ jen hemží (jakkoliv ti v TOP 09 byli politickým marketingem umně recyklováni). Navíc jednání o koaličním programu budou ukazovat, že mnohé předvolební sliby VV byly jen nedomyšlené výkřiky, které bude třeba v zájmu vládní spolupráce modifikovat.

Co ale zbude z protestní populistické strany s radikálními předvolebními hesly v okamžiku, kdy se stane součástí establishmentu a řadu svých požadavků obětuje? Dá se říci, že nic moc. A voliči na to nejspíš zareagují.

Podnikatelští a marketingoví mágové, kteří VV stvořili, nejsou žádní hlupáci. A jakkoliv možná záměrně vytvořili stranu na jedno použití, kterážto má na politickém trhu fungovat tak trochu jak investiční fond podnikající se spekulativním kapitálem, přeci jen se zdá, že vliv v Praze byl jedním z hlavních cílů strany. Musí tedy uspět i na podzim.

Situace, kdy obě nové strany byly překvapivými okolnostmi vrženy do pozic, v nichž namísto kritiky povolebních kroků vítězné ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (jejíž solidní vítězství a následné jednání o vládě všichni téměř s jistotou předpokládali), musí vládu skládat samy, navíc společně se stranou zamořenou kmotry a dinosaury, je pro TOP 09.a zejména pro VV velmi těžká.

Nebylo by tedy divu, kdyby si v obou těchto stranách přálo krach povolebních jednání a následné jednání o velké koalici mezi ODS a ČSSD (přinejmenším do podzimních voleb) mnohem více politiků, než se může na první pohled zdát. Jednání o velké koalici by byla přece pro mnoho voličů jasnou zprávou o tom, že „staré struktury“ se jen tak nevzdají podílu na moci, a že je třeba je v podzimních volbách vytrestat znovu--ještě více než v květnu--hlasováním pro TOP 09 a VV.

Oproti tomu ODS, a zejména pak ČSSD by vskutku musely přijít o rozum, kdyby na jednání o velké koalici přistoupily. Voliči obě velké strany vytrestali, a ignorování tohoto poselství by bylo ukázkou neobyčejné zpupnosti. Obě strany by si koledovaly o další zdrcující porážku ve volbách příštích.

Nelze samozřejmě vyloučit, že někteří lidé v ODS i v ČSSD by preferovali stabilitu velké koalice, jakož i mocenská aranžmá, která přežívají už z dob opoziční smlouvy. Zároveň se někteří politici v ODS mají plné právo děsit nepředvídatelnosti svých potenciálních partnerů. Nejenže nelze předvídat, jak se VV a TOP 09 zachovají, když jim začnou padat preference, ale také nikdo neví, zda by tyto strany vůbec přežily, kdyby z jejich čela z jakéhokoliv důvodu odešli Karel Schwarzenberg nebo Radek John.

Jenže politiků preferujících velkou koalici v ODS jistě není mnoho. Řeči představitelů VV a TOP 09 o tom, že někteří lidé v ODS po velké koalici „touží“, jsou tak v lepším případě pokusné balónky s cílem znejistit ODS, v horším případě manipulace s cílem vytvořit zdání, že případný krach koaličních jednání bude výsledkem praktik, proti kterým VV a TOP 09 bojovaly ve volební kampani.

Deník Referendum, 8.6.2010