Proč selhaly předpovědi pro volby do Senátu
Po prvním kole voleb do Senátu bylo docela zajímavé sledovat předpovědi různých analytiků a politologů ohledně výsledků voleb druhého. Naprostá většina, včetně analytiků Aktuálně.cz a serverem oslovených politologů, se shodovala na tom, že ČSSD nedosáhne absolutní většiny. Tedy, že nezíská 12 křesel. Mnozí dokonce věštili méně než 10 křesel.
Měl jsem jiný názor. V blogu nazvaném Krajina po volbách jsem napsal po prvním kole senátních voleb mimo jiné toto: „V senátních volbách sice postoupili kandidáti ODS do druhého kola v 19 obvodech, ale podíváme-li se na jednotlivé volební obvody podrobněji, má ČSSD, jejíž kandidáti postoupili do 2. kola v dvaadvaceti obvodech, mnohem lepší šance než ODS uspět a získat absolutní většinu křesel v Senátu. Na třetích a čtvrtých místech se totiž v řadě obvodů umístili kandidáti stran (KSČM, zelení, lidovci, nezávislí), jejichž voliči, pokud půjdou volit, budou spíše sympatizovat s kandidátem ČSSD.“
Proč se ti, kteří předpovídali, že ČSSD většinu nezíská, mýlili?
Především podcenili skutečnost, že voliči levice budou více motivováni jít podpořit svoje kandidáty v druhém kole. Bylo pro ně více ve hře, protože vládní reformy na ně dopadnou mnohem více než na bohatší voliče pravice, a Senát může být alespoň brzdou a fórem pro debatu o vládních reformách.
Nedocenili také skutečnost, že pro voliče KSČM, jejíž kandidáti v prvním kole neuspěli, je kandidát ČSSD přirozenou druhou volbou. A jelikož jsou voliči KSČM disciplinovaní, vlastně nejdisciplinovanější vůbec, zřejmě přišli k volbám a podpořili kandidáty ČSSD.
Důležitá byla nepochybně také skutečnost, že i voliči KDU-ČSL měli jen malou motivaci podpořit kandidáty ODS a TOP 09, protože TOP 09 vznikla jako projekt konzervativního křídla lidovců proti tradiční KDU-ČSL. Ti voliči, kteří zůstali věrní lidovcům, jsou ve svých názorech na sociální záležitosti mnohem blíže ČSSD než ODS nebo TOP 09. I tito voliči patří k těm disciplinovanějším.
Někteří analytici mylně předpokládali, že voliči ODS a TOP 09 se budou automaticky podporovat. Jenže ačkoliv TOP 09 vznikla z iniciativy konzervativního křídla lidovců, postupně se stala domovem i mnohých bývalých voličů ODS, kteří byli poměry v ODS znechuceni. Ti neměli silnou motivaci podpořit kandidáty ODS v druhém kole.
Kandidáti ODS a TOP 09 také nemohli spoléhat na voliče Věcí veřejných, protože ti po katastrofálních výsledcích prvního kola senátních voleb a voleb komunálních nejspíš k volbám vůbec nepřišli nebo neměli silnou motivaci volit pro kandidáty stran, s nimiž se vedení VV spojilo po volbách ve vládní koalici. Pokles popularity VV je totiž důsledkem především skutečnosti, že véčkaři ve vládní koalici vůbec jsou a podporují liberálně-pravicové reformy, které VV neměly v programu.
Po bitvě je každý generálem. Přesto se zdá, že těch „generálů“ mohlo být více, kdyby některým analytikům nezatemňovaly mysl jejich ideové preference, které se často přetaví do zbožných přání. Docela prostá analýza, naznačená výše, totiž ukazovala, že ČSSD získá přinejmenším oněch 12 mandátů, které získat chtěla.
Měl jsem jiný názor. V blogu nazvaném Krajina po volbách jsem napsal po prvním kole senátních voleb mimo jiné toto: „V senátních volbách sice postoupili kandidáti ODS do druhého kola v 19 obvodech, ale podíváme-li se na jednotlivé volební obvody podrobněji, má ČSSD, jejíž kandidáti postoupili do 2. kola v dvaadvaceti obvodech, mnohem lepší šance než ODS uspět a získat absolutní většinu křesel v Senátu. Na třetích a čtvrtých místech se totiž v řadě obvodů umístili kandidáti stran (KSČM, zelení, lidovci, nezávislí), jejichž voliči, pokud půjdou volit, budou spíše sympatizovat s kandidátem ČSSD.“
Proč se ti, kteří předpovídali, že ČSSD většinu nezíská, mýlili?
Především podcenili skutečnost, že voliči levice budou více motivováni jít podpořit svoje kandidáty v druhém kole. Bylo pro ně více ve hře, protože vládní reformy na ně dopadnou mnohem více než na bohatší voliče pravice, a Senát může být alespoň brzdou a fórem pro debatu o vládních reformách.
Nedocenili také skutečnost, že pro voliče KSČM, jejíž kandidáti v prvním kole neuspěli, je kandidát ČSSD přirozenou druhou volbou. A jelikož jsou voliči KSČM disciplinovaní, vlastně nejdisciplinovanější vůbec, zřejmě přišli k volbám a podpořili kandidáty ČSSD.
Důležitá byla nepochybně také skutečnost, že i voliči KDU-ČSL měli jen malou motivaci podpořit kandidáty ODS a TOP 09, protože TOP 09 vznikla jako projekt konzervativního křídla lidovců proti tradiční KDU-ČSL. Ti voliči, kteří zůstali věrní lidovcům, jsou ve svých názorech na sociální záležitosti mnohem blíže ČSSD než ODS nebo TOP 09. I tito voliči patří k těm disciplinovanějším.
Někteří analytici mylně předpokládali, že voliči ODS a TOP 09 se budou automaticky podporovat. Jenže ačkoliv TOP 09 vznikla z iniciativy konzervativního křídla lidovců, postupně se stala domovem i mnohých bývalých voličů ODS, kteří byli poměry v ODS znechuceni. Ti neměli silnou motivaci podpořit kandidáty ODS v druhém kole.
Kandidáti ODS a TOP 09 také nemohli spoléhat na voliče Věcí veřejných, protože ti po katastrofálních výsledcích prvního kola senátních voleb a voleb komunálních nejspíš k volbám vůbec nepřišli nebo neměli silnou motivaci volit pro kandidáty stran, s nimiž se vedení VV spojilo po volbách ve vládní koalici. Pokles popularity VV je totiž důsledkem především skutečnosti, že véčkaři ve vládní koalici vůbec jsou a podporují liberálně-pravicové reformy, které VV neměly v programu.
Po bitvě je každý generálem. Přesto se zdá, že těch „generálů“ mohlo být více, kdyby některým analytikům nezatemňovaly mysl jejich ideové preference, které se často přetaví do zbožných přání. Docela prostá analýza, naznačená výše, totiž ukazovala, že ČSSD získá přinejmenším oněch 12 mandátů, které získat chtěla.