Velká chvíle komunistů
Ačkoliv velká část médií s úlevou přijala zjištění jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění, podle něhož preference Komunistické strany Čech a Moravy klesly opět na třetí místo, za druhé občanské demokraty a za setrvale vedoucí sociální demokracii, jásot může být poněkud předčasný.
Dosavadní politika vlády, v jejímž čele stojí právě ODS, jakož i nekončící série korupčních a dalších skandálů obklopujících nejen vládní strany, ale i ČSSD, totiž jen těžko dávají důvod věřit, že se voliči od KSČM masově odvrátí. V současném politickém marasmu spíše zcela logicky poroste počet voličů, kteří budou chtít vyjádřit jak nesouhlas s vládou, tak s hlavní opoziční stranou. Mnozí voliči už nebudou chtít riskovat, že svůj protestní hlas promarní hlasováním pro nějakou stranu zcela novou, která je, jako Věci veřejné, podvede.
Někteří analytici už upozornili, že činit dalekosáhlé závěry na základě průzkumů v době letních dovolených se nevyplácí. Jakmile se většina lidí po prázdninách vrátí do každodenního „provozu“, začnou mnohem více reflektovat tvrdé dopady vládních škrtů a reforem. Vyhlídky KSČM před nadcházejícími krajskými volbami jsou tudíž nejspíš mnohem lepší, než by se mohlo zdát podle jednoho červencového průzkumu.
Vzhledem k dopadům skandálu okolo Davida Ratha na ČSSD, jakož i přetahované i očerňování mezi ČSSD a Stranou práv občanů – zemanovci, se dokonce může stát, že KSČM zvítězí v některém z krajů, a bude to tak po dlouhé době poprvé ona, kdo bude sestavovat vládu, i když zatím jen krajskou.
KSČM má ovšem v rukávu další eso, kterým je prezidentská volba. Jakkoliv ještě stále může nominovat vlastního kandidáta, je možné, že realisticky usoudí, že zatímco její kandidát nemá v prvním kole šanci, její taktická podpora pro některého ze stávajících kandidátů může prezidentským kláním rozhodujícím způsobem zamíchat.
Přirozeným „nekomunistickým“ kandidátem KSČM je přitom Miloš Zeman. Nikdy se neprofiloval jako zavilý antikomunista, navíc je obklopen lidmi s komunistickou minulostí. Ve většině zahraničně-politických názorů se s KSČM dobře shodne. Jeho proevpropské postoje docela jistě v očích KSČM vyvažují jeho postoje proruské. Komunisté by neměli mít větší problém ani se Zemanovým levicovým populismem v domácí politice.
Případná podpora KSČM pro Zemana přitom může rozhodnout prezidentskou volbu ještě mnohem jasněji, než byla zákulisní podpora části KSČM pro Václava Klause. Komunističtí voliči jsou disciplinovaní, a jejich možná až 20 procent hlasů může rozhodnout druhé kolo prezidentské volby.
Je třeba zdůraznit, že možný vzestup komunistů do pozic, v nichž od roku 1989 zatím nebyli, je nutné plně přičíst vládním stranám i opoziční ČSSD. KSČM se v podstatě nemění, neláká novými myšlenkami. Coby strana, kterou „demokratické“ strany nerozumně vyšachovaly z jakékoliv odpovědnosti za vládnutí, aniž by ji dokázaly zakázat, sbírá jen „plody“ tragického počínání současné vládní koalice a skandálů v ČSSD.
Právo, 8.8.2012
Dosavadní politika vlády, v jejímž čele stojí právě ODS, jakož i nekončící série korupčních a dalších skandálů obklopujících nejen vládní strany, ale i ČSSD, totiž jen těžko dávají důvod věřit, že se voliči od KSČM masově odvrátí. V současném politickém marasmu spíše zcela logicky poroste počet voličů, kteří budou chtít vyjádřit jak nesouhlas s vládou, tak s hlavní opoziční stranou. Mnozí voliči už nebudou chtít riskovat, že svůj protestní hlas promarní hlasováním pro nějakou stranu zcela novou, která je, jako Věci veřejné, podvede.
Někteří analytici už upozornili, že činit dalekosáhlé závěry na základě průzkumů v době letních dovolených se nevyplácí. Jakmile se většina lidí po prázdninách vrátí do každodenního „provozu“, začnou mnohem více reflektovat tvrdé dopady vládních škrtů a reforem. Vyhlídky KSČM před nadcházejícími krajskými volbami jsou tudíž nejspíš mnohem lepší, než by se mohlo zdát podle jednoho červencového průzkumu.
Vzhledem k dopadům skandálu okolo Davida Ratha na ČSSD, jakož i přetahované i očerňování mezi ČSSD a Stranou práv občanů – zemanovci, se dokonce může stát, že KSČM zvítězí v některém z krajů, a bude to tak po dlouhé době poprvé ona, kdo bude sestavovat vládu, i když zatím jen krajskou.
KSČM má ovšem v rukávu další eso, kterým je prezidentská volba. Jakkoliv ještě stále může nominovat vlastního kandidáta, je možné, že realisticky usoudí, že zatímco její kandidát nemá v prvním kole šanci, její taktická podpora pro některého ze stávajících kandidátů může prezidentským kláním rozhodujícím způsobem zamíchat.
Přirozeným „nekomunistickým“ kandidátem KSČM je přitom Miloš Zeman. Nikdy se neprofiloval jako zavilý antikomunista, navíc je obklopen lidmi s komunistickou minulostí. Ve většině zahraničně-politických názorů se s KSČM dobře shodne. Jeho proevpropské postoje docela jistě v očích KSČM vyvažují jeho postoje proruské. Komunisté by neměli mít větší problém ani se Zemanovým levicovým populismem v domácí politice.
Případná podpora KSČM pro Zemana přitom může rozhodnout prezidentskou volbu ještě mnohem jasněji, než byla zákulisní podpora části KSČM pro Václava Klause. Komunističtí voliči jsou disciplinovaní, a jejich možná až 20 procent hlasů může rozhodnout druhé kolo prezidentské volby.
Je třeba zdůraznit, že možný vzestup komunistů do pozic, v nichž od roku 1989 zatím nebyli, je nutné plně přičíst vládním stranám i opoziční ČSSD. KSČM se v podstatě nemění, neláká novými myšlenkami. Coby strana, kterou „demokratické“ strany nerozumně vyšachovaly z jakékoliv odpovědnosti za vládnutí, aniž by ji dokázaly zakázat, sbírá jen „plody“ tragického počínání současné vládní koalice a skandálů v ČSSD.
Právo, 8.8.2012