Skupina států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy ve Štrasburku vystavila České republice nedávno nelichotivé hodnocení, v němž se zabývá plněním třinácti doporučení pro dohled nad financováním politických stran, které naší zemi poskytla před dvěma lety. Většina médií přinesla zprávu pouze o tom, že agentura obecně kritizovala Českou republiku za „neuspokojivé" reakce na doporučení, s nimiž skupina přišla, a konkrétně pak zejména za to, že neustavila nezávislý orgán pro monitorování financí politických stran a jejich kampaní.

Kdo si chce udělat obrázek o tom, jak „vážně“ to česká vláda myslí s bojem proti korupci, včetně neprůhledného financování politických stran, by si ovšem měl přečíst celou hodnotící zprávu. Je to zážitek vpravdě „kafkovský“, a to zejména kvůli odpovědím českých orgánů na doporučení skupiny.

České orgány argumentují v arogantním úřednickém „ptydepe“, že naše právní normy, jejichž novelizaci v zájmu boje s úplatkářstvím nebo netransparentností stranického financování navrhuje GRECO, vlastně není třeba upravovat, protože kdyby si pánové a dámy ze skupiny GRECO přečetli správně ten či onen komentář k tomu či onomu zákonu nebo si správně vyložili existující legislativu, pochopili by, že Česká republika už téměř všechny požadavky GRECO splňuje.

Není divu, že skupina GRECO považuje takovou českou reakci na svá doporučení za „neuspokojivou“. Vzhledem k vysoké míře korupce a neprůhlednosti stranického financování stran u nás chce hmatatelné změny. Z českých odpovědí správně vycítila neochotu naše zákony novelizovat tak, aby byly zcela jednoznačné.

I zdůvodnění nedávného vládního odmítnutí zřídit nezávislý ústřední správní orgán pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí se nese v tomto duchu. Stávající stav, kdy kontrolu stranických financí vykonává Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, je podle vlády prý dostačující. Co na tom, že se výbor zaměřuje pouze na formální správnost stranických výročních zpráv a nezabývá se obsahem hospodaření.
Česká strana slibuje, že další řešení přinese novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, kterou už doporučila ke schválení Legislativní rada vlády. Ta počítá s povinným zřízením tzv. transparentního účtu každé strany, jenž umožní každému sledovat veškeré její platební transakce, a ukládá stranám povinnost zveřejnit své výroční zprávy na internetu.

To jsou sice kroky správným směrem, jenže největší švindly ve stranickém financování se dnes dějí nikoliv na oficiálních účtech, ale v podobě různých protislužeb a „slev“ ze strany sponzorů, jakož i v podobě černých fondů, které se v žádných účtech neobjeví. Pokud nebude existovat orgán, který dokáže například porovnávat, kolik strany skutečně utratily za kampaň, s tím co oficiálně přiznávají, a pokud nebude mít takový orgán k dispozici silné sankce, pak budou “transparentní” účty sice užitečným zdrojem informací o možných nesrovnalostech ve financích té které strany, ale zdaleka nebudou postihovat kořeny korupce.

Aby se něco opravdu změnilo, bylo by třeba přijmout bez reptání všechna doporučení GRECO. Na tom ale nemá velký zájem ani současná vláda, ani bohužel, jak se zdá, levicová opozice. Ta na silnou kritiku vlády ze Štrasburku zatím výrazně nereagovala—například vlastním srozumitelným seznamem kroků k nápravě, které podnikne, až bude vládnout, neučiní-li takové kroky do té doby současná vláda.

Právo, 13.4.2013