Občanskou demokratickou stranu natolik rozlítil kritický projev předsedy Strany zelených Martina Bursíka na adresu Václava Klause před volbou prezidenta, jakož i pevná podpora zelených pro veřejné hlasování, že zazněly i výhrůžky. Zelení by prý, stejně jako lidovci, mohli být vyhozeni z vládní koalice.

Myslí to ODS vážně? Představme si totiž, že by zelení hozenou rukavici přijali. Dobrá, odcházíme z koalice a stáváme se důslednou opozicí, řekli by. V ODS, která momentálně jedná z pozice síly, by nepochybně vypukla naprostá panika.

Zatímco zelení sice mohou ztratit několik pěkných vládních postů, ztratili by odchodem z koalice, obrazně řečeno, i své „okovy“. Jejich principiální postoje v poslední době, kdy jednoznačně podporovali svého prezidentského kandidáta a nenechali se vydírat od silnějších stran ani v klausovském, ani protiklausovském táboře, jim pravděpodobně pomohou ve veřejném mínění. Naopak jejich další setrvávání v nepříliš oblíbené vládní koalici, jejímž členům postupně klesají preference, může být docela riskantní.

Kdyby zelení reagovali na výhružky ODS a z koalice skutečně odešli, docela jistě by nepadnul jejich předseda Bursík, ani by se nezačali štěpit. Obrovské problémy by vzápětí ale měl předseda ODS Mirek Topolánek. Ten by totiž neměl s kým sestavit většinovou vládu, takže by buď musel vládnout těžce oslaben, v čele menšinové vlády, anebo by dokonce mohla jeho vláda padnout.

Jeho osud by pak opět závisel především na zelených, protože kdyby se přidali k sociální demokracii a komunistům v případném hlasování o nedůvěře menšinové vládě, a vláda by skončila, skončil by politicky nejspíš i Topolánek. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by ho prezident pověřil, po třetí za sebou, sestavením vlády. Velké problémy by nastaly i uvnitř ODS, protože pád Topolánkovy druhé vlády by vyvolal silný tlak na Topolánkovo odstoupení.

Jedním z hlavních důvodů, který zelení uvádějí pro setrvání v současné vládě, je strach z velké koalice. Jenže předseda ČSSD Jiří Paroubek nedávno před televizními kamerami s jistou autoritou prohlásil, že v tomto volebním období nepřichází už velká koalice v úvahu. Nejspíš mluví pravdu, protože pro ČSSD by bylo lepší nechat oslabenou ODS vládnout do předčasných nebo řádných voleb a sbírat body.

Pro zelené to znamená, že už s velkou pravděpodobností neexistuje nebezpečí, kterého se obávali. Totiž, že spojení dvou největších stran ve velké koalici by vyústilo do pokusů změnit volební zákon způsobem nevýhodným pro malé strany.

Zelení nakonec ve vládě nejspíš setrvají, ale ODS by každopádně neměla svou tvrdou rétoriku vůči menším koaličním partnerům přehánět. Ač je to strana velká a mocná, tahá totiž ve sporu se zelenými za kratší konec. I kdyby dokázala odchod šesti poslanců zelených z vládní koalice nějakým způsobem nahradit—například dalšími přeběhlíky z ČSSD—byla by takto utvořená vláda natolik spojována s politickou, popřípadě jinou korupcí, že by ODS k příštím volbám spíše doklopýtala, než vítězně došla.

ČRo 6, 12.2.2008