Kdo zvolil Václava Klause
Ještě před tím, než se fakta utopí v mediálním šumu po skončené volbě prezidenta, je třeba jasně říci, kdo především pomohl Václavu Klausovi znovu na Hrad. Byli to lidovci.
Je to potřeba říci proto, že už během televizního přenosu z prezidentské volby se vyskytly interpretace, které lze s použitím těch nejmírnějších výrazů označit jako zavádějící. Někteří komentátoři totiž svalovali vinu na šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka, protože prý volbu „prokaučoval“. Jiní, včetně samotného Paroubka, kritizovali komunisty, kteří prý zbytečně taktizovali, včetně poněkud trapného extempore s kandidátkou Janou Bobošíkovou. Jiní vidí jako hlavní příčinu přeběhlíka Evžena Snítilého či několik dalších politiků, kteří jsou podezřelí z toho, že podlehli nějaké formě politické korupce.
Pravdou ovšem je, že pokud jde o Paroubka a ČSSD, je nesporným úspěchem už sama skutečnost, že ještě před dvěma měsíci neznámý kandidát Jan Švejnar prohrál s matadorem české politiky a současným prezidentem až po šesti kolech prezidentské volby. Tvrdit, že Paroubek prohrál, je v tomto případě podobné tvrzení, že například Slavia Praha utrpěla zdrcující debakl, neboť po pěti remízách s Realem Madrid prohrála šesté utkání 1:0.
Pokud jde o komunisty, bylo přeci jasné, že jim nelze důvěřovat. Je to nesystémová, protestní strana, a jejich zájmem bylo vytvořit na české politické scéně co největší chaos. Už to, že je Paroubek a zelení přiměli k jakémusi racionálnímu jednání během prvních kol každé volby, je úspěch.
Je samozřejmě pravda, že určitou porážkou pro ČSSD je už to, že má ve svých řadách lidi, jako je Snítilý (který není zřejmě sám). Lidé z opačného tábora pak přesně vědí, kde uhodit, protože kdo v minulosti selhal zásadním způsobem jednou (například spoluprací s StB), nejspíš selže v kritické situaci znovu. ČSSD by si tedy měla před příštími volbami udělat ve svých řadách pořádek.
Dáme-li ale výše řečené do závorky, to podstatné, co je nutné vytknout před závorku, je skutečnost, že naprosto hlavní podíl na znovuzvolení Klause mají lidovci. Bez jejich podpory Klaus zvolen být nemohl, protože dokonce i komunisti jasně řekli, že se sice neztotožňují úplně se Švejnarem, ale rozhodně nebudou volit pro Klause. Což dodrželi.
O motivech lidovců už bylo napsáno hodně. Někteří z nich víceméně otevřeně přiznávají, že pro Klause volili proto, že se tak otevírá, s podporou ODS, cesta ke schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jiní, především z tzv. Kalouskova křídla, proto, že doufají, že pokud preference strany budou nadále klesat, mohli by se zachránit pod křídly ODS, v podobě jakési obdoby německé koalice CDU-CSU.
V každém případě ale jen málo lidovců mohlo volit současného prezidenta proto, že se ztotožňují s jeho názory. Klaus byl totiž v minulosti v jasném rozporu s hlavními programovými prioritami lidovců. Jeho projev před druhou volbou byl sice střižený na míru lidovcům, když mluvil o rodinných hodnotách a křesťanských tradicích, jenže tentýž Klaus byl v minulosti proti konkordátu s Vatikánem nebo restitucím církevního majetku. A tentýž Klaus je vděčným námětem nejenom bulvárních médií pro svoje nemanželské aféry. Jak se to proboha srovnává s jeho horováním pro rodinu?
Lidovci se prostě prodali, i když v zájmu objektivity je třeba říci, že ne všichni. Když pak ale Miroslav Kalousek má ještě tu drzost, aby obvinil Tomáše Halíka, že svým tlakem na lidovecké zákonodárce, aby volili Jan Švejnara, prý nakonec donutil některé nerozhodnuté lidovce, aby se zatvrdili a volili Klause, je to nestoudnost nejvyššího kalibru. Respektovaný kněz, který apeluje na křesťanskou stranu, aby se řídila morálními principy, nakonec skončí jako téměř viník znovuzvolení Klause! Proč? Protože nabádal lidovce, aby přestali myslet jako kupčíci.
Nelze než doufat, že voliči eventuálně vyženou tyto kupčíky z politického chrámu stejně, jako to udělal kdysi Ježíš ve chrámu skutečném. A kdyby měli jenom trochu pevnou páteř, udělali by to už nyní zelení, kteří by svým křesťansko-demokratickým kolegům ve vládě měli vystavit červenou kartu tím, že odejdou z vlády a řeknou jim, ať si pro schvalování zákona o majetkovém vyrovnání najdou jiné partnery.
To bychom ale chtěli od zelených asi příliš mnoho. I oni si odehráli své divadlo, a nyní budou spokojeně pokračovat v koalici, v níž na jejich koaličních partnerech ulpěla těžko smazatelná podezření z politické korupce a cynického kupčení.
Vyšlo též na www.pehe.cz
Je to potřeba říci proto, že už během televizního přenosu z prezidentské volby se vyskytly interpretace, které lze s použitím těch nejmírnějších výrazů označit jako zavádějící. Někteří komentátoři totiž svalovali vinu na šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka, protože prý volbu „prokaučoval“. Jiní, včetně samotného Paroubka, kritizovali komunisty, kteří prý zbytečně taktizovali, včetně poněkud trapného extempore s kandidátkou Janou Bobošíkovou. Jiní vidí jako hlavní příčinu přeběhlíka Evžena Snítilého či několik dalších politiků, kteří jsou podezřelí z toho, že podlehli nějaké formě politické korupce.
Pravdou ovšem je, že pokud jde o Paroubka a ČSSD, je nesporným úspěchem už sama skutečnost, že ještě před dvěma měsíci neznámý kandidát Jan Švejnar prohrál s matadorem české politiky a současným prezidentem až po šesti kolech prezidentské volby. Tvrdit, že Paroubek prohrál, je v tomto případě podobné tvrzení, že například Slavia Praha utrpěla zdrcující debakl, neboť po pěti remízách s Realem Madrid prohrála šesté utkání 1:0.
Pokud jde o komunisty, bylo přeci jasné, že jim nelze důvěřovat. Je to nesystémová, protestní strana, a jejich zájmem bylo vytvořit na české politické scéně co největší chaos. Už to, že je Paroubek a zelení přiměli k jakémusi racionálnímu jednání během prvních kol každé volby, je úspěch.
Je samozřejmě pravda, že určitou porážkou pro ČSSD je už to, že má ve svých řadách lidi, jako je Snítilý (který není zřejmě sám). Lidé z opačného tábora pak přesně vědí, kde uhodit, protože kdo v minulosti selhal zásadním způsobem jednou (například spoluprací s StB), nejspíš selže v kritické situaci znovu. ČSSD by si tedy měla před příštími volbami udělat ve svých řadách pořádek.
Dáme-li ale výše řečené do závorky, to podstatné, co je nutné vytknout před závorku, je skutečnost, že naprosto hlavní podíl na znovuzvolení Klause mají lidovci. Bez jejich podpory Klaus zvolen být nemohl, protože dokonce i komunisti jasně řekli, že se sice neztotožňují úplně se Švejnarem, ale rozhodně nebudou volit pro Klause. Což dodrželi.
O motivech lidovců už bylo napsáno hodně. Někteří z nich víceméně otevřeně přiznávají, že pro Klause volili proto, že se tak otevírá, s podporou ODS, cesta ke schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jiní, především z tzv. Kalouskova křídla, proto, že doufají, že pokud preference strany budou nadále klesat, mohli by se zachránit pod křídly ODS, v podobě jakési obdoby německé koalice CDU-CSU.
V každém případě ale jen málo lidovců mohlo volit současného prezidenta proto, že se ztotožňují s jeho názory. Klaus byl totiž v minulosti v jasném rozporu s hlavními programovými prioritami lidovců. Jeho projev před druhou volbou byl sice střižený na míru lidovcům, když mluvil o rodinných hodnotách a křesťanských tradicích, jenže tentýž Klaus byl v minulosti proti konkordátu s Vatikánem nebo restitucím církevního majetku. A tentýž Klaus je vděčným námětem nejenom bulvárních médií pro svoje nemanželské aféry. Jak se to proboha srovnává s jeho horováním pro rodinu?
Lidovci se prostě prodali, i když v zájmu objektivity je třeba říci, že ne všichni. Když pak ale Miroslav Kalousek má ještě tu drzost, aby obvinil Tomáše Halíka, že svým tlakem na lidovecké zákonodárce, aby volili Jan Švejnara, prý nakonec donutil některé nerozhodnuté lidovce, aby se zatvrdili a volili Klause, je to nestoudnost nejvyššího kalibru. Respektovaný kněz, který apeluje na křesťanskou stranu, aby se řídila morálními principy, nakonec skončí jako téměř viník znovuzvolení Klause! Proč? Protože nabádal lidovce, aby přestali myslet jako kupčíci.
Nelze než doufat, že voliči eventuálně vyženou tyto kupčíky z politického chrámu stejně, jako to udělal kdysi Ježíš ve chrámu skutečném. A kdyby měli jenom trochu pevnou páteř, udělali by to už nyní zelení, kteří by svým křesťansko-demokratickým kolegům ve vládě měli vystavit červenou kartu tím, že odejdou z vlády a řeknou jim, ať si pro schvalování zákona o majetkovém vyrovnání najdou jiné partnery.
To bychom ale chtěli od zelených asi příliš mnoho. I oni si odehráli své divadlo, a nyní budou spokojeně pokračovat v koalici, v níž na jejich koaličních partnerech ulpěla těžko smazatelná podezření z politické korupce a cynického kupčení.
Vyšlo též na www.pehe.cz