Proč je Trumpovo zpochybňování voleb nebezpečné
Republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta Donald Trump odmítá jasně říct, zda v případě svojí prohry uzná výsledky voleb. Mluví opakovaně o tom, že volby budou nejspíš zmanipulované, že výsledky volebních průzkumů jsou vylhané, a že proti němu konspirují média.
Výsledky voleb by prý uznal, pokud vyhraje. Jak by přesně postupoval v případě svojí prohry, ale odmítá upřesnit.
Experti se okamžitě začali zabývat tím, jaké by byly šance Trumpa, pokud by výsledky voleb napadl soudní cestou. Dospívají většinově k názoru, že ne velké.
Při amerických prezidentských volbách samozřejmě dojde tu a tam k nesrovnalostem—už vzhledem k jejich obrovskému měřítku. V roce 2000 problematické výsledky voleb na Floridě dokonce doputovaly až k Nejvyššímu soudu, který se v klání mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem nakonec přiklonil k Bushovi a ten se tak stal prezidentem.
Nějaké systematické podvádění se ale neděje, protože ani nemůže. Volby jsou na všech úrovních detailně monitorovány nejen státem, ale i velmi aktivní občanskou společností.
Otázkou ale je, zda Trump má při svém zpochybňování voleb na mysli jen soudní bitvu. Tu by podstoupil nejspíš jen proto, aby dokázal, že „systém“, proti kterému vystupuje je zkorumpovaný na všech úrovních.
Jde mu, zdá se, spíš o to, aby americká společnost zůstala ostře rozdělená, čehož by snad mohl využít v budoucnosti. Jako správný populista o svých voličích mluví jako o „hnutí“. A průzkumy veřejného mínění ukazují, že ve světle jeho opakovaných útoků na férovost voleb polovina jeho voličů nyní věří, že volby nebudou zmanipulované ve prospěch jeho soupeřky, demokratky Hillary Clintonové.
Trump si skutečně zahrává s ohněm. Může způsobit, že téměř polovina americké společnosti bude mít za to, že jí vládne nelegitimně zvolená prezidentka, což může mít řadu negativních důsledků. Což o to, americká společnost je už nějakou dobu ostře polarizovaná, ale nakonec zatím ta její část, která ve volbách prohrála, vždy uznala vítěze voleb, jakkoliv ho nemusela mít v oblibě.
Trumpův postup by mohl vyvolat až cosi jako doutnající občanskou válku, kdy téměř polovina americké společnosti bude věřit, že volební vítězství jejího favorita ukradl nenáviděný systém. Tím by se ovšem americká demokracie posunula do politického teritoria, které známe kupříkladu z minulosti různých zemí v Jižní Americe, kde opozice odmítala uznat výsledky voleb, což v mnohých těchto zemích vedlo až k ozbrojeným konfliktům.
USA se svojí demokratickou tradicí snad takovému riziku nebudou čelit, ale nedá se vůbec vyloučit, že v případě Trumpovy prohry, zfanatizovaní jedinci či skupiny z jeho tvrdého voličského jádra nebudou volat po občanské neposlušnosti nebo se dokonce nebudou dopouštět násilí.
Trump by tedy měl svoje vystupování po případné prohře pečlivě zvážit. Mohl by z lahve vypustit džina, který nejen vážně poškodí americkou demokracii, ale kterého nebude schopen nakonec kontrolovat ani on sám.
ČRo Plus, 26.10.2016
Výsledky voleb by prý uznal, pokud vyhraje. Jak by přesně postupoval v případě svojí prohry, ale odmítá upřesnit.
Experti se okamžitě začali zabývat tím, jaké by byly šance Trumpa, pokud by výsledky voleb napadl soudní cestou. Dospívají většinově k názoru, že ne velké.
Při amerických prezidentských volbách samozřejmě dojde tu a tam k nesrovnalostem—už vzhledem k jejich obrovskému měřítku. V roce 2000 problematické výsledky voleb na Floridě dokonce doputovaly až k Nejvyššímu soudu, který se v klání mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem nakonec přiklonil k Bushovi a ten se tak stal prezidentem.
Nějaké systematické podvádění se ale neděje, protože ani nemůže. Volby jsou na všech úrovních detailně monitorovány nejen státem, ale i velmi aktivní občanskou společností.
Otázkou ale je, zda Trump má při svém zpochybňování voleb na mysli jen soudní bitvu. Tu by podstoupil nejspíš jen proto, aby dokázal, že „systém“, proti kterému vystupuje je zkorumpovaný na všech úrovních.
Jde mu, zdá se, spíš o to, aby americká společnost zůstala ostře rozdělená, čehož by snad mohl využít v budoucnosti. Jako správný populista o svých voličích mluví jako o „hnutí“. A průzkumy veřejného mínění ukazují, že ve světle jeho opakovaných útoků na férovost voleb polovina jeho voličů nyní věří, že volby nebudou zmanipulované ve prospěch jeho soupeřky, demokratky Hillary Clintonové.
Trump si skutečně zahrává s ohněm. Může způsobit, že téměř polovina americké společnosti bude mít za to, že jí vládne nelegitimně zvolená prezidentka, což může mít řadu negativních důsledků. Což o to, americká společnost je už nějakou dobu ostře polarizovaná, ale nakonec zatím ta její část, která ve volbách prohrála, vždy uznala vítěze voleb, jakkoliv ho nemusela mít v oblibě.
Trumpův postup by mohl vyvolat až cosi jako doutnající občanskou válku, kdy téměř polovina americké společnosti bude věřit, že volební vítězství jejího favorita ukradl nenáviděný systém. Tím by se ovšem americká demokracie posunula do politického teritoria, které známe kupříkladu z minulosti různých zemí v Jižní Americe, kde opozice odmítala uznat výsledky voleb, což v mnohých těchto zemích vedlo až k ozbrojeným konfliktům.
USA se svojí demokratickou tradicí snad takovému riziku nebudou čelit, ale nedá se vůbec vyloučit, že v případě Trumpovy prohry, zfanatizovaní jedinci či skupiny z jeho tvrdého voličského jádra nebudou volat po občanské neposlušnosti nebo se dokonce nebudou dopouštět násilí.
Trump by tedy měl svoje vystupování po případné prohře pečlivě zvážit. Mohl by z lahve vypustit džina, který nejen vážně poškodí americkou demokracii, ale kterého nebude schopen nakonec kontrolovat ani on sám.
ČRo Plus, 26.10.2016