Nesmyslné hlasování Poslanecké sněmovny o Maďarsku
Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které označuje rezoluci Evropského parlamentu, v níž vyzval Evropskou komisi, aby zahájila řízení s Maďarskem pro porušování hodnot Evropské unie, za chybnou a nešťastnou. Pro usnesení dolní komory českého parlamentu hlasovalo 97 poslanců, zejména z ODS, KSČM, SPD a hnutí ANO.
Premiér Babiš a někteří další členové vlády za ANO se ale hlasování zdrželi. Babiš sice v polovině září kritizoval europoslance za ANO, že rezoluci Evropského parlamentu podpořili, ale nyní upozornil, že o dalším postupu vůči Maďarsku bude rozhodovat Evropská komise, a o případných sankcích musí jednomyslně rozhodnout Evropská rada.
Hlasování Sněmovny není ale nesmyslné jen z tohoto důvodu. Je to zbytečně hozená rukavice do tváře Evropského parlamentu a Bruselu, která v západních zemích EU jen dál zhorší už tak nepříznivý obraz, který tam panuje o zemích visegrádské čtyřky.
A dá se bohužel říct, že právem. Dolní komora českého parlamentu totiž svým usnesením jen podtrhla dosti podivné chápaní našeho členství v elitním klubu evropských demokracií. Tedy že si členské země v našem regionu mohou--navzdory principům a hodnotám popsaným v evropských smlouvách--fakticky dělat, co chtějí, zbytek EU jim do toho nemá co mluvit, ale EU má každopádně dál v podobě strukturálních fondů posílat miliardy, které se generují převážně z daní občanů v bohatších zemích EU.
Je příznačné, že usnesení české Sněmovny kritické k rezoluci EP o Maďarsku bylo přijato právě během debaty o evropském rozpočtu. Sněmovna odmítla hledání nových zdrojů financování EU po odchodu Velké Británie—a to zejména proto, že by to mohlo mít jisté dopady i na naši stání kasu. K tomu lze přidat Babišova minulá prohlášení, že zásadně nesouhlasí s návrhem evropského rozpočtu, z něhož by plynulo více peněz na boj s migrací i na pomoc zemím, které jsou migrací nejvíce zasaženy na úkor zemí Visegrádu.
Babiš také nesouhlasí se zastropováním zemědělských dotací. Zřejmě si myslí, že v Bruselu si nikdo nevšimne, že jeho podnikatelské impérium, na něž prý nyní, kdy ho kvůli působení v politice převedl do svěřeneckého fondu, nemá žádný vliv, čerpá od EU zejména zemědělské dotace.
Na západě EU kvůli vychytralým a se zbytkem EU nesolidárním postojům zemí Visegrádu, jakož i kvůli porušování principů liberální demokracie, vzrůstá s Visegrádem nespokojenost. Sněmovna sice argumentuje, že rezoluce EP proti Maďarsku rozděluje EU, ale většině českých politiků evidentně uniká, že Unii rozděluje především neochota některých zemí hrát podle pravidel hry, a že míra trpělivosti zemí, které Unii zakládaly a novým členům přispívají nemalé částky, není nekonečná.
Velmi ostře to vyjádřil první místopředseda EK Frans Timmermans, když ve svém nedávné projevu prohlásil, že Evropa bude razantně hájit svoji demokracii a stabilitu jak před Velkou Británií tak před postkomunistickými zeměmi. Je příznačné, že takové prohlášení druhého muže EK prošlo u nás víceméně bez povšimnutí.
Nemělo by. Když totiž naše Sněmovna varuje před rozdělením Evropské unie, má pravdu. Jen nebere v potaz, že pokud se tak stane, obětí nebude evropský Západ, ale náš región. Na západě Evropy lze totiž stále častěji zaslechnout názory, že rozšíření o postkomunistické země, s jejich omezeným chápáním liberální demokracie a evropské solidarity, byla chyba.
CRo Plus, 3.10.2018
Premiér Babiš a někteří další členové vlády za ANO se ale hlasování zdrželi. Babiš sice v polovině září kritizoval europoslance za ANO, že rezoluci Evropského parlamentu podpořili, ale nyní upozornil, že o dalším postupu vůči Maďarsku bude rozhodovat Evropská komise, a o případných sankcích musí jednomyslně rozhodnout Evropská rada.
Hlasování Sněmovny není ale nesmyslné jen z tohoto důvodu. Je to zbytečně hozená rukavice do tváře Evropského parlamentu a Bruselu, která v západních zemích EU jen dál zhorší už tak nepříznivý obraz, který tam panuje o zemích visegrádské čtyřky.
A dá se bohužel říct, že právem. Dolní komora českého parlamentu totiž svým usnesením jen podtrhla dosti podivné chápaní našeho členství v elitním klubu evropských demokracií. Tedy že si členské země v našem regionu mohou--navzdory principům a hodnotám popsaným v evropských smlouvách--fakticky dělat, co chtějí, zbytek EU jim do toho nemá co mluvit, ale EU má každopádně dál v podobě strukturálních fondů posílat miliardy, které se generují převážně z daní občanů v bohatších zemích EU.
Je příznačné, že usnesení české Sněmovny kritické k rezoluci EP o Maďarsku bylo přijato právě během debaty o evropském rozpočtu. Sněmovna odmítla hledání nových zdrojů financování EU po odchodu Velké Británie—a to zejména proto, že by to mohlo mít jisté dopady i na naši stání kasu. K tomu lze přidat Babišova minulá prohlášení, že zásadně nesouhlasí s návrhem evropského rozpočtu, z něhož by plynulo více peněz na boj s migrací i na pomoc zemím, které jsou migrací nejvíce zasaženy na úkor zemí Visegrádu.
Babiš také nesouhlasí se zastropováním zemědělských dotací. Zřejmě si myslí, že v Bruselu si nikdo nevšimne, že jeho podnikatelské impérium, na něž prý nyní, kdy ho kvůli působení v politice převedl do svěřeneckého fondu, nemá žádný vliv, čerpá od EU zejména zemědělské dotace.
Na západě EU kvůli vychytralým a se zbytkem EU nesolidárním postojům zemí Visegrádu, jakož i kvůli porušování principů liberální demokracie, vzrůstá s Visegrádem nespokojenost. Sněmovna sice argumentuje, že rezoluce EP proti Maďarsku rozděluje EU, ale většině českých politiků evidentně uniká, že Unii rozděluje především neochota některých zemí hrát podle pravidel hry, a že míra trpělivosti zemí, které Unii zakládaly a novým členům přispívají nemalé částky, není nekonečná.
Velmi ostře to vyjádřil první místopředseda EK Frans Timmermans, když ve svém nedávné projevu prohlásil, že Evropa bude razantně hájit svoji demokracii a stabilitu jak před Velkou Británií tak před postkomunistickými zeměmi. Je příznačné, že takové prohlášení druhého muže EK prošlo u nás víceméně bez povšimnutí.
Nemělo by. Když totiž naše Sněmovna varuje před rozdělením Evropské unie, má pravdu. Jen nebere v potaz, že pokud se tak stane, obětí nebude evropský Západ, ale náš región. Na západě Evropy lze totiž stále častěji zaslechnout názory, že rozšíření o postkomunistické země, s jejich omezeným chápáním liberální demokracie a evropské solidarity, byla chyba.
CRo Plus, 3.10.2018