Americký prezident Donald Trump odmítá uznat volební prohru s demokratickým kandidátem Joe Bidenem. Navzdory tomu, že neexistují žádné důkazy o takových nesrovnalostech v hlasování a počítání hlasů, které by měly šanci zvrátit soudní cestou volební výsledky, tvrdí, že mu volby byly ukradeny.

Zatím ho v tom podporuje většina prominentních republikánů, včetně předsedy Senátu Mitch McConnella, který prohlašuje, že se musí případné volební podvody vyšetřit a na předání moci je čas až do doby, než nového prezidenta schválí sbor volitelů. To ovšem může být až v polovině prosince, nebo až na začátku ledna, kdy by měl rozhodnutí sboru volitelů formálně potvrdit Kongres.

Tento postup Trumpa i republikánů se zcela rozchází s dosabadní praxí, kdy poražený kandidát na prezidenta uznal vítězství svého soka, pokud byl volební rozdíl takový, že bylo jasné, že ho nezmění ani případné přepočítávání hlasů. Biden přitom vyhrál zcela jasně: vede o pět miliónů hlasů napříč Amerikou, získá nejspíš až 306 volitelů (ač k vítězství mu stačí 270) a i ve státech, na jejichž volební výsledky republikáni nejvíce útočí, vede s takovým náskokem, že ani přepočet hlasů jeho vítězství neohrozí.

Američtí analytici se dělí do dvou skupin, pokud jde o to, co Trump a jeho republikánští spojenci tímto postupem sledují. Jelikož Trump po volební porážce začal měnit lidi v důležitých postech, jako je ministr obrany (ale čeká se, že vyhodí i šéfy CIA a FBIA), obávají se někteří, že si připravuje cestu možná až k ústavnímu puči. Olej do ohně přilévají prohlášení, jako je to ministra zahraničí Mikea Pompea, který na otázku novinářů odpověděl, že 20. ledna bude vše připraveno pro nástup druhé Trumpovy administrativy.

Jiní namítají, že když už ne Trump, tak alespoň přední republikáni si nemohou dovolit scénář jako vystřižený z nějaké banánové republiky, a hraje se tedy především o čas. Nejen kvůli tomu, že Trumpův tým se kvůli volební kampani značně zadlužil (přičemž z fondu na pokrytí nákladů za právníky, který nyní narychlo vznikl, by bylo možné nenápadně uhradit i část těchto dluhů), ale i z dalších dvou důvodů.

Za prvé jde prý možná o to přesvědčit dostatečné množství lidí, že volby byly s pomocí důmyslných podvodů a konspiračním jednáním Trumpovi skutečně ukradeny, což by mu umožnilo odejít z funkce se vztyčenou hlavou. Možná si tak prý chce připravit pozici pro svoji kandidaturu nebo kandidaturu nějakého svého chráněnce za čtyři roky.

Je ale možný i střízlivější scénář, v němž hraje hlavní roli druhé kolo senátních voleb ve dvou obvodech ve státě Georgia na začátku ledna. Pokud by je vyhráli demokratičtí kandidáti, ovládli by demokraté Senát, stejně jako už ovládají Sněmovnu reprezentantů, a Biden by měl volnou cestu ke slibovaným reformám.

Čelní republikáni se bojí, že pokud by nyní tlačili na Trumpův odchod, odmítl by se v Georgii angažovat v podpoře republikánských kandidátů. A někteří si též myslí, že příběh o ukradených volbách bude motivovat republikánské voliče v Georgii k větší účasti.

Který z výše nastíněných scénářů je pravdivý, se už brzy dozvíme. Mezitím upadá prestiž USA jako stabilní demokracie. Nemluvě o tom, že výroky Trumpa i některých dalších republikánů jsou natolik neodpovědné, že mohou vyústit v pouliční násilí.

Bojuje se ale i o zcela praktické záležitosti. Dosavadní praxe byla taková, že po uznání volebního vítězství toho kterého kandidáta, stávající administrativa, pokud nezvítězil úřadující prezident, umožnila zvolenému prezidentovi a jeho týmu přístup k federálním financím a přizvala ho k pravidelným poradám CIA a FBI, na nichž už má zvolený prezident přístup k informacím v nejvyšším stupni utajení. To Trumpova administrativa zatím odmítá udělat.

Bidena mnozí vyzývají, aby se bránil soudně, ale zdá se, že zvolený prezident zatím pevně věří, že Trump potřebuje jen čas, a k řádnému předání moci dojde. Vítězný tábor v USA i ta část světa, která si nepřeje v USA nestabilitu, mohou jen doufat, že má Biden pravdu.

ČRo Plus, 11.11.2020