Klausův polibek smrti
Prezident Václav Klaus přišel na Staroměstské náměstí veřejně podpořit tři pražské kandidáty Občanské demokratické strany do Senátu. Byl okamžitě kritizován za porušení nepsaného principu, podle něhož má být prezident nadstranický, jakož i svých vlastních prohlášení, kdy před volbami prezidenta v letech 2003 a 2008 nadstranickost sliboval.
Nad tím, že Klaus porušil vlastní slovo, se ovšem mohou pozastavovat jenom ti, kdo věří, že Klaus své sliby plní. A porušení jakéhosi vyššího principu nadstranickosti českého prezidenta se mohou divit jenom ti, kdo si ještě nevšimli, že Klaus je čestným předsedou občanských demokratů, a že byl do svého úřadu zvolen jen díky nerozborné jednotě poslanců a senátorů za ODS.
Celá záležitost je zajímavější z jiného úhlu pohledu, který autor tohoto textu v názvu článku označil jako Klausův polibek smrti.
Klausova účast na volebním mítinku kandidátů ODS se totiž odehrála v režii pražské organizace ODS. Klause doprovázeli primátor Prahy a první místopředseda ODS Pavel Bém, dosavadní hejtman Severomoravského kraje Evžen Tošenovský, a dosavadní hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Pokud chtěl někdo, takříkajíc na živo, vidět tvrdé jádro formujícího se vnitrostranického centra pučistů, kteří budou pracovat na odstranění Mirka Topolánka, měl k tomu na Staroměstském náměstí příležitost.
Jinými slovy: Václav Klaus poslal Topolánkovi jasný vzkaz, kdo že bude v ODS v příštích týdnech rozdávat karty.
Zatímco se ale Klaus pokoušel poslat Topolánkovi před média pro některé voliče možná poněkud zašifrovaný polibek smrti, jeho vlastní účast na volebním mítinku může být naopak polibkem smrti pro senátní kandidáty ODS. Mnoho potenciálních voličů kandidátů sociální demokracie, kteří by se už v druhém kole neobtěžovali k volebním urnám, totiž ze zdravé naštvanosti na pana prezidenta, a potažmo na ODS, teď volit půjde.
Ti v ODS, kdo spoléhají na Klausovo kouzlo, možná už zapomněli, že Klaus musel v roce 2002 odejít z čela ODS poté, co prohrál několikeré volby. Jinými slovy: zatímco na poslance a senátory ODS působí Klaus jako čarovný guru, pro něhož jsou ochotni proměnit například bývalého spolupracovníka komunistické kontrarozvědky Evžena Snítilého v hrdého mluvčího vlastního svědomí, na voliče přestal Klaus už dávno mít pozitivní vliv. Skutečnost, že je v úřadu prezidenta poměrně populární, lze odbýt bonmotem, že nejpopulárnějším politikem v ČR je vždy Úřad Prezidenta.
Jisté je, že zatímco se Topolánek bil ve Sněmovně za rozpočet a pak i svojí vládu s opozicí, v útrobách ODS mu už pod vedením Klause připravovali politický pohřeb. O úspěch ODS v senátních volbách šlo až na druhém místě.
Nad tím, že Klaus porušil vlastní slovo, se ovšem mohou pozastavovat jenom ti, kdo věří, že Klaus své sliby plní. A porušení jakéhosi vyššího principu nadstranickosti českého prezidenta se mohou divit jenom ti, kdo si ještě nevšimli, že Klaus je čestným předsedou občanských demokratů, a že byl do svého úřadu zvolen jen díky nerozborné jednotě poslanců a senátorů za ODS.
Celá záležitost je zajímavější z jiného úhlu pohledu, který autor tohoto textu v názvu článku označil jako Klausův polibek smrti.
Klausova účast na volebním mítinku kandidátů ODS se totiž odehrála v režii pražské organizace ODS. Klause doprovázeli primátor Prahy a první místopředseda ODS Pavel Bém, dosavadní hejtman Severomoravského kraje Evžen Tošenovský, a dosavadní hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.
Pokud chtěl někdo, takříkajíc na živo, vidět tvrdé jádro formujícího se vnitrostranického centra pučistů, kteří budou pracovat na odstranění Mirka Topolánka, měl k tomu na Staroměstském náměstí příležitost.
Jinými slovy: Václav Klaus poslal Topolánkovi jasný vzkaz, kdo že bude v ODS v příštích týdnech rozdávat karty.
Zatímco se ale Klaus pokoušel poslat Topolánkovi před média pro některé voliče možná poněkud zašifrovaný polibek smrti, jeho vlastní účast na volebním mítinku může být naopak polibkem smrti pro senátní kandidáty ODS. Mnoho potenciálních voličů kandidátů sociální demokracie, kteří by se už v druhém kole neobtěžovali k volebním urnám, totiž ze zdravé naštvanosti na pana prezidenta, a potažmo na ODS, teď volit půjde.
Ti v ODS, kdo spoléhají na Klausovo kouzlo, možná už zapomněli, že Klaus musel v roce 2002 odejít z čela ODS poté, co prohrál několikeré volby. Jinými slovy: zatímco na poslance a senátory ODS působí Klaus jako čarovný guru, pro něhož jsou ochotni proměnit například bývalého spolupracovníka komunistické kontrarozvědky Evžena Snítilého v hrdého mluvčího vlastního svědomí, na voliče přestal Klaus už dávno mít pozitivní vliv. Skutečnost, že je v úřadu prezidenta poměrně populární, lze odbýt bonmotem, že nejpopulárnějším politikem v ČR je vždy Úřad Prezidenta.
Jisté je, že zatímco se Topolánek bil ve Sněmovně za rozpočet a pak i svojí vládu s opozicí, v útrobách ODS mu už pod vedením Klause připravovali politický pohřeb. O úspěch ODS v senátních volbách šlo až na druhém místě.