Česko může skončit bez eurokomisaře
Zatímco čeští politici na jedné straně odkládají nominaci na českého eurokomisaře až na dobu po předčasných volbách v říjnu, ale přitom neopomenou zdůraznit, že si Česká republika bude v Evropské komisi nárokovat nějaký důležitý post, někteří představitelé Evropské unie začínají zvažovat scénář, v němž by země, které ještě neratifikovaly Lisabonskou smlouvu, neměly komisaře žádného.
Šéf frakce Evropské lidové strany Joseph Daul například vyjádřil na tiskové konferenci v polovině července názor, že pokud Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost krátce po konaní druhého irského referenda 2. října-- což by znamenalo, že až do roku 2014 bude mít každá členská země nadále svého eurokomisaře--mohly by ty státy, které ještě smlouvu neratifikovaly, své komisaře ztratit.
Daul tímto výrokem nepřímo odkazoval na skutečnost, že by v takovém případě dále platila smlouva z Nice. Ta v Protokolu o rozšíření praví, že až počet členů Unie dosáhne čísla 27, bude počet eurokomisařů menší než 27—a to od listopadu roku 2009. Přesný počet komisařů pak stanoví Evropská rada.
Jelikož smlouva z Nice nestanovuje klíč podle kterého by se měl počet komisařů redukovat, ponechává otevřené dveře k diskusi o tom, které země by měly takříkajíc „vypadnout z kola ven.“ Jaký klíč by se asi v takovém případě uplatnil, naznačil právě předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu.
Zdá se tedy, že České republice, kde ratifikaci zdržuje prezident republiky a skupina senátorů za ODS, kteří chtějí poslat Lisabonskou smlouvu k dalšímu přezkoumání Ústavním soudem, nehrozí jen často zmiňované nebezpečí, že kvůli odkladům s nominací českého komisaře, na naši zemi zbude jen nějaké bezvýznamné portfolio—už proto, že volba předsedy Komise by podle Daula měla proběhnout v září, kdy si předseda Komise také nejspíš začne vybírat členy komise.
Hrozí dokonce i to, že pokud se nebude o složení komise rozhodovat podle Lisabonské smlouvy, pokusí se ty země, které smlouvu ratifikovaly, využít klauzule o snížení počtu komisařů ve smlouvě v Nice, k potrestání zemí, jež smlouvu zatím neratifikovaly.
Jelikož summit EU, který bude muset řešit situaci i okolo počtu komisařů, se má sejít 29.října, zdá se, že Česká republika má čas do 28. října, aby smlouvu ratifikovala bez rizika, že bude penalizována.
Pokud by Irové Lisabonskou smlouvu 2. října ratifikovali, polský prezident Kaczynski jí slíbil podepsat a ukončit tak ratifikaci v Polsku. I německý prezident do té doby smlouvu zřejmě podepíše, protože podle nedávného výroku německého ústavního soudu tak může učinit, jakmile parlament schválí zákon, podle kterého nelze přenášet další pravomoci do Bruselu bez schválení parlamentem. Tento zákon má být přijat do konce září.
Češi tak zůstanou nejspíš poslední zemí, která smlouvu neratifikovala, což z naší země učiní snadný terč při rozhodování o tom, která země by neměla mít komisaře.
Právo, 29.7.2009
Šéf frakce Evropské lidové strany Joseph Daul například vyjádřil na tiskové konferenci v polovině července názor, že pokud Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost krátce po konaní druhého irského referenda 2. října-- což by znamenalo, že až do roku 2014 bude mít každá členská země nadále svého eurokomisaře--mohly by ty státy, které ještě smlouvu neratifikovaly, své komisaře ztratit.
Daul tímto výrokem nepřímo odkazoval na skutečnost, že by v takovém případě dále platila smlouva z Nice. Ta v Protokolu o rozšíření praví, že až počet členů Unie dosáhne čísla 27, bude počet eurokomisařů menší než 27—a to od listopadu roku 2009. Přesný počet komisařů pak stanoví Evropská rada.
Jelikož smlouva z Nice nestanovuje klíč podle kterého by se měl počet komisařů redukovat, ponechává otevřené dveře k diskusi o tom, které země by měly takříkajíc „vypadnout z kola ven.“ Jaký klíč by se asi v takovém případě uplatnil, naznačil právě předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu.
Zdá se tedy, že České republice, kde ratifikaci zdržuje prezident republiky a skupina senátorů za ODS, kteří chtějí poslat Lisabonskou smlouvu k dalšímu přezkoumání Ústavním soudem, nehrozí jen často zmiňované nebezpečí, že kvůli odkladům s nominací českého komisaře, na naši zemi zbude jen nějaké bezvýznamné portfolio—už proto, že volba předsedy Komise by podle Daula měla proběhnout v září, kdy si předseda Komise také nejspíš začne vybírat členy komise.
Hrozí dokonce i to, že pokud se nebude o složení komise rozhodovat podle Lisabonské smlouvy, pokusí se ty země, které smlouvu ratifikovaly, využít klauzule o snížení počtu komisařů ve smlouvě v Nice, k potrestání zemí, jež smlouvu zatím neratifikovaly.
Jelikož summit EU, který bude muset řešit situaci i okolo počtu komisařů, se má sejít 29.října, zdá se, že Česká republika má čas do 28. října, aby smlouvu ratifikovala bez rizika, že bude penalizována.
Pokud by Irové Lisabonskou smlouvu 2. října ratifikovali, polský prezident Kaczynski jí slíbil podepsat a ukončit tak ratifikaci v Polsku. I německý prezident do té doby smlouvu zřejmě podepíše, protože podle nedávného výroku německého ústavního soudu tak může učinit, jakmile parlament schválí zákon, podle kterého nelze přenášet další pravomoci do Bruselu bez schválení parlamentem. Tento zákon má být přijat do konce září.
Češi tak zůstanou nejspíš poslední zemí, která smlouvu neratifikovala, což z naší země učiní snadný terč při rozhodování o tom, která země by neměla mít komisaře.
Právo, 29.7.2009