Hon na Jana Krause
Vlastně jsem překvapený, že štvanice na Jana Krause—jak ze strany některých členů Rady ČT, tak neobolševické lobby převlečené za pravicové demokraty—začala až teď. Kraus totiž představuje protiklad ke všemu, co lze považovat za hlavní proud české maloměšťácké „kultury“. Svým stylem humoru, založeném na pohotovosti a inteligenci, přečnívá nad českou bažinou, z níž se odpařuje v množství větším než malém závist, nenávist, průměrnost a provinční blbost.
Už dlouho jsem si říkal, kdy konečně nějaký český Kondelík po Krausovi vyjede. Není přeci možné, aby si nějaký Kraus jen tak dělal legraci ze všeho, co je Kondelíkům svaté.
Bylo zároveň jasné, že v demokratických poměrech Kondelíci nemůžou jít Krausovi po krku jenom proto, že je vtipný či sarkastický, když útočí na „poměry“, nebo proto, že s sžíravou ironií občas cupuje svoje hosty (včetně našich politických rádoby veličin) na kusy. Nebo proto, že je slavný, zatímco oni ne. Bylo třeba vyčkat příležitosti.
Ta se konečně naskytla, když si Kraus „nevyváženě“ pozval do svého pořadu Helenu Vondráčkovou, která vede jakýsi spor s Martou Kubišovou. Prý to bylo jednostranné, téměř bulvární. Nevím. Mně stačilo, že Kraus, oproti svým zvyklostem, nechal Vondráčkovou mluvit.
Pochybnosti o její verzi sporu se vynořovaly jaksi samy, nebylo snadné se ubránit pocitu, že stárnoucí hvězda je tak trochu nástrojem v rukou ambiciózního manžela. Možná kdyby jí Kraus skákal do řeči a bránil Kubišovou, ten efekt by byl slabší.
Jenže o Vondráčkovou a Kubišovou v tom všem vůbec nejde. Jde o Krause. Jeho moderátorská suverénnost, doprovázená neochotou akceptovat normy politické předposranosti, musí iritovat všechny průměrné, protože—koneckonců—kdo si ten Kraus myslí, že je, že ano?
Je docela možné, že Krause nakonec vyštvou z veřejnoprávní televize, na kterou si naši Kondelíci troufnou, protože mají svoje známé, jakož i známé známých v politických kruzích, kteřížto mají pod palcem slavnou Radu ČT. Já, který české televizní stanice moc nesleduji, budu tudíž muset v pátek večer, kdy mám u skleničky vína vyhrazenu hodinku pro Krause, najít jinou zábavu.
Zároveň ale zůstává naděje. Mám totiž pocit, že na Krause Kondelíci nemají. Je to pro ně tvrdý oříšek. Možná ho vyštvou z ČT, ale on se pak objeví jinde. A nebude si už muset brát vůbec žádné servítky. Takže kdybych byl na jejich místě, radši bych ho přemlouval, ať zůstane v ČT.
Už dlouho jsem si říkal, kdy konečně nějaký český Kondelík po Krausovi vyjede. Není přeci možné, aby si nějaký Kraus jen tak dělal legraci ze všeho, co je Kondelíkům svaté.
Bylo zároveň jasné, že v demokratických poměrech Kondelíci nemůžou jít Krausovi po krku jenom proto, že je vtipný či sarkastický, když útočí na „poměry“, nebo proto, že s sžíravou ironií občas cupuje svoje hosty (včetně našich politických rádoby veličin) na kusy. Nebo proto, že je slavný, zatímco oni ne. Bylo třeba vyčkat příležitosti.
Ta se konečně naskytla, když si Kraus „nevyváženě“ pozval do svého pořadu Helenu Vondráčkovou, která vede jakýsi spor s Martou Kubišovou. Prý to bylo jednostranné, téměř bulvární. Nevím. Mně stačilo, že Kraus, oproti svým zvyklostem, nechal Vondráčkovou mluvit.
Pochybnosti o její verzi sporu se vynořovaly jaksi samy, nebylo snadné se ubránit pocitu, že stárnoucí hvězda je tak trochu nástrojem v rukou ambiciózního manžela. Možná kdyby jí Kraus skákal do řeči a bránil Kubišovou, ten efekt by byl slabší.
Jenže o Vondráčkovou a Kubišovou v tom všem vůbec nejde. Jde o Krause. Jeho moderátorská suverénnost, doprovázená neochotou akceptovat normy politické předposranosti, musí iritovat všechny průměrné, protože—koneckonců—kdo si ten Kraus myslí, že je, že ano?
Je docela možné, že Krause nakonec vyštvou z veřejnoprávní televize, na kterou si naši Kondelíci troufnou, protože mají svoje známé, jakož i známé známých v politických kruzích, kteřížto mají pod palcem slavnou Radu ČT. Já, který české televizní stanice moc nesleduji, budu tudíž muset v pátek večer, kdy mám u skleničky vína vyhrazenu hodinku pro Krause, najít jinou zábavu.
Zároveň ale zůstává naděje. Mám totiž pocit, že na Krause Kondelíci nemají. Je to pro ně tvrdý oříšek. Možná ho vyštvou z ČT, ale on se pak objeví jinde. A nebude si už muset brát vůbec žádné servítky. Takže kdybych byl na jejich místě, radši bych ho přemlouval, ať zůstane v ČT.