Ještě jednou ke 2.pilíři penzijní reformy
ING penzijní fond, kde mám tu čest být předsedou představenstva, se rozhodl nezúčastnit tzv. druhého pilíře. Zhruba týden po tomto oznámení jsem rezignoval na post prezidenta Asociace penzijních fondů ČR, protože mi přijde logické, aby v této situaci vedl asociaci někdo, kdo reprezentuje většinu členů asociace, jež se do druhého pilíře zapojí.
Chtěl bych se k této situaci vyjádřit, protože mě mrzí, jaké neuvěřitelné dezinterpretace faktů a souvislostí se dějí. Například při středečním projednávání prováděcího zákona ke druhému pilíři vystoupil pan poslanec Votava, zvolený za ČSSD. Ve stenozáznamu ze schůze lze nalézt tato slova: „Jako první oznámil, že se nezúčastní druhého pilíře, penzijní fond ING. Dovolím si ocitovat vyjádření předsedy představenstva fondu Jiřího Rusnoka, který mimochodem, jak jsem se dnes dočetl, opustil funkci prezidenta Asociace penzijních fondů právě z toho důvodu, že zpochybňuje důchodovou reformu, a penzijní fond, který řídí, se do ní nezapojí.“
Samotná citace není tak důležitá, jako tvrzení, že „zpochybňuji“ reformu. I na tomto blogu jsem se v minulosti kriticky vyjádřil k její konstrukci. Avšak nikdy jsem nepochyboval, že individuální spoření na penzi formou opt outu má smysl a potřebuje ho i Česká republika. Prostě proto, že budoucnost je nejistá a nikdo neví, co bude schopen průběžný pilíř garantovat. A především pak proto, že je to praktický jediná reálná možnost jak alepoň zmírnit silnou mezigenerační nespravedlnost, která je v důsledku demografického vývoje obsažena v dnešním nastavení českého důchodového systému. Jistě stále jsem přesvědčen, že optimální řešení bylo v povinném spoření pro mladší generace, při současném zachování pouze stávajícího nastavení pro generace nad určenou věkovou hranici.
Jiná věc je, nakolik dává kterému penzijnímu fondu (společnosti) smysl toto spoření nabízet. Po léta jsem nejen zde obviňován, že mi jde čistě o byznys mého zaměstnavatele. Naopak od konstrukce reformy tvrdím, že pro fondy to téměř žádný byznys nebude. Asi na tom něco bude, když již dnes se některé renomované společnosti (AXA, ING) rozhodly do toho nejít. Je to rozhodnutí učiněné v naši společnosti, za našich podmínek a v situaci, kdy politické války lidi od zapojení do opt outu odrazují.
Pro jiné fondy za jiných podmínek to smysl může dávat. Anebo se může ukázat, že se u nás mýlíme. O tom je prostě byznys a je odpovědností manažerů posuzovat potenciální přínosy a současně rizika a podle nich se také rozhodovat. Naše rozhodnutí je reakcí na to, co se kolem reformy děje. A přiznám, nechci se dočkat toho, že za nějakou dobu ČSSD provede změny, které pak bude někdo vyčítat nám. Už takhle toho politici vyvádějí dost.
Pro občana ale podle mého přesvědčení stále zapojení do druhého pilíře smysl má. Jde o posílení osobní odpovědnosti. I kdyby jednou ČSSD ty peníz převedla do doplňkového penzijního spoření (3.pilíř) a projekt jako celek de facto ukončila. I tak to může být pro konkrétního jednotlivce výhodné. Ale především, někdy má samotné rozhodnutí větší smysl než jeho konečný finanční efekt. Přeji všem správné rozhodnutí a kolegům z ostatních fondů dobrý byznys.
Chtěl bych se k této situaci vyjádřit, protože mě mrzí, jaké neuvěřitelné dezinterpretace faktů a souvislostí se dějí. Například při středečním projednávání prováděcího zákona ke druhému pilíři vystoupil pan poslanec Votava, zvolený za ČSSD. Ve stenozáznamu ze schůze lze nalézt tato slova: „Jako první oznámil, že se nezúčastní druhého pilíře, penzijní fond ING. Dovolím si ocitovat vyjádření předsedy představenstva fondu Jiřího Rusnoka, který mimochodem, jak jsem se dnes dočetl, opustil funkci prezidenta Asociace penzijních fondů právě z toho důvodu, že zpochybňuje důchodovou reformu, a penzijní fond, který řídí, se do ní nezapojí.“
Samotná citace není tak důležitá, jako tvrzení, že „zpochybňuji“ reformu. I na tomto blogu jsem se v minulosti kriticky vyjádřil k její konstrukci. Avšak nikdy jsem nepochyboval, že individuální spoření na penzi formou opt outu má smysl a potřebuje ho i Česká republika. Prostě proto, že budoucnost je nejistá a nikdo neví, co bude schopen průběžný pilíř garantovat. A především pak proto, že je to praktický jediná reálná možnost jak alepoň zmírnit silnou mezigenerační nespravedlnost, která je v důsledku demografického vývoje obsažena v dnešním nastavení českého důchodového systému. Jistě stále jsem přesvědčen, že optimální řešení bylo v povinném spoření pro mladší generace, při současném zachování pouze stávajícího nastavení pro generace nad určenou věkovou hranici.
Jiná věc je, nakolik dává kterému penzijnímu fondu (společnosti) smysl toto spoření nabízet. Po léta jsem nejen zde obviňován, že mi jde čistě o byznys mého zaměstnavatele. Naopak od konstrukce reformy tvrdím, že pro fondy to téměř žádný byznys nebude. Asi na tom něco bude, když již dnes se některé renomované společnosti (AXA, ING) rozhodly do toho nejít. Je to rozhodnutí učiněné v naši společnosti, za našich podmínek a v situaci, kdy politické války lidi od zapojení do opt outu odrazují.
Pro jiné fondy za jiných podmínek to smysl může dávat. Anebo se může ukázat, že se u nás mýlíme. O tom je prostě byznys a je odpovědností manažerů posuzovat potenciální přínosy a současně rizika a podle nich se také rozhodovat. Naše rozhodnutí je reakcí na to, co se kolem reformy děje. A přiznám, nechci se dočkat toho, že za nějakou dobu ČSSD provede změny, které pak bude někdo vyčítat nám. Už takhle toho politici vyvádějí dost.
Pro občana ale podle mého přesvědčení stále zapojení do druhého pilíře smysl má. Jde o posílení osobní odpovědnosti. I kdyby jednou ČSSD ty peníz převedla do doplňkového penzijního spoření (3.pilíř) a projekt jako celek de facto ukončila. I tak to může být pro konkrétního jednotlivce výhodné. Ale především, někdy má samotné rozhodnutí větší smysl než jeho konečný finanční efekt. Přeji všem správné rozhodnutí a kolegům z ostatních fondů dobrý byznys.