Američané budou více regulovat kreditní karty
Americký Kongres schválil návrh zákona, umožňující větší regulaci trhu kreditních karet. Alespoň tak to oznámila světová i česká média. O jak velkou regulaci jde?
Vydavatelé karet například nebudou moci nečekaně zvednout úrokovou sazbu. Naopak, takový krok budou muset klientům oznámit – u většiny variant, tedy většiny typů úvěrů – 45 dnů předem.
Kreditky rovněž nebudou smět napříště směřovat k lidem mladším 18 let. Zakazují se některé poplatky, držitel by měl mít vždy možnost zkontrolovat výši svého úroku.
Z pohledu ekonoma vypadají některá opatření trochu sporně. Vždyť poskytovatelé úvěrů musí svými úroky reagovat na vývoj ceny peněz na trhu. Tedy na to, za jakých podmínek získávají zdroje pro své financování. Zvláště v době, kdy se tato cena může vyvíjet někdy i rychle a nepředvídaně.
Především jde však o opatření, která sice mohou pomoci, ale neřeší to základní – zamezit tomu, aby úvěry dostávali lidé, kteří je zjevně nebudou schopni splácet. Člověk, který nemyslí ekonomicky a zároveň má silné sociální cítění, by mohl zvolat: Ale jak ti lidé pak mají žít?
Bohužel, ocitne-li se někdo v dluhové pasti, je na tom nakonec hůř než ten, kdo nikdy úvěr nedostal. A banky nemohou peníze vyhazovat okny, na to bychom pak také doplatili všichni, zejm. jako střadatelé a daňoví poplatníci. Tady musí nastoupit stát a zasáhnout tak, aby nedoplácel soukromý sektor. Jinak se všichni budeme bát o úspory.
Kde je tedy řešení? V první řadě se teprve ukáže, zda je situace na trhu úvěrů z kreditek opravdu vážná. Přece jen, nesplácet kartu je něco jiného než hypotéku. U té se zpravidla jedná, co dál a prostor na řešení existuje. Platební karta zablokovaná kvůli neplacení je ale problém docela vážný a hlavně okamžitý.
Zároveň je ale třeba se vrátit k tomu, co už dávno všichni víme. K důslednému dohledu bank, která není omezováním trhu ale jeho ochranou. K finančnímu vzdělávání obyvatel – byť to je cesta dlouhá a na tak velkém trhu, jako představují USA, mimořádně složitá. K osobní zodpovědnosti manažerů a tak dále.
Závěr? Nečekejme zázraky. Procházíme těžkou dobou, která vrací pozornost k osobní zodpovědnosti. Je to pro někoho asi nepříjemné, ale je to tak.
Vydavatelé karet například nebudou moci nečekaně zvednout úrokovou sazbu. Naopak, takový krok budou muset klientům oznámit – u většiny variant, tedy většiny typů úvěrů – 45 dnů předem.
Kreditky rovněž nebudou smět napříště směřovat k lidem mladším 18 let. Zakazují se některé poplatky, držitel by měl mít vždy možnost zkontrolovat výši svého úroku.
Z pohledu ekonoma vypadají některá opatření trochu sporně. Vždyť poskytovatelé úvěrů musí svými úroky reagovat na vývoj ceny peněz na trhu. Tedy na to, za jakých podmínek získávají zdroje pro své financování. Zvláště v době, kdy se tato cena může vyvíjet někdy i rychle a nepředvídaně.
Především jde však o opatření, která sice mohou pomoci, ale neřeší to základní – zamezit tomu, aby úvěry dostávali lidé, kteří je zjevně nebudou schopni splácet. Člověk, který nemyslí ekonomicky a zároveň má silné sociální cítění, by mohl zvolat: Ale jak ti lidé pak mají žít?
Bohužel, ocitne-li se někdo v dluhové pasti, je na tom nakonec hůř než ten, kdo nikdy úvěr nedostal. A banky nemohou peníze vyhazovat okny, na to bychom pak také doplatili všichni, zejm. jako střadatelé a daňoví poplatníci. Tady musí nastoupit stát a zasáhnout tak, aby nedoplácel soukromý sektor. Jinak se všichni budeme bát o úspory.
Kde je tedy řešení? V první řadě se teprve ukáže, zda je situace na trhu úvěrů z kreditek opravdu vážná. Přece jen, nesplácet kartu je něco jiného než hypotéku. U té se zpravidla jedná, co dál a prostor na řešení existuje. Platební karta zablokovaná kvůli neplacení je ale problém docela vážný a hlavně okamžitý.
Zároveň je ale třeba se vrátit k tomu, co už dávno všichni víme. K důslednému dohledu bank, která není omezováním trhu ale jeho ochranou. K finančnímu vzdělávání obyvatel – byť to je cesta dlouhá a na tak velkém trhu, jako představují USA, mimořádně složitá. K osobní zodpovědnosti manažerů a tak dále.
Závěr? Nečekejme zázraky. Procházíme těžkou dobou, která vrací pozornost k osobní zodpovědnosti. Je to pro někoho asi nepříjemné, ale je to tak.