U listinných akcií na majitele platí presumpce viny
Zítra má vláda jednat o problematice anonymních akcií, dlouhodobě kritizovaného podhoubí politické korupce. Při té příležitosti zveřejníme čísla ukazující na vážnost celé otázky.
zIndex.cz zveřejní seznam firem s listinnými akciemi na majitele (LANM), které dodávají zakázky státu. Půjde pravděpodobně o první statistiku tohoto typu - až dosud byla debata na toto téma čistě akademická. Čísla ukážou, že nejde o marginální záležitost, a dají snad debatě konkrétnější rozměr, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. Podklady pro seznam byly získány z databáze připravovaného projektu zIndex, která kombinuje údaje z veřejných zdrojů - například Informačního systému veřejných zakázek, nebo rejstříku firem Ministerstva financí.
Jsou LANM nástrojem politické korupce?
Odpověď na tuto otázku je právě jádrem pudla: to nikdo neví, ani vědět nemůže. Držitel LANM není prakticky dohledatelný. Nevíme proto, jestli firmy, které vyhrávají miliardové tendry, náhodou nejsou přímým majetkem politiků, kteří o vítězích tendru rozhodují. Je tedy na místě zvýšená opatrnost a snad i presumpce viny - není-li zřejmé kdo za firmou stojí, pak je oprávněné podezření ze střetu zájmů a korupce. Jelikož takové podezření je nemožné dokázat, musí mu stát předcházet - tedy nedávat peníze neprůhledným firmám.
Dopředu se omlouváme všem slušným firmám s LANM. Věříme, že i takových se najde celá řada, kterou nechceme nijak očerňovat. I tyto firmy by si ale měly uvědomit, že svou neprůhlednou právní formou dávají zbytečnou příčinu podezřením z vazeb na politiky - zvláště vyhrávají-li veřejné tendry. Převod formy akcií, dejme tomu na zaknihované akcie na majitele, je nejjednodušším krokem jak toto podezření trvale odstranit.
Novela zákona o veřejných zakázkách věc neřeší
Návrh zákona, který zítra pan ministr Jankovský nese na vládu, stanovuje povinnost dodavatele uvést všechny majitele s podílem nad 10%. To lze považovat za krok správným směrem, nejpalčivější problém ale návrh nevyřeší. Když politik dostane před zakázkou dvouprocentní podíl, který ho motivuje přihrát ji správným směrem, stále na něj nebude vidět. Když firma prohlásí, že všichni její akcionáři jsou minoritní s podílem do deseti procent - a tedy je uvádět nemusí, nikdo jí nedokáže opak.
Riziko střetu zájmů, kdy někdo vlastní firmě přihraje zakázku, se tedy sníží minimálně. Ne nadarmo se o LANM mluví jako ideálním nástroji politické korupce - a jestli chce vláda snížit její riziko, musí zakročit radikálněji.
Odstranil by zákaz LANM korupci?
Ne. Řada kritiků (zejména z politických řad) vám ráda vysvětlí, že akcie na majitele jsou drobný problém. Že existují řady způsobů jak v zakázkách korumpovat - vlastníka lze přeci schovat třeba za zahraniční holding. Že peníze jdou ze státu vyvádět mnoha cestami a akcie na majitele jsou jen jednou z nich. Že jejich zákaz je nekoncepční a nic neřeší.
Ten argument je postavený na hlavu - asi jako když řeknete, že nemá cenu dávat na dveře zámky, protože krást se bude stejně. Fakt, že existují i jiné kanály korupce, je mizerným důvodem proč jeden z těch kanálů nezavřít. Navíc kanál, který je očividně jedním z nejjednodušších. A že se korupčníci přesunou jinam? Osobně jsem rád za každý klacek, který dostanou pod nohy. Čím komplikovanější penězovody budou muset budovat, tím lépe. Proč? Protože složitější struktury vyžadují složitější operace s více lidmi - a ty se snáz provalí.
Konkrétní čísla pro vládu
Zítřejší materiál jasně ukáže, že zakázky pro firmy s akciemi na majitele nejsou marginální záležitostí. Prozradím, že do nich ročně tečou peníze v řádu miliard. Takovou částku by už vláda rozpočtové odpovědnosti, která se s učiteli a policisty handrkuje i o výrazně menší sumy, měla vzít na vědomí.
A to je v zásadě i cílem našeho výstupu - o akciích na majitele ve spojení s veřejnými zakázkami se mnoho mluví, ale té diskusi chybí věcný ekonomický základ. Celá věc už několikrát proběhla vládou, parlamentem, byla uzákoněna i odzákoněna - a zítra jde znovu na vládu, aniž bychom viděli byť jen snahu o výstup zabývající se tím o kolik peněz vlastně jde a komu tečou.
Nezlobte se, ale řešit takovéhle věci od stolu mi přijde prostě úsměvné - vždyť tohle není otázka čistě politická nebo právní. Je to i otázka ekonomická, a ty se prostě bez čísel rozhodovat nedají. Když si je nesehnala sama vláda, rozhodli jsme se jí je dodat pro bono. Budeme rádi pokud náš výstup alespoň trochu přispěje ke konstruktivní debatě.
zIndex.cz zveřejní seznam firem s listinnými akciemi na majitele (LANM), které dodávají zakázky státu. Půjde pravděpodobně o první statistiku tohoto typu - až dosud byla debata na toto téma čistě akademická. Čísla ukážou, že nejde o marginální záležitost, a dají snad debatě konkrétnější rozměr, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. Podklady pro seznam byly získány z databáze připravovaného projektu zIndex, která kombinuje údaje z veřejných zdrojů - například Informačního systému veřejných zakázek, nebo rejstříku firem Ministerstva financí.
Jsou LANM nástrojem politické korupce?
Odpověď na tuto otázku je právě jádrem pudla: to nikdo neví, ani vědět nemůže. Držitel LANM není prakticky dohledatelný. Nevíme proto, jestli firmy, které vyhrávají miliardové tendry, náhodou nejsou přímým majetkem politiků, kteří o vítězích tendru rozhodují. Je tedy na místě zvýšená opatrnost a snad i presumpce viny - není-li zřejmé kdo za firmou stojí, pak je oprávněné podezření ze střetu zájmů a korupce. Jelikož takové podezření je nemožné dokázat, musí mu stát předcházet - tedy nedávat peníze neprůhledným firmám.
Dopředu se omlouváme všem slušným firmám s LANM. Věříme, že i takových se najde celá řada, kterou nechceme nijak očerňovat. I tyto firmy by si ale měly uvědomit, že svou neprůhlednou právní formou dávají zbytečnou příčinu podezřením z vazeb na politiky - zvláště vyhrávají-li veřejné tendry. Převod formy akcií, dejme tomu na zaknihované akcie na majitele, je nejjednodušším krokem jak toto podezření trvale odstranit.
Novela zákona o veřejných zakázkách věc neřeší
Návrh zákona, který zítra pan ministr Jankovský nese na vládu, stanovuje povinnost dodavatele uvést všechny majitele s podílem nad 10%. To lze považovat za krok správným směrem, nejpalčivější problém ale návrh nevyřeší. Když politik dostane před zakázkou dvouprocentní podíl, který ho motivuje přihrát ji správným směrem, stále na něj nebude vidět. Když firma prohlásí, že všichni její akcionáři jsou minoritní s podílem do deseti procent - a tedy je uvádět nemusí, nikdo jí nedokáže opak.
Riziko střetu zájmů, kdy někdo vlastní firmě přihraje zakázku, se tedy sníží minimálně. Ne nadarmo se o LANM mluví jako ideálním nástroji politické korupce - a jestli chce vláda snížit její riziko, musí zakročit radikálněji.
Odstranil by zákaz LANM korupci?
Ne. Řada kritiků (zejména z politických řad) vám ráda vysvětlí, že akcie na majitele jsou drobný problém. Že existují řady způsobů jak v zakázkách korumpovat - vlastníka lze přeci schovat třeba za zahraniční holding. Že peníze jdou ze státu vyvádět mnoha cestami a akcie na majitele jsou jen jednou z nich. Že jejich zákaz je nekoncepční a nic neřeší.
Ten argument je postavený na hlavu - asi jako když řeknete, že nemá cenu dávat na dveře zámky, protože krást se bude stejně. Fakt, že existují i jiné kanály korupce, je mizerným důvodem proč jeden z těch kanálů nezavřít. Navíc kanál, který je očividně jedním z nejjednodušších. A že se korupčníci přesunou jinam? Osobně jsem rád za každý klacek, který dostanou pod nohy. Čím komplikovanější penězovody budou muset budovat, tím lépe. Proč? Protože složitější struktury vyžadují složitější operace s více lidmi - a ty se snáz provalí.
Konkrétní čísla pro vládu
Zítřejší materiál jasně ukáže, že zakázky pro firmy s akciemi na majitele nejsou marginální záležitostí. Prozradím, že do nich ročně tečou peníze v řádu miliard. Takovou částku by už vláda rozpočtové odpovědnosti, která se s učiteli a policisty handrkuje i o výrazně menší sumy, měla vzít na vědomí.
A to je v zásadě i cílem našeho výstupu - o akciích na majitele ve spojení s veřejnými zakázkami se mnoho mluví, ale té diskusi chybí věcný ekonomický základ. Celá věc už několikrát proběhla vládou, parlamentem, byla uzákoněna i odzákoněna - a zítra jde znovu na vládu, aniž bychom viděli byť jen snahu o výstup zabývající se tím o kolik peněz vlastně jde a komu tečou.
Nezlobte se, ale řešit takovéhle věci od stolu mi přijde prostě úsměvné - vždyť tohle není otázka čistě politická nebo právní. Je to i otázka ekonomická, a ty se prostě bez čísel rozhodovat nedají. Když si je nesehnala sama vláda, rozhodli jsme se jí je dodat pro bono. Budeme rádi pokud náš výstup alespoň trochu přispěje ke konstruktivní debatě.