Zestátníme akcie na majitele, zní návrh Věcí veřejných. Ve skutečnosti ale jde o prosté zrušení. K čemu návrh povede?

Za silnou rétorikou, která o víkendu vyplynula z úst Tomáše Jarolíma - "vycházející hvězdy VV" se neskrývá nic jiného než zrušení listinných akcií na majitele (LANM) zcela konvenční cestou. Jejich majitelé mají mít rok na to se přihlásit, tedy v zásadě převést akcie do o řád průhlednější podoby, jakou je třeba zaknihovaná forma.

V případě, že se k nim nikdo nepřihlásí, mají akcie propadnout státu. Nezlobte se na mě, ale opravdu si myslíte že k něčemu podobnému dojde? Že státu někdo dobrovolně nechá majetek? I člověk, který má máslo na hlavě, a k firmě se nikdy sám přihlásit nemůže, si přeci najde bílého koně - bratrance z třetího kolene nebo známého v cizině, který si akcie vezme a přihlásí se k nim.

Jinými slovy - zestátňování je zde prostě pouhou sankcí. Pohrůžkou, kterou lze vynutit zaknihování LANM. Stejně dobře by to šlo provést řadou méně velkohubých způsobů - ale budiž, i tak záměru tleskám. Pokud VV soudí že touto cestou lze krok lépe prosadit, potom účel světí prostředky - a trochu demagogicky znějící sankce ničemu neublíží.

Bojím se ale jiné věci - že návrh vlastně nemá být realizován, ale je jen sbíráním politických bodů. Zatímco (zejména) levicová veřejnost na zestátňování "zlodějského majetku" slyší, skrz lehce doprava nakloněný parlament by možná snáze prošel střízlivější návrh. Je proto možné že místo zrušení LANM se dočkáme jen koaličního plácnutí do vody - a diskuse na téma "kdo je a kdo není protikorupční". Toť ale pouze názor politologa-amatéra. Pokud se Véčkům podaří záměr prosadit, pak všechna čest.

Je však třeba si uvědomit, že se zrušení LANM není nějaký převratný nápad. Naše země je v této věci prostě o krok pozadu za všemi rozvinutými zeměmi, které LANM už dávno zrušily nebo výrazně omezily (aktuálně tak učinily třeba Panama nebo Jamajka). Není tedy zač se plácat po ramenou. Skutečně zajímavým (a protikorupčním) krokem by bylo opuštění akcií v papírové podobě vůbec, které sám otec privatizace Tomáš Ježek považuje za přežitek z 19. století. Tehdy vedení evidence vlastníků v knihách dávalo smysl. Dnes je jedinou překážkou pro vedení elektronické evidence všech akcií (ne nutně přístupné veřejnosti, pouze úřadům odhalujícím hospodářskou kriminalitu) právě zájem aby vlastníci nebyli dohledatelní.

Na závěr bych proto rád odstartoval diskusi otázkou směřující k jádru argumentu protistrany - argumentu tvrdícím, že člověk má právo anonymně podnikat. Upřímně s ním nesouhlasím, dosud jsem neslyšel rozumný důvod proč by to tak mělo být - ale rád se nechám přesvědčit. Tedy, slibovaná otázka: K čemu je dobré, aby vlastník firmy mohl zůstat skrytý? Prospívá to nějak státu, nebo jen škodí?