Lze schovat zakázku na Internetu? Co vše dělají úřady pro to, aby se o jejich zakázkách firmy nedozvěděly.


Některé úřady vypisují své zakázky tak, aby co nejvíce znesnadnily jejich nalezení. Zatímco dříve se k tomuto účelu používaly nástěnky v temných koutech, dnes kvůli povinnosti zveřejnit informace na internetu hledají zadavatelé nové cesty jak informace skrýt i tam - a daří se jim.

Proč to dělají? Možná už zakázky mají předjednané vítěze, možná jen úředníci nechtějí aby se o zakázku příliš soutěžilo - je s tím moc práce, a roste riziko stížností. Tak jako tak je to pro daňového poplatníka špatně.

Návod pro zadavatele - Jak na to?

(dělám si samozřejmě legraci - zadavatelé už to dávno vědí)
Základní myšlenka přirozeně zůstává stále stejná: papír je nejlépe schovat mezi další papíry. To platí stejně pro fyzické dokumenty i pro webové stránky. Odlišnost při schovávání webových stránek ale spočívá v tom, že je musíte skrývat nejen před lidmi ale i před vyhledávači (ať už se jedná o Google, nebo o nástroje přímo pro vyhledávání zakázek).

Návod, jak stránku co nejlépe ukrýt přichází kupodivu soukromého sektoru. Firmy se totiž typicky snaží o úplně opačnou věc - své stránky maximálně zviditelnit. V rámci této snahy vytvořily celou vědu o tom, jak udělat své stránky maximálně nalezitelné - říká se jí Search engine optimization, zkráceně SEO. Zadavatelům stačí doporučené postupy obrátit naruby a mají svůj výsledek. Samotný tento článek byl inspirován zjištěním, že řada vypsaných zakázek, na které při našem výzkumu narážíme, nejen že doporučení pro lepší vyhledatelnost prostě ignoruje, spíš to vypadá že jsou cíleně stukturovány proti těmto doporučením. Úřady tedy provozují tedy jakési anti-SEO. Cíl je stejný jako v dobách skrytých nástěnek, jen samotný způsob ukrývání pokročil s technikou.

Jak? Základní aritmetika je jednocuchá - nicneříkající názvy, další informace buď nesprávné nebo matoucí. Nejsou výjimkou chyby ve vlastních názvech, v IČ0, v cenách .. ( ZDE jsem poukazoval na několik příkladů. Mimochodem, společnost ČEZ na mé upozornění že nevyplnila ičo dodavatele u zakázky za 254 mil. reagovala s tím že uvádění této informace vnímá jako nepovinné). Prvním pravidlem zveřejňování je samozřejmě čím méně tím lépe, dále je nutno psát obecně a nepoužívat klíčová slova, vyhnout se číselníkům specifikujícím místo realizace zakázky a její předmět - podle kterých by dodavatel (nebo později investigativní novinář) mohl zakázku najít.

Ukázka nedobré praxe

Jako hezký příklad si rozeberme zakázku s příhodným názvem Informační kriminalita v síti internet, kterou loni vypsalo Ministerstvo vnitra za 11,6 milionu Kč. Z názvu nelze při nejlepší vůli vyčíst co se vlastně bude nakupovat: studie? firewall? expertní služby? Až po důkladném pročtení zakázky je kvalifikovanému člověku zřejmé, že se jedná o vytvoření softwaru na klíč. Celý popis zakázky nicméně neobsahuje slova "software" ani "program", k pokochání jej předkládám zde:

Předmětem veřejné zakázky je vytvoření komplexního systému s uživatelsky intuitivním rozhraním obsahujícím skener zájmového obsahu v síti internet s historií, grabber URI ve variabilním rozsahu, analyzátor textového a multimediálního obsahu s podporou sémantické a analytická práce s alfabetickým obsahem a autonomním systémem IP geolokace a trasování. (Ministerstvo vnitra,2010)

O něco lidštější "překlad": MV nakupuje software schopný tematicky vyhledávat a analyzovat webové stránky, navíc je schopen vyhledat fyzické umístění zdroje informací (autora, serveru) podle IP adresy počítače.

V zakázce Uvedená hodnota z číselníku CPV odpovídá položce "Výzkum a experimentální vývoj", přestože tento detailní číselník obsahuje mnohem jasnější hodnoty jako např. "Vývoj programového vybavení pro internet a intranet". V systému ISVZ se pro snazší vyhledávání těchto CPV kódů zveřejňuje standardně pět, u této zakázky je uveden jediný a to poměrně zavádějící. Dále v zakázce chybí uvedení dalších povinných údajů jako jsou hodnotící kritéria, nebo místo realizace zakázky (NUTS kód). Není překvapením že do tendru se přihlásila jediná firma, která zakázku přirozeně i vyhrála za cenu prakticky totožnou s cenou očekávanou.

Podobných zakázek visí na webu hromada. Tajemné názvy zakázek jako např. Projekt tunel 2011 (sběr hydrogeologických dat), Oáza klidu(revitalizace vojenského skladu), nebo Flexibilita 2011 (zemní plyn) by možná byly k pousmání, kdyby ovšem nestály miliony. Takhle člověka spíš trochu mrazí - do všech jmenovaných tendrů se mimochodem přihlásil vždy jediný účastník.

Vyšší dívčí

Uvádění špatných nebo zavádějících informací je samozřejmě jen začátek. Skutečná kouzla se dají dělat až při vymýšlení způsobů onoho "vhodného" uveřejnění a jeho technické realizaci. Zejména co se týče zakázek malého rozsahu, které v centrální databázi ISVZ nenajdeme, je přeci bezpečnější zabránit vyhledávačům i lidem stránku se zakázkou vůbec najít, než ji pouze učinit nečitelnou.

Nebudu zabíhat do technických detailů jednotlivých prohřešků. Ty se vinou od špatně strukturovaného kódu stránky přes zablokování možnosti indexace stránek Googlem (třeba absencí permanentních odkazů na konkrétní zakázku) až po fakt že jsou zakázky rozházeny na deseti místech vlastního a cizích webů, které žádný dodavatel nikdy nebude schopen pravidelně sledovat.

Co s tím?

Požadovat datové standardy pro způsob zveřejnění, základní informativnost v slovních popisech zakázek. Mít fungující ÚOHS, který na toto dohlíží. Zohledňovat SEO při zveřejňování - pochopitelně tím správným způsobem. Centralizovat data o zakázkách malého rozsahu. A samozřejmě používat zIndex - který hodnotí zadavatele i podle počtů obdržených nabídek sa množství chyb v datech. :D