Proč stát pokutuje sám sebe?
Za chyby a podvody ve veřejných zakázkách se občas i platí. Neplatí ale ten kdo je udělal. Dokud tomu bude tak, sebepřísnější zákon nám nepomůže.
"Dnes si nedám po obědě viržínko. Neplačte sami jste si to zavinili!" Tak trestal Jára Cimrman zlobivá dítka v rámci aplikace své metody trestání pedagoga pedagogem. O účinnosti této metody v praxi by se dalo s úspěchem pochybovat, a osobně nevím o učiteli, který by ji praktikoval. Tedy až na stát, ten se touto metodou tak trochu snaží vychovávat své úředníky.
V pátečních novinách se dočtete, že ÚOHS vyměřil Ministerstvu vnitra rekordní pokutu, a to za špatně vypsanou zakázku. Ještě k tomu za zakázku vypsanou tři roky nazpět. A já se ptám: jaký má takové opatření smysl?
Pokuta má fungovat jako trest. Takový, který pokutovaného ukázní - případně pomůže uhradit škodu, kterou (veřejnosti) způsobil. Pokuta za špatně vypsanou zakázku ale ani jedno z toho nedělá. Když dáte pokutu řidiči za rychlou jízdu nebo podnikateli za prodávání zmetků - může je i citelně zabolet. Koho ale zabolí půlmilionová pokuta vyměřená vnitru? Koho zajímá, že jde o rekord? Není úplně jedno, jestli byla vyměřena tisicovka nebo deset milionů - když se to stejně uhradí z rozpočtu, když stát pouze přesune peníze z jedné kapsy do druhé? (záměrně pomíjím fakt, že pár náměstkům odteče kousek rozpočtu - což je pro ně problém nesrovnatelně menší než pro pokutovaného podnikatele. Konec konců to nejsou jejich peníze...)
Tedy, došlo k téměř evidentnímu vyvedení státních peněz do soukromých rukou, stát si za trest nedá viržínko a jede se dál. Žádná trestní odpovědnost, maximálně někdo přijde o místo. Možná. Pokud tedy na vnitru tedy ještě vůbec dělá. Když už ÚOHS jednou shledal, že zakázka byla evidentně nehospodárná a ložená pro zvolenou firmu, pak je na místě se ptát - kdo je pod ní podepsaný a jak to, že ještě nesedí?
Systém dohledu nad veřejnými zakázkami je bohužel u nás zatím nastaven do značné míry právě takto nešťastně. Uvážíme-li, že drtivou většinu veřejných zakázek vypisuje stát nebo jím vlastněné organizace, je zřejmé že pokutování křivých zakázek vůbec nic neřeší. Protože pokuta nikoho nebolí. Neexistuje tu jakýkoliv bič - zákonný nástroj, který za provedenou špatnost skutečně někoho potrestá.
Kde nefungují sankce, tam nefunguje právo. Není divu, že zakázky u nás vypadají jak vypadají - když peníze nehlídáte, tak je holt lidi rozkradou. A já se ptám: řeší tuto otázku připravovaný zákon o veřejných zakázkách? Nebo nějaký jiný? Pokud vím, tak ne.
U osobní odpovědnosti můžeme řešit, jestli má jít o odpovědnost hmotnou nebo trestní, jestli má být za průšvih zodpovědný úředník, volený zástupce nebo člen hodnotící komise. Ať už odpovědnost taková či onaká, určitě nejde o samospásné řešení. Je to jen kousek skládačky, která dohormady může dát funkční protikorupční program. Troufám si však tvrdit, že bez tohoto kousku je snaha o ozdravení veřejných zakázek odsouzena k neúspěchu.
a ještě výkop do diskuse: hmotná nebo trestní? politik nebo úředník?
"Dnes si nedám po obědě viržínko. Neplačte sami jste si to zavinili!" Tak trestal Jára Cimrman zlobivá dítka v rámci aplikace své metody trestání pedagoga pedagogem. O účinnosti této metody v praxi by se dalo s úspěchem pochybovat, a osobně nevím o učiteli, který by ji praktikoval. Tedy až na stát, ten se touto metodou tak trochu snaží vychovávat své úředníky.
V pátečních novinách se dočtete, že ÚOHS vyměřil Ministerstvu vnitra rekordní pokutu, a to za špatně vypsanou zakázku. Ještě k tomu za zakázku vypsanou tři roky nazpět. A já se ptám: jaký má takové opatření smysl?
Pokuta má fungovat jako trest. Takový, který pokutovaného ukázní - případně pomůže uhradit škodu, kterou (veřejnosti) způsobil. Pokuta za špatně vypsanou zakázku ale ani jedno z toho nedělá. Když dáte pokutu řidiči za rychlou jízdu nebo podnikateli za prodávání zmetků - může je i citelně zabolet. Koho ale zabolí půlmilionová pokuta vyměřená vnitru? Koho zajímá, že jde o rekord? Není úplně jedno, jestli byla vyměřena tisicovka nebo deset milionů - když se to stejně uhradí z rozpočtu, když stát pouze přesune peníze z jedné kapsy do druhé? (záměrně pomíjím fakt, že pár náměstkům odteče kousek rozpočtu - což je pro ně problém nesrovnatelně menší než pro pokutovaného podnikatele. Konec konců to nejsou jejich peníze...)
Tedy, došlo k téměř evidentnímu vyvedení státních peněz do soukromých rukou, stát si za trest nedá viržínko a jede se dál. Žádná trestní odpovědnost, maximálně někdo přijde o místo. Možná. Pokud tedy na vnitru tedy ještě vůbec dělá. Když už ÚOHS jednou shledal, že zakázka byla evidentně nehospodárná a ložená pro zvolenou firmu, pak je na místě se ptát - kdo je pod ní podepsaný a jak to, že ještě nesedí?
Systém dohledu nad veřejnými zakázkami je bohužel u nás zatím nastaven do značné míry právě takto nešťastně. Uvážíme-li, že drtivou většinu veřejných zakázek vypisuje stát nebo jím vlastněné organizace, je zřejmé že pokutování křivých zakázek vůbec nic neřeší. Protože pokuta nikoho nebolí. Neexistuje tu jakýkoliv bič - zákonný nástroj, který za provedenou špatnost skutečně někoho potrestá.
Kde nefungují sankce, tam nefunguje právo. Není divu, že zakázky u nás vypadají jak vypadají - když peníze nehlídáte, tak je holt lidi rozkradou. A já se ptám: řeší tuto otázku připravovaný zákon o veřejných zakázkách? Nebo nějaký jiný? Pokud vím, tak ne.
U osobní odpovědnosti můžeme řešit, jestli má jít o odpovědnost hmotnou nebo trestní, jestli má být za průšvih zodpovědný úředník, volený zástupce nebo člen hodnotící komise. Ať už odpovědnost taková či onaká, určitě nejde o samospásné řešení. Je to jen kousek skládačky, která dohormady může dát funkční protikorupční program. Troufám si však tvrdit, že bez tohoto kousku je snaha o ozdravení veřejných zakázek odsouzena k neúspěchu.
a ještě výkop do diskuse: hmotná nebo trestní? politik nebo úředník?