Český pavilon na Expo 2015 pro sponzory zapomněl propagovat ČR
Kritická reportáž z světové výstavy od jednoho zcela průměrného návštěvníka.
Minulý týden jsem navštívil Expo v Miláně, a bohužel i pavilon, který má reprezentovat naši zemi. Nejsem žádný expert na architekturu ani marketing, ale to není ani většina z dalších 29-ti milionů návštevníků jedné z největších výstav světa. A tak zatímco na jiné pavilony se stojí několikahodinové fronty (na Japonsko jsme viděli frontu 5 hodin, prý stálo za to), český pavilon téměř zeje prázdnotou - což už něco vypovídá. Člověku je líto, když se jeho země neumí prezentovat v zahraničí - zvlášť na místě, kam letos přijede třikrát víc turistů než do celé ČR.
Mezi devizy českého pavilonu patří, že byl hotový mezi prvními, že po skončení výstavy bude převezen do ČR a poslouží jako mateřská škola a že nestál stát moc peněz (sic!), protože na něj přispěly i kraje, akademická pracoviště a soukromé firmy - zde jej za to chválí pan ministr Zaorálek. Nevím, zda kteroukoliv z těchto nuancí ocení návštěvníci - ona totiž ani jedna není vidět, dočetl jsem se o nich až později z internetu. Snad jen ta poslední jmenovaná "výhoda" člověku dojde sama od sebe. Že má pavilon řadu různých sponzorů je zřejmé, protože pro ně často zapomíná na propagaci naší země, ke které by měl sloužit především.
Slovenský pavilon nabízí pohled 3D brýlemi z Kriváně či Bratislavského hradu a láká turisty. Polský propaguje tamní zemědělské produkty (tak třeba je celý obehnaný bednami od jablek, kterých Poláci vypěstují opravdu hodně). Když za sebe shrnu hlavní prvky jednotlivých pater naší výstavy, jsou to:
Člověk se nemůže ubránit dojmu, že každé patro souvisí s naší zemí méně a méně. Chápu, že když akademická pracoviště (ČVUT, Akademie věd), soukromé firmy nebo pražská ZOO dostaly možnost se prezentovat na Expu, tak ji využily - a umístily do areálu co uznaly za vhodné. Není to jejich chyba, že pavilon jako celek nemá potenciál přitáhnout do ČR turisty, investory, nebo prodat české zboží - což jsme viděli snad u všech ostatních pavilonů. Chceme propagovat sklářské výrobky? Výborně, jiné země začnou tím, že je vystaví, vypíchnou dlouhou tradici, pochlubí se, že vyrábějí poháry pro Tour de France.. my vystavíme bez vysvětlení nějakou skulpturu.
Ne každé dílo se povede, ne každý umělecký záměr je pochopen. Možná měli autoři úžasnou myšlenku, když do čela pavilonu umístili sochu křížence ptáka a automobilu (popis zde). Bohužel myslím, že většinou návštěvníků zůstane nepochopena. Snad alespoň fanoušky abstraktního umění zaujme, to neumím posoudit. Po skončení výstavy se ostatně má přesunout na pražskou náplavku, tedy si ji milí čtenáři můžete někdy prohlédnout sami.
Asi nejrozumněji pojatou částí českého pavilonu je restaurace s plzeňským pivem (škoda jen, že ne i plzeňskými cenami - těmi by v předraženém Miláně pavilon skutečně zaujal). Čecha sice nijak zvlášť nepřekvapí, ale pro něj pavilon určený není. Ať mě autoři vznosnějších částí výstavy mají třeba za maloměstského burana, ale mě i ostatním kolemjdoucím návštěvníkům přišla tahle forma propagace na masovou výstavu přeci jen vhodnější než koně v Mongolsku a skleněné skulptury. Tak snad na příštím Expu za dva roky v Kazachstánu pochodíme lépe, a vysloužíme si alespoň malou frontu jako Estonci nebo Slováci.
P.S. Je těžké se zalíbit všem, doporučuji si udělat vlastní názor na webu pavilonu, prostřednictvím virtuální prohlídky a nebo přímo v Miláně.
Minulý týden jsem navštívil Expo v Miláně, a bohužel i pavilon, který má reprezentovat naši zemi. Nejsem žádný expert na architekturu ani marketing, ale to není ani většina z dalších 29-ti milionů návštevníků jedné z největších výstav světa. A tak zatímco na jiné pavilony se stojí několikahodinové fronty (na Japonsko jsme viděli frontu 5 hodin, prý stálo za to), český pavilon téměř zeje prázdnotou - což už něco vypovídá. Člověku je líto, když se jeho země neumí prezentovat v zahraničí - zvlášť na místě, kam letos přijede třikrát víc turistů než do celé ČR.
Mezi devizy českého pavilonu patří, že byl hotový mezi prvními, že po skončení výstavy bude převezen do ČR a poslouží jako mateřská škola a že nestál stát moc peněz (sic!), protože na něj přispěly i kraje, akademická pracoviště a soukromé firmy - zde jej za to chválí pan ministr Zaorálek. Nevím, zda kteroukoliv z těchto nuancí ocení návštěvníci - ona totiž ani jedna není vidět, dočetl jsem se o nich až později z internetu. Snad jen ta poslední jmenovaná "výhoda" člověku dojde sama od sebe. Že má pavilon řadu různých sponzorů je zřejmé, protože pro ně často zapomíná na propagaci naší země, ke které by měl sloužit především.
Slovenský pavilon nabízí pohled 3D brýlemi z Kriváně či Bratislavského hradu a láká turisty. Polský propaguje tamní zemědělské produkty (tak třeba je celý obehnaný bednami od jablek, kterých Poláci vypěstují opravdu hodně). Když za sebe shrnu hlavní prvky jednotlivých pater naší výstavy, jsou to:
1) Expozice žárovek, slavných osobností kraje Vysočina a dotyková obrazovka poskytující informace o různých městech a památkách ČR (díky za ní). Tato část se průběžně obměňuje, za týden uvidí třeba návštěvníci něco jiného.
2) Miniskleník s kapradinami a jinými rostlinami - v něm jsou umístěny kamery a podle úrovně hluku jezdí nahoru a dolů, zároveň mají i zvětšovat (čehož se nám docílit nepodařilo, byť jsme v místnosti byli sami a zcela potichu). Kamery i kapradiny přímo vidíte, tedy vás nepřekvapí, že natočený materiál obsahuje tytéž kapradiny.
- 3) Abstraktní skulptury, ať už baňky a křivule prezentující společnost Lasvit, nebo pokřivené sousoší koně, psa a ptáka (odkaz)
- 4) Kámen promítající videosnímky opic, krokodýlů a koňů Převalského žijících v Mongolsku, které pomáhá ČR chránit (odkaz).
Člověk se nemůže ubránit dojmu, že každé patro souvisí s naší zemí méně a méně. Chápu, že když akademická pracoviště (ČVUT, Akademie věd), soukromé firmy nebo pražská ZOO dostaly možnost se prezentovat na Expu, tak ji využily - a umístily do areálu co uznaly za vhodné. Není to jejich chyba, že pavilon jako celek nemá potenciál přitáhnout do ČR turisty, investory, nebo prodat české zboží - což jsme viděli snad u všech ostatních pavilonů. Chceme propagovat sklářské výrobky? Výborně, jiné země začnou tím, že je vystaví, vypíchnou dlouhou tradici, pochlubí se, že vyrábějí poháry pro Tour de France.. my vystavíme bez vysvětlení nějakou skulpturu.
Ne každé dílo se povede, ne každý umělecký záměr je pochopen. Možná měli autoři úžasnou myšlenku, když do čela pavilonu umístili sochu křížence ptáka a automobilu (popis zde). Bohužel myslím, že většinou návštěvníků zůstane nepochopena. Snad alespoň fanoušky abstraktního umění zaujme, to neumím posoudit. Po skončení výstavy se ostatně má přesunout na pražskou náplavku, tedy si ji milí čtenáři můžete někdy prohlédnout sami.
Socha v průčelí českého pavilonu (zdroj: czexpo.com)
Asi nejrozumněji pojatou částí českého pavilonu je restaurace s plzeňským pivem (škoda jen, že ne i plzeňskými cenami - těmi by v předraženém Miláně pavilon skutečně zaujal). Čecha sice nijak zvlášť nepřekvapí, ale pro něj pavilon určený není. Ať mě autoři vznosnějších částí výstavy mají třeba za maloměstského burana, ale mě i ostatním kolemjdoucím návštěvníkům přišla tahle forma propagace na masovou výstavu přeci jen vhodnější než koně v Mongolsku a skleněné skulptury. Tak snad na příštím Expu za dva roky v Kazachstánu pochodíme lépe, a vysloužíme si alespoň malou frontu jako Estonci nebo Slováci.
P.S. Je těžké se zalíbit všem, doporučuji si udělat vlastní názor na webu pavilonu, prostřednictvím virtuální prohlídky a nebo přímo v Miláně.