Boj s korupcí je nutnost. Dělat z něj dnes politickou prioritu je ale blbost.

Mnohé toto prohlášení z úst šéfa neziskovky a garanta Rekonstrukce státu překvapí. Ale nemůžu jinak. Z boje proti korupci se za poslední dekádu stala podivná fráze, zakrývající jiná, často podstatnější témata. Přinejmenším v mém oboru - tedy veřejných zakázkách, je dmýchání atmosféry že "všichni kradou" vyloženě škodlivé.

Veřejné zakázky jsou pro laika synonymem korupce. Není se co divit, z médií na něj prší očividné příklady od karlovarské losovačky po krabici od vína pana Ratha. Co občan nemá možnost vidět, že na každou "cinknutou" zakázku proběhne další stovka zakázek úplně normálních. Ano, i v nich se někdy nesmyslně utopí hromada peněz. Není to ale však kvůli korupci, spíš kvůli špatnému plánování, nekvalifikovaným rozhodováním, nevhodně nastaveným dotačním programům apod.

Typická česká reakce je, z toho všeho šmahem udělat otázku úplatků. Znáte to, někdo se přece musel napakovat, že? Vážení přátelé, nemusel. Prostě se hloupě investovalo. Až jednou přestaneme do zblbnutí řešit, kdo je tu korupčník, možná si konečně položíme otázku, jak příště tak hloupě neinvestovat. Snad pro to konečně nazrává doba.

Za měsíc vyhlásíme výsledky nového zIndexu - žebříčku 250-ti měst a městských částí podle rizik v zadávání veřejných zakázek. Řekneme tím voličům kdo nejlépe hospodařil s jejich penězi. Rozhodli jsme se však pro radikální krok: z žebříčku zveřejníme pouze první, lepší, polovinu. Proč? Protože jsme přesvědčení, že pro zlepšení prostředí ve veřejných zakázkách pomůže vyzdvihovat příklady těch nejlepších, víc než vláčet bahnem ty nejhorší.

Proč ukazovat ty nejlepší?

Dejme tomu že v ČR máme 10 % vynikajících zadavatelů, 10 % zadavatelů kteří kradou a mezi tím 80 % kteří se snaží hospodárně nakupovat bez porušení zákona, občas se jim něco podaří - a občas ne. Jak postupovat, pokud chceme efektivnější veřejné investice? Ano, bylo by fajn zavřít těch 10 % zlodějů. Ale to evidentně není to hlavní. Priorita je, dát těm 80 % uprosřed právní jistotu a návod, jak pracovat lépe. Toho nedocílíme strašením prokurátory, ale ukázkami příkladů, že utrácet veřejné peníze jde i lépe.

Taková je v kostce myšlenka nadcházejícího zIndexu. Tajemníkům úřadů už jsme minulý týden rozeslali předběžné výsledky hodnocení jejich měst. Doufáme, že v diskusi nad nimi odstartujeme platformu, která bude konstruktivně řešit, jak dobře utrácet veřejné peníze. Samozřejmě, že bez korupce a podle zákona - ale to samo o sobě prostě nestačí. A nemělo by stačit jako politický program.

Kde boj proti korupci škodí

Politická priorita typu "bojovat proti klientelismu, korupci, nehospodárnosti a předraženým zakázkám, které okrádají nás všechny" (program ANO 2017 - pravda, že se zdaleka nejedná o prioritu jedinou), zní hezky uchu laika. Praktik se děsí, jak politici tuto ambici naplní. Výsledek permanentního boje proti domnělým korupčníkům vypadá třeba tak, že je dnes přes 75 % zakázek soutěženo "nejnižší cenou". A to i tam, kde podobný přístup nedává žádnou logiku (vybíráte si vy vždy nejlevnější jogurt, nejlevnějšího právníka, nejlevnější stavební firmu?). Proč to dělají? Protože je to bezpečná cesta, "aby lidi nekecali, že se uplácelo". Celkový efekt takového přístupu je snad ničivější, než efekt korupce samotné. Dokud se tu bude držet atmosféra, že každý zadavatel je sprostý podezřelý, tenhle stát efektivně nakupovat nebude.

Jak před pár dny konstatoval nejvyšší státní zástupce, máme v ČR mnoho obvinění proti korupci, ale reálně prokázané korupce je mezi politiky minimum. Skončím proto apelem - méně ukazujme prstem kdo co ukradl, více se ptejme, jak by se dalo investovat lépe. Třeba k tomu přispěje i náš zIndex.