Podle NKÚ centrální nákup v ČR nefunguje. Kde je chyba?

Centrální nákup v zahraničí šetří miliardy, u nás se to neděje. Konstatoval to včera NKÚ, a potvdil tak závěry naší studie, která navíc mapuje příčiny tohoto selhání. Jaké jsou? Důvody jsou v legislativě, i provedení cenrálního nákupu ze strany státu. Konkrétně:

• Zákon neumožňuje centrální nákup bez centrálního plánování - V Rakousku vysoutěží centrální zadavatel velkou rámcovou smlouvu na auta, úřady mohou auta v dalších letech průběžně odebírat podle potřeby. Za dobrou cenu a bez velkého papírování. U nás centrální zadavatel začne ročním sběrem poptávek - co že který úřad bude v dalších letech potřebovat. Podle toho nakoupí. Důvod, proč to funguje v Rakousku lépe je nasnadě.


• Nejsou lidi - centrální nákupy se nedělají, prostě proto, že ministerstva (s výjimkou vnitra) si na ně nevyhradila kapacity. Ano, úspory na miliardy stojí, protože téměř nemá, kdo by je dělal. Proto nákup papíru trval Ministerstvu financí přes rok.


• Stát se nestará o města a obce - Z centrálního nákupu nejvíc těží malí zadavatelé, kteří nemají kapacitu dělat zvlášť tendry na auta, počíače, nábytek apod., navíc v nich dosahují horších cen. V ČR máme přes 6000 obcí přesně s tímto problémem. Stát jim doporučuje, aby se sdružovaly k centrálním nákupům, ale sám pro ně nedělá nic.

Co s tím? Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zajistit úpravu legislativy - předně nevyžadovat dopředu zasmluvnit každý nákup. Dále by bylo dobré zvážit, zda centrální zadavatel nemůže dostat např. 1 % nakoupeného objemu na pokrytí nákladů. Proč? Ministerstva logicky nechtějí administrovat zakázky pro nikoho jiného - jak píšu výše, nemají lidi ani na nákup pro vlastní resorty. Proč by měly nést náklady a rizika třeba za města? Pokud by například i dobře fungující centrální nákupy na úrovni velkých měst mohly začít fungovat pro přilehlé obce.

K veřejné debatě je potom otázka, zda centrální nákup pro stát (a obce) nemá dělat samostatný apolitický úřad. Dnes se nadresortní nákupy dělají na půdě ministerstev financí a vnitra, což se kanibalizuje s jinými agendami (viz "nejsou lidi"), a hlavně vytváří zbytečné politické tenze. I v minulé vládě ne každý ministr chtěl, aby "za něj nakupoval Babiš", totéž si dovedeme představit u starostů. Centrální odborná agentura pro nákup, jakou mají v Rakousku nebo Itálii, může v tomto směru být rozumnějším a stabilnějším řešením.