Proč ta poplašná zpráva teplárníků?

Odpověď: pro Tykače a spol. Teplárny straší lidi zbytečně. Kvůli limitům těžby mrznout nebudeme

Katastrofické zprávy Teplárenského sdružení ČR, že kvůli platným limitům těžby hrozí likvidace českého teplárenství nebo trojnásobné zvýšení ceny za teplo je třeba razantně vyvrátit. K výrobě veškerého tuzemského tepla je totiž zapotřebí méně uhlí, než spolyká jediná elektrárna ČEZ, Prunéřov. Energetická biomasa, na kterou by mohly teplárny přejít, je mimoto výrazně levnější než uhlí.

Podle aktuálních údajů Ministerstva průmyslu spotřebovaly české teplárny v roce 2006 k výrobě tepla necelých sedm miliónů tun uhlí (1). Celková roční těžba hnědého uhlí v Čechách přitom dosahuje padesáti miliónů tun (2). K výrobě tepla je tedy použito 14 % tuzemského uhlí. Jedna jediná elektrárna ČEZ, Prunéřov, spotřebuje každoročně více. Obavy tuzemských tepláren by tedy vyřešilo odstavení jediné staré, neefektivní a nejvíce znečišťující elektrárny ČEZ. Jenomže to by se mohl snížit vývoz elektřiny a tím také zisk ČEZu z takového vývozu kvality našeho životního prostředí.

Problém není v tom, že by v Čechách nebyl pro teplárny nyní nebo v budoucnu dostatek uhlí. Problém je v tom, že naprostá většina z něj končí v elektrárnách ČEZu, kde se spaluje mnohem méně efektivněji, než v teplárnách (3). K jeho řešení stačí, aby vláda tuzemské uhlí přednostně zpřístupnila teplárnám.

Nicméně teplárny mají ještě jednu, výrazně ekologičtější alternativu, než žebrat o palivo u uhlobaronů. Spalování energetické biomasy. Té je podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR k dispozici dostatek, aby mohla při výrobě tepla zcela nahradit hnědé uhlí (4). Výroba jednoho gigajoulu tepla ze dřeva či rostlinných pelet je přitom v současnosti o 30 % nižší než z hnědého uhlí (5). Vzhledem k tomu, že těžba ve velkolomu ČSA (o který se celý spor vede – žádné jiné doly těžbu rozšiřovat neplánují) skončí podle Mostecké uhelné až v roce 2020, mají na přechod na biomasu provozovatelé tepláren solidních 12 let. Argumentace o nutných investicích v řádech desítek miliard není tedy tak horká. Teplárny se na snížení těžby uhlí připravují už od roku 1991 a dalších deset let ještě mají k dobru. Čtvrt století na přípravu pohodlně stačí.

Případné prolomení limitů těžby, které chrání zbývající severočeská města a obce před rozšiřováním povrchových dolů, by přitom teplárnám dodávky uhlí nijak nezaručilo. Provozovatel velkolomu ČSA, společnost Mostecká uhelná, totiž opakovaně prohlásila, že plánuje výstavbu vlastní elektrárny, ve které chce „svoje“ uhlí spalovat. Zvýšit počet svých elektráren v případě prolomení limitů těžby chtěl i ČEZ. Uhlí získané navíc by tak opět končilo v elektrárnách a teplárny by si nepomohly.

Kolega Jan Rovenský, který pracuje dlouhodobě v Greenpeace na problematice klimatických změn a podílu české energetiky na nich to v dnešní tiskové zpraáve Greenpeace a Hnutí DUHA komentuje slovy: "Teplárníci o platných limitech těžby vědí nejméně sedmnáct let. Proč jim začaly vadit právě teď? Jádro pudla je v tom, že Mostecká uhelná se bojí vládní novely horního zákona, která by konečně umožnila odepsat ložisko uhlí pod Horním Jiřetínem. Mostecká uhelná už delší dobu vydírá provozovatele tepláren a odmítá jim dodávat uhlí v naději, že za ně odvedou špinavou práci při prosazování likvidace Horního Jiřetína. Je smutné, že slušní podnikatelé jako Tomáš Drápela se snížili k roli beranidla, které má prorazit cestu tunelářům Tykačovi a spol."

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Teplárny v české spotřebě uhlí hrají jenom úplně okrajovou roli a navíc mají dost jiného domácího paliva. Pokud vláda dovolí vystěhovat a zbourat Horní Jiřetín a Černice, Mostecká uhelná postaví novou elektrárnu a teplárny na tom nebudou o nic lépe než dosud.



Poznámky:

(1) Viz str. 39, statistické zprávy MPO "Uhlí, koks a brikety v České republice v roce 2006", on-line k dispozici zde: http://download.mpo.cz/get/31952/35708/394336/priloha001.pdf

(2) Přesně šlo o 48,6 miliónů tun. Tamtéž, str. 22

(3) Běžná elektrárna přemění na elektřinu přibližně 30 % energie obsažené v palivu. Zbývajících až 70 % energie je promrháno v chladicích věžích.

(4) V současnosti se v ČR z hnědého uhlí vyrobí 84 PJ tepla (viz zprávu uvedenou v poznámce č. (1). str. 39). Podle zprávy Pačesovy komise dosahuje tuzemský potenciál energetické biomasy 276 PJ, tedy více než trojnásobek množství potřebného k veškeré tuzemské výrobě tepla. Jedná se především o rychle rostoucí dřeviny (topol, vrba) a zemědělskou biomasu (šťovík, konopí), pěstované na půl miliónu hektarů zemědělské půdy, která dnes v ČR leží ladem. Výroba energetické biomasy by tak nijak nekonkurovala produkci potravin.

(5) Viz http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269.

Zpracováno z tiskové zprávy Greenpeace a Hnuti DUHA.