Premiérův přístup k expertnímu vědění je jedním z důvodů, proč jsme ve větším průšvihu, než by bylo nutné. Krize je celosvětová, ale tento chaos je pouze náš – Babišo-český. Babišův přístup je politicko-mocenský, nikoliv podnikatelsko-manažerský. To mimo jiné znamená, že Babiš neplní slib – neřídí stát jako firmu. Za co ale Česko tedy považuje?

Babiše prozrazuje přístup k expertnímu vědění
Že Babiš nepřistupuje k Česku jako k firmě je evidentní již na jeho přístupu k expertnímu vědění. Jak je například možné, že si Babiš najímá PR experty, ale již si nenajímá experty na řešení věcných problémů jeho firmy? To šéfové, kterým jde o firemní profit, přece dělají!

Odpověď na zmíněnou otázku formuloval již před 65 lety americký sociolog C. Wright Mills, když psal o mocenské elitě, či nedávno naše prof. Vladimíra Dvořáková, když psala korupci a klientelismu. Mills pozoroval že mocní si nevybírají spolupracovníky podle dovedností spojenými s danou profesí, ale podle podobného životního stylu, musí „se chovat jako oni, vypadat jako oni, myslet jako oni“. Na druhou stranu, na věcné agendě aktérům klientelistické sítě tolik nezáleží. Ta, je-li vůbec přítomná, je jen prostředkem pro udržování klientelistické sítě, jež, jak popsala Dvořáková, stojí na vzájemných „protislužbách“. Příznačné je, že oba badatelé se nevěnovali podnikatelskému managmentu, ale povaze moci.

Z charakteru Babišových aktivit lze usoudit, že jeho přístup k expertnímu vědění je politicko-mocenský, nikoliv podnikatelsko-manažerský. Jde mu o osobní profit (ať je jím cokoli), nikoli firemní profit. Expertní vědění pro Babiše znamená především know-how manipulace s veřejným míněním a zavazování si „služebníků“, nikoli podložené a ověřené postupy pro řešení věcné státní agendy zdravotnictvím počínaje a školstvím konče. Samozřejmě, že i firma má své PR oddělení, ale její existence stojí na její věcné agendě – na tom, co vytváří, aby si to někdo jiný chtěl koupit. Bez věcné agendy firma zaniká, protože nic nenabízí, a tudíž negeneruje žádný zisk. Zdá se tedy, že pro Babiše Česko přestalo být firmou, bylo-li jí vůbec někdy, jinak by ji řídil.

Česko jako dobyté území
Čím je tedy Česko pro Babiše? Z jeho jednání se Česko podobá dobytému území, které považuje za svoji kolonii, za součást svého impéria, a vzteká se, když to ostatní nechtějí uznat. Proto nemá kolem sebe odborníky na věcné problémy – na dobyté území je nepotřebuje. Na to potřebuje maximálně dosadit do nově získané kolonie zdatné výběrčí daní. Kolonie tu je od toho, aby byla drancována a plynul z ní osobní zisk panovníkovi a jeho nejbližším, dokud to jde. Proto nemá plán, jak zvládat pandemii, je mu to jedno. A proto s občany komunikuje jak s neposlušnými nevolníky. Spílá jim, že nedodržují jím vytvářené zákony, jejichž zavádění necítí potřebu vysvětlovat, vyhrožuje a cítí se dotčený, pokud není automaticky nekriticky přijímán a oslavován. A to je ještě víc alarmující než vnímání státu jako firmy. Vnímat stát jako firmu znamená nahlížet na občany jako na své zaměstnance. To je sice s demokratickým zřízením neslučitelné, ale zaručuje to občanům aspoň minimální ochranu – firma jim musí zajistit aspoň minimální pracovní standard. Co musí zajistit „hlava impéria“ podřízeným na dobytém území?

Pokud se tedy budeme bavit o tom, proč by bylo dobré vyměnit selhávajícího premiéra, nezaměřujme se jen na to, že je špatný manažer.

Na tomto textu spolupracovala socioložka vědy, dr. Kateřina Cidlinská