O tom, že loňskou novelou školského zákona se ministr školství pokoutně pokusil a zakrýt, že hlavním maturitním problémem je to, že jsou ke studiu přijímáni i žáci bez dostatečných studijních předpokladů, jsem už psal i zde. Dnes ohlášené úpravy maturitního a také přijímacího řízení ukazují, že ministr – snad pod vlivem B. Kartouse a dalších lobbistů – není schopen rozhodovat tak, aby nepoškodil vzdělávání a jeho etiku. Uvádím zde v souhrnu své (v několika detailech upravené) odpovědi na otázky Zuzany Hronové, jež některé pasáže zveřejnila ve svém článku na zdejším webu.

Pokud by se středoškoláci vrátili do škol do 1. června, maturity by se konaly, ale maturanti by letos nemuseli psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by vyhodnocovaly školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. Když by se školy otevřely až po 1. červnu, maturity by již být neměly a známky by se dělal z posledních třech vysvědčení. Jak se díváte na takto ošetřené letošní maturity?

Ministr školství bohužel – jak jsem se obával – zneužil situaci k okleštění státní části maturit. Hlavními výsledky jeho řešení budou, že se ušetří za centrální hodnocení, maturity se pro žáky výrazně usnadní a hodnocení se zcela deobjektivizuje. Opatření se prakticky nedotkla ústní části zkoušky z češtiny a jazyků (hodnocení má sice metodiku, ale v zásadě je v rukou učitelů) a školní části maturit.
Přesun hodnocení testů na školy je nevhodný a nelogický už z toho důvodu, že centrální hodnocení probíhalo on-line, bylo rychlé a poskytovalo možnost operativně řešit potenciální problémy; takto zřejmě výrazně vzroste chybovost hodnocení (otevřené úlohy hodnotili nezávisle na sobě vždy dva k tomu vyškolení hodnotitelé – tzv. rateři, pokud se neshodli, řešila problém supervize) a bohužel i možnost podvodů.
Zcela nesmyslně se zrušila písemná část (slohy) – psaný projev je prostě nepominutelnou součástí všech jazykových oborů. Kdyby alespoň ministr nerozhodoval direktivně a nechal školám protentokrát na výběr, jak maturitu zrealizují…
Nevím, proč se ministr domnívá, že je rozumné předpokládat, že školy stihnou za posledních deset červnových dní, popř. týden (reálněji to vzhledem k tomu, co řekl, nevychází) vyhodnotit test a vyzkoušet všechny žáky (za normálních okolností to řadě škol trvá dva nebo i tři týdny) – a do toho přijde administrativa spojená s přijímacím řízením, problém s kantory, kteří mají být u maturity na dvou místech zároveň (nebo jsou dokonce předsedy maturitní komise na jiné škole!)… V tomto ohledu bylo podle mne vhodnější, aby maturity zasáhly do prvních dnů či dvou týdnů července.
Dalším problémem bude odvolání proti výsledkům didaktických testů – ke komu a v jakém termínu se budou podávat, kdo o nich bude odborně rozhodovat atd.
Obecně platí, že jde o maturitu „aby se neřeklo“ (tedy že ji všichni dostali zadarmo, jak pošetile navrhoval Plagův stranický kolega), protože neúspěšnost se radikálně sníží, zejména u škol s tradičně nejhorším a horšími výsledky.
Za rozumné bych naopak považoval prodloužení termínu(ů) pro složení maturity podle toho, jak se situace bude vyvíjet, přičemž na absolventa by se dočasně nahlíželo, jako by zkoušku složil. Letošní maturant by tedy např. mohl nastoupit na VŠ a maturitu složit v podzimním či dalším jarním termínu.

Přijímací zkoušky na střední školy by měly být nejdříve dva týdny po otevření škol, probíhaly by jen jednokolově, žáci tedy nebudou mít možnost dvou pokusů jako dříve, bude to "teď a nebo nikdy" Co říkáte tomuto rozhodnutí? Neznevýhodní to i mimořádně nadané děti, které jsou však větší "nerváci"?

Samozřejmě je to znevýhodní, a to zejména žáky pátých tříd, kde záleží na každém detailu a kde je jednorázová zkouška nejméně spolehlivá. Domnívám se, že ministr měl intenzivně komunikovat se zástupci ředitelů ze všech typů středních škol – vždyť na podstatnou část z nich se dostanou všichni uchazeči. Proč mají za dnešní situace absolvovat zkoušku i uchazeči o studium na těchto školách? Nebylo za této situace lepší dát podstatně větší pravomoc ředitelům škol, např. právě o rozhodnutí, zda zkouškou přijetí podmínit? Část žáků a škol tak mohla být v klidu. I zbylé školy by pak mohly mít třeba možnost přijmout část uchazečů na základě čistě svých kritérií (která stejně využívají), tj. např. prospěch v hlavních předmětech v kombinaci s úspěchy v olympiádách, a jen zbylí uchazeči by pak absolvovali zkoušky, někde třeba ústní pohovory (pokud by byl převis malý). Podotýkám, že jsou to z mé strany jen první nástřely, ministerstvo mělo a ještě má k dispozici čas k tomu, aby právě s řediteli škol vše zvážilo.

Školní výuka by neměla zasahovat do prázdnin, o čemž se hodně spekulovalo. Je to dobře?

Je. Berme to tak, že žáci pracují, někteří velmi intenzivně, totéž platí pro učitele. Pokud se podaří pandemii zkrotit, bude odpočinek jistě vítaný a nutný na obou stranách – zásady psychohygieny je nutné dodržovat.

Ze strany ministra také zazněla výtka na učitele, že nemají žáky přetěžovat, protože tím přetěžují i jejich rodiče, kteří mají svou práci. Co říkáte na současné pojetí mnoha učitelů, kdy místo aby komunikovali s žáky napřímo a učili je online, tak zašlou na email rozsahy látek, které si děti mají samy nastudovat? Protože pak vlastně delegují svou práci na rodiče...

Praxe škol a učitelů je velmi rozdílná, ovšem do jejího hodnocení se promítá i situace rodičů. Velmi rychle se však objevily nejrůznější soubory doporučení, na něž určitě alespoň část učitelů zareagovala – výměna zkušeností je dnes doslova blesková, alespoň na sociálních sítích. Také mnozí rodiče se aktivizovali a poskytují školám zpětnou vazbu. Vnímám a očekávám v tomto směru další pozitivní vývoj. Ovšem učení on-line např. formou výkladu není často dost dobře realizovatelné, žáci by příliš dlouho seděli u počítače, navíc v mnoha rodinách mají rodiče home office, takže sami potřebují počítač pro svou práci a mnohde jich nemají víc. I proto se posílají e-mailem či pomocí školních aplikací studijní materiály, které by ale měly být určeny primárně dětem, ne rodičům.

Ministr rovněž vyhlásil, že do školy se půjde nejdříve v druhé půlce května. Celkově tedy budou děti bez školy více jak dva měsíce. Jak se podle vás na nich podepíše tato absence výuky? Nerozevřou se ještě více rozdíly ve vzdělávání mezi dětmi, jimž se rodiče doma nemohou či nechtějí věnovat a těmi, kdo se jim aktivně věnují?

Samozřejmě se rozdíly zvětšují a budou zvětšovat. Ukazuje to mj. i na iluzivnost představ o tom, že inkluzivní škola může zcela zásadně ovlivnit vzdělávání žáka. Tuto odpověď neberte prosím jako výzvu k vytváření segregovaného školství, ale jako volání po intenzivním hledání skutečně účinných strategií pomoci v sociálně-rodinné oblasti a zohlednění inkluzivních zkušeností těch států, jichž se oficiálně dovoláváme, ale jejichž praxi se ve skutečnosti vzdalujeme – hlavně kvůli finanční náročnosti.
Stejně tak se ukazuje jako neudržitelné tvrzení ministra školství a některých jeho poradců či vzdělávacích „expertů“, že na maturitu neumíme část žáků připravit. Přinejmenším pro hlavní předměty existuje na internetu plejáda volně dostupných výukových materiálů, výkladových i procvičovacích, takže při troše snahy a nezbytných studijních předpokladů není možné se slušně nepřipravit. Koneckonců už jsem ve facebookových diskusích zaznamenal přímo či zprostředkovaně vyjádření žáků, že jim nepřítomnost ve škole šetří čas, který mohou využít právě na přípravu k maturitě.

Nevystoupil Plaga na veřejnosti příliš pozdě? Nebo neměl vydat nějaké prohlášení ministerstva již dříve? Dětem se prostě jednoho dne řeklo, že zítra už nemají chodit do školy, od té doby neví oni ani rodiče nic. Navíc se kvapem blížily termíny maturit i přijímaček a tisíce školáků, učitelů, ředitelů i rodičů žilo v nejistotě, jak vše bude. Za následek to mělo také řadu fám a spekulací, které se šířily po internetu, nebo i k tomu, že se ke školství začali vyjadřovat ministr zdravotnictví nebo hlavní epidemiolog....

Měl komunikovat průběžně a akčněji, i když informací neměl mnoho – takhle jen zavdal příčiny k nejrůznějším dohadům a spekulacím a všechny znejistil. Žáci a školy potřebují vědět, že ministr funguje a čím se zabývá.