Česko zaujímá až 152. místo v žebříčku zemí, jejichž obyvatelům hrozí vážná pohroma. To nám tedy osud docela přeje.

Dnešní zemětřesení, které zasáhlo Japonsko (informace ZDE), dopadlo při vší smůle ještě docela dobře. Počet lidí, kteří zahynuli, předběžně přesahuje "jen" asi jednu desítku. A z tamní jaderné elektrárny Kašivazaki Kariva naštěstí neunikla radioaktivita.

Shrnuto: mohlo být mnohem hůř.

Vyspělé Japonsko následky katastrofy brzy překoná. Postaví nové budovy, a za pár let nikdo ani nic nepozná. Také smutek pozůstalých nakonec utlumí čas...

Kdyby podobné otřesy zasáhly jinou zemi, zvláště pak chudou, bylo by asi všechno jinak.

Kalkulace přírodních katastrof

Protože v dnešním světě se dá spočítat téměř všechno, dá se kalkulovat i riziko, jak koho ohrožuje přírodní katastrofa. Udělali to vědci z Columbijské univerzity v USA, Světové banky, norského Geotechnického ústavu a dalších institucí. Své výsledky zveřejnili před dvěma lety pod názvem "Ohniska přírodních katastrof - globální analýza rizika".

Vědci vzali v úvahu šest nejhorších druhů přírodních katastrof: sucha, záplavy, cyklóny (neboli hurikány), zemětřesení, výbuchy sopek a sesuvy půdy.

Propočetli pravděpodobnost jejich vzniku v jednotlivých částech světa. Co je však podstatné: přihlédli ještě k dalším ukazatelům. Jak hustě je ohrožené území zalidněno? Leží v něm významné průmyslové podniky nebo z něj pochází podstatná část zemědělské produkce? Jaký podíl hrubého domácího produktu v rizikovém území vzniká?

Bohatí katastrofu zvládnou

Výsledek? Ukázalo se, že v oblastech silně ohrožených nejméně jedním druhem přírodní katastrofy žije 3,4 miliardy lidí. Tedy více než polovina světové populace.

Když však k pohromě dojde, vyspělé státy nakonec dokážou s většími či menšími obtížemi její následky zahladit a hospodářské škody absorbovat, aniž by se při tom zhroutila ekonomika země.

Zato pro chudé státy může být kombinace ztrát na životech a materiálních škod nejničivější. Jak konstatovali autoři studie, některé země se pohybují v začarovaném kruhu, v němž se každých několik let střídá pohroma a napravování jejích následků.

Do nejrizikovější kategorie, tedy tam, kde víc než 90 procent obyvatel ohrožuje na životě rozsáhlá živelní katastrofa, autoři studie zařadili Bangladéš, Nepál, Dominikánskou republiku, Burundi, Haiti, Malawi, Salvador a Honduras. A také jedinou vyspělou zemi, Tchaj-wan. Ten ovšem dopadl úplně nejhůř: 99,1 procenta obyvatel tohoto ostrova žije v riziku, že zemře při velké přírodní katastrofě. Stejně tak je tamní hospodářství vysoce ohroženo možnými ekonomickými ztrátami způsobenými přírodní pohromou.

Povodně jako jediné velké riziko

Oproti tomu Česká republika je poměrně bezpečným územím.

Jak autorovi tohoto blogu vysvětlil Robert Chen z Columbijské univerzity, který se na přípravě studie podílel, ze šesti sledovaných katastrof Česku reálně hrozí jen jediná: povodně. A to na celkovém území asi sedmi procent rozlohy státu. Při dobré organizaci se lidem při povodni dá včas pomoci.

Do seznamu zemí, jejichž obyvatele ohrožují na životě velké přírodní katastrofy, tedy autoři studie zapsali Česko až na 152. místo.

Nemáme my to vlastně pořádné štěstí? A dokážeme si ho vůbec vážit?