Máme rádi zvířata. Když to nic nestojí
Citlivé a ušlechtilé názory, jaké jsem už dlouho nečetl. Pocházely z právě publikovaného průzkumu veřejného mínění v Evropské unii, zvaného Eurobarometer, a týkaly se zacházení s hospodářskými zvířaty.
V průzkumu vyšlo, že obyvatelé Evropy nechtějí, aby se zvířatům příliš ubližovalo.
Hezká slova...
Dotazovaní třeba bodovali svůj postoj podle číselné stupnice, v níž jednička znamenala něco jako "zacházení se zvířaty mně vůbec nezajímá", a desítka, že to je pro daného člověka otázka, kterou vnímá jako důležitou.
Průměrná odpověď v zemích Unie dosahovala čísla 7,8, v Česku pak 7,5. Většina lidí tedy o sobě tvrdila, že fandí slušnému chování ke zvířatům, která člověk chová pro svou potřebu.
Dotazovaní šli při tom tak daleko, že 62 procent (v Česku 58 procent) z nich rovnou uvedlo, že jsou ochotni změnit obvyklé místo nakupování potravin a chodit pro jídlo tam, kde pochází ze zvířat, která nikdo netrápil.
Ještě o něco víc, dokonce 70 procent dotázaných obyvatel Unie, soudí, že chovatelé, kteří dbají o slušné životní podmínky zvířat, by měli být finančně odměněni.
...a skutečnost
Nemusí jít o žádné teoretické konstrukce. Tohle všechno totiž nabízí takzvané ekologické zemědělství. V jiných zemích se mu říká třeba organické, alternativní nebo biologické farmaření, ale na názvu teď nezáleží. Podstatné je, že ekologičtí farmáři, kromě toho že na pole nesmějí šplíchat hnojiva a postřiky z chemických továren, se také musejí líp chovat ke zvířatům. Nesmějí je zavírat do těsných klecí či kotců, ale nechávají je co nejvolněji běhat, nesmějí je krmit čímkoli, ale jen krmivem pocházejícím z ekologicky obhospodařovaných ploch...
A na to chodí kontroly. Takže podvádění se nevyplatí.
Maso, mléko, vajíčka (atd.) z těchto zvířat jsou označeny značkou, v Česku je to značka Bio, kterou před zneužitím chrání přímo zákon. Potraviny z ekologického zemědělství ovšem bývají o něco dražší. Například hovězí z dobytčat, která běhají po louce, stojí o třetinu víc, jogurty a sýry z jejich mléka jsou dražší o 40 procent. Vajíčka od slepic, které nejsou nacpány do malých klícek, vyjdou dokonce o 250 procent dráž (drůbeží koncentrák je prostě ekonomicky výhodnější než volný pohyb slepic).
Nicméně shrnuto: Ekologické zemědělství znamená slušné chování ke zvířatům. A může případně poskytnout zemědělci vyšší odměnu za jeho práci. Tedy v obou případech přesně to, o čem většina obyvatel Evropské unie říká, že to chce.
A skutečnost? V České republice mají výrobky z ekologického zemědělství podíl 0,35 procenta na trhu potravin, v Německu to je 2,5 procenta a třeba v Rakousku 5,7 procenta. (Podle údajů agentury Green Marketing.)
Tahle malá čísla říkají, kolik lidí skutečně podporuje přijatelnější způsoby zacházení s hospodářskými zvířaty.
Jak lákavé to je, dělat se hezkým.
V průzkumu vyšlo, že obyvatelé Evropy nechtějí, aby se zvířatům příliš ubližovalo.
Hezká slova...
Dotazovaní třeba bodovali svůj postoj podle číselné stupnice, v níž jednička znamenala něco jako "zacházení se zvířaty mně vůbec nezajímá", a desítka, že to je pro daného člověka otázka, kterou vnímá jako důležitou.
Průměrná odpověď v zemích Unie dosahovala čísla 7,8, v Česku pak 7,5. Většina lidí tedy o sobě tvrdila, že fandí slušnému chování ke zvířatům, která člověk chová pro svou potřebu.
Dotazovaní šli při tom tak daleko, že 62 procent (v Česku 58 procent) z nich rovnou uvedlo, že jsou ochotni změnit obvyklé místo nakupování potravin a chodit pro jídlo tam, kde pochází ze zvířat, která nikdo netrápil.
Ještě o něco víc, dokonce 70 procent dotázaných obyvatel Unie, soudí, že chovatelé, kteří dbají o slušné životní podmínky zvířat, by měli být finančně odměněni.
...a skutečnost
Nemusí jít o žádné teoretické konstrukce. Tohle všechno totiž nabízí takzvané ekologické zemědělství. V jiných zemích se mu říká třeba organické, alternativní nebo biologické farmaření, ale na názvu teď nezáleží. Podstatné je, že ekologičtí farmáři, kromě toho že na pole nesmějí šplíchat hnojiva a postřiky z chemických továren, se také musejí líp chovat ke zvířatům. Nesmějí je zavírat do těsných klecí či kotců, ale nechávají je co nejvolněji běhat, nesmějí je krmit čímkoli, ale jen krmivem pocházejícím z ekologicky obhospodařovaných ploch...
A na to chodí kontroly. Takže podvádění se nevyplatí.
Maso, mléko, vajíčka (atd.) z těchto zvířat jsou označeny značkou, v Česku je to značka Bio, kterou před zneužitím chrání přímo zákon. Potraviny z ekologického zemědělství ovšem bývají o něco dražší. Například hovězí z dobytčat, která běhají po louce, stojí o třetinu víc, jogurty a sýry z jejich mléka jsou dražší o 40 procent. Vajíčka od slepic, které nejsou nacpány do malých klícek, vyjdou dokonce o 250 procent dráž (drůbeží koncentrák je prostě ekonomicky výhodnější než volný pohyb slepic).
Nicméně shrnuto: Ekologické zemědělství znamená slušné chování ke zvířatům. A může případně poskytnout zemědělci vyšší odměnu za jeho práci. Tedy v obou případech přesně to, o čem většina obyvatel Evropské unie říká, že to chce.
A skutečnost? V České republice mají výrobky z ekologického zemědělství podíl 0,35 procenta na trhu potravin, v Německu to je 2,5 procenta a třeba v Rakousku 5,7 procenta. (Podle údajů agentury Green Marketing.)
Tahle malá čísla říkají, kolik lidí skutečně podporuje přijatelnější způsoby zacházení s hospodářskými zvířaty.
Jak lákavé to je, dělat se hezkým.