V souvislosti s žádostí o zbavení imunity Petra Nečase mě napadlo, že se podívám na všechna hlasování v této věci od roku 1993. Žádost byla sice mezitím stažena, i tak mi ale připadá zajímavé ukázat, kteří poslanci jsou historicky nejčastěji pro vydávání svých kolegů trestnímu stíhání. Tady jsou data.

Od vzniku ČR se zatím o vydání poslance orgánům činným v trestním řízení hlasovalo 31 krát. Poprvé to bylo už v lednu roku 1993, kdy Sněmovna odmítla vydat Čestmíra Hofhanzla (ODA) ke stíhání za pomluvu. Výsledky tohoto hlasování bohužel neznáme, protože elektronické hlasovací zařízení se začalo používat až od prosince 1993, takže předchozí data chybí. Seznam všech ostatních hlasování o vydání poslanců najdete zde.

Činy, kvůli kterým policie žádala o zbavení imunity, prošly během dvaceti let určitým vývojem. Zpočátku se jednalo téměř výhradně o následky radikální nacionalistické politiky Sdružení pro republikány, jejíž poslanci se měli dopustit například šíření poplašné zprávy v protiněmeckých letácích, porušení piety v Terezíně nebo dokonce napadení primátora Hradce Králové, který se snažil zabránit nelegálnímu vylepování volebních plakátů.<

Po volbách v roce 1998, kdy republikáni ze Sněmovny vypadli, začalo období dopravních nehod. Do roku 2010 přišlo v souvislosti se spácháním dopravní nehody nebo řízení v opilosti hned sedm žádostí. V posledním volebním období pak přibylo žádostí o vydání ohledně „politických“ trestných činů, jako je zneužití pravomoci veřejného činitele, uplácení a přijímání úplatku nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.



V aktuálním volebním období se navíc výrazně zvýšil počet žádostí, zatím ohledně osmi poslanců, nepočítáme-li Petra Nečase. To je nejvíce od odchodu republikánských poslanců. „Úspěšnost“ žádostí je celkově asi poloviční. Z 32 poslanců bylo vydáno 22. Nejčastěji policisté žádali o vydání republikánských poslanců.



Ze stran, které byly ve Sněmovně přítomny při více než třech hlasováních o vydání, nejčastěji hlasuje LIDEM a TOP 09. Budeme-li počítat odděleně poslance Starostů a nezávislých, uvidíme, že rovněž hlasují pro vydání. Ze stran, které byly přítomny při třech nebo méně hlasováních, pro vydání často hlasovala Strana zelených.



Všech 31 hlasování se účastnily jen tři strany: ČSSD, KSČM a ODS. Ty si přitom v přehledu vedou zhruba stejně. Jejich poslanci hlasovali pro vydání svých kolegů v průměru asi v polovině případů. Kuriózní je, že poslanci republikánů nehlasovali nikdy pro vydání žádného poslance.



Už před nějakou dobou jsem se díval, jak se poslanci chovali při všech 33 hlasováních o omezení imunity v Ústavě. Výsledky najdete zde. Je zajímavé, že poslanci KSČM hlasovali zejména v 90. letech často proti omezení imunity, protože se domnívali, že by pak mohli být stíháni za propagaci komunismu. Ukazuje se ale, že při hlasování o zbavení imunity svých kolegů, tedy když “došlo na lámání chleba” hlasovali relativně často pro vydání.

Seznam všech 747 současných a bývalých poslanců, kteří se účastnili alespoň jednoho hlasování o vydání, najdete zde:



Poznámka: Za hlasování pro vydání považuji situaci, kdy je poslanec přítomen a hlasuje pro návrh. Nepřítomnost nebo zdržení se jsou tedy rovny hlasování proti vydání. V případě poslance Pavla Maixnera (SPR-RSČ) se hlasovalo o nevydání, nikoli o vydání. V tomto případě tedy započítávám jen hlasování proti nevydání.

Data si můžete stáhnout zde: tabulky všech hlasování a poslanců, zdrojové tabulky ke grafům.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč pro KohoVolit.eu), DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30Kč, z toho 27Kč, odchází automaticky každý měsíc po 1 rok)