Volební separát Karla Janečka
Před týdnem se Karel Janeček poplácal po zádech, když vydal tiskovou zprávu a blog o svém super úspěšném „volebním experimentu“. Má v plánu publikovat i jeho výsledky?
Karel Janeček už nějakou dobu propaguje svoji představu optimálního volebního systému založeného na jednokolové většinové volbě ve dvoumandátovém obvodu, přičemž volič má dva kladné a jeden záporný hlas.
Janečkův blogový článek z minulého týdne ve mne i přes svoji stručnost vyvolal zájem zjistit si o jeho „volebním experimentu“ víc. Rychle jsem ale přišel na to, že jde o téměř doslovné znění tiskové zprávy, která byla zjevně rozeslána médiím ve stejný den a kterou přebraly jen Parlamentní listy.
Na webu Pozitivní evoluce ani Demokracie 2.1 se mi nepodařilo najít žádné další informace včetně takových maličkostí, jako jsou třeba výsledky průzkumu. Nenašel jsem ani žádný kontakt (např. stránka „Pro novináře“ na webu Pozitivní evoluce nefunguje). Proto jsem napsal soukromou zprávu na facebookové stránce Pozitivní evoluce s dotazem, zda se plánuje zveřejnění jakýchkoli dalších podrobností. Ani po týdnu mi nikdo neodpověděl.
Asi jste si všimli, že důsledně používám termín „volební průzkum“ a ne „volební experiment“. Experiment je totiž něco úplně jiného, než co si nechal udělat Karel Janeček. Jeho markeťáci mu asi poradili, že nejrůznější „volební průzkumy“ mají v ústech mnoha občanů nepříjemnou pachuť. Slovo „experiment“ zní mnohem vědečtěji a tím pádem důvěryhodněji. A o důvěru jde především.
Jenže ne všichni jsou tak hloupí, aby na tenhle trik skočili. Vězte, že to je stejně průhledné, trapné a nepoctivé, jako když řezník označí drůbeží separát za „maso“. Především chytré lidi, o jejichž podporu by Karel Janeček měl stát nejvíce, něco takového nejspíš dost namíchne a odradí. V první řadě je to znevažování práce odborníků, kteří dělají skutečné experimenty.
Společně s Michalem Škopem se v KohoVolit.eu se dlouhodobě věnujeme transparentnosti a vhodné interpretaci volebních průzkumů. Upozorňovali jsme například na problematické průzkumy České televize a Českého rozhlasu před krajskými, prezidentskými i sněmovními volbami a na špatnou interpretaci průzkumů v médiích.
Volební průzkumy mají zásadní vliv na voličské rozhodování, a proto je podle našeho názoru ve veřejném zájmu, aby byly doprovázeny informacemi umožňujícími zhodnotit jejich kvalitu. V tomto případě jsme se ale nedozvěděli ani samotné výsledky průzkumu! Tedy minimálně jaké bylo rozdělení kladných a záporných hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Nevíme tím pádem, jaké strany by získaly ve Sněmovně zastoupení a kteří poslanci by v ní usedli. To všechno je přitom důležité pro odhad skutečných účinků navrhovaného volebního systému.
Nedivil bych se, kdyby se i v tomto případě jednalo o marketingový tah. Čím víc informací totiž čtenáři poskytnete, tím větší je riziko, že se mu něco z toho nebude líbit. Tisková zpráva obsahuje např. dost obecnou formulaci, že "jména s podezřelou nebo vyloženě pošramocenou minulostí Demokracie 2.1 tvrdě ztrestala." Komu by se něco takového nelíbilo, že? Jenže KOHO ztrestala? Získal by mandát třeba Michal Hašek, Petr Bendl nebo Pavel Blažek? Bez zveřejněných výsledků to vypadá, jako by si Karel Janeček vybíral, co se mu zrovna hodí do krámu.
Pozitivní evoluce se snaží vyvolat dojem "vědeckosti". Jenže právě proaktivní zveřejňování výsledků výzkumu a souvisejících podrobností patří mezi základní kameny vědecké práce. Kdybych poslal do akademického žurnálu text, v němž by chyběly takto základní údaje, šéfredaktor i recenzenti by mi ho omlátili o hlavu. Existuje přitom dobrý důvod, proč tato pravidla existují: Umožňují totiž komukoli udělat si vlastní názor.
Podobně seriózní přístup vyžadujeme i mimo akademické prostředí, jestliže je veřejnost konfrontována s výsledky odborné práce. Srovnejme například, co víme o volebním průzkumu Karla Janečka (prakticky pouze jméno agentury a velikost vzorku) a co zveřejňovala o průzkumech před sněmovními volbami Česká televize (i tak kritizovaná). A představte si, kdyby místo takto podrobných výsledků Česká televize pouze zveřejnila, kteří lídři získali na základě průzkumu možnost účasti v krajských debatách. Všichni by jí hned roztrhali na kusy.
Karel Janeček je samozřejmě soukromá osoba, takže mu těžko můžeme měřit stejným metrem jako veřejnoprávní televizi. Nechci ho proto kritizovat, spíše mu poradit: Poplácat se po zádech s tím, že průzkum byl "úspěšný", nezveřejnit výsledky ani žádné další informace a ještě navrch tomu říkat „experiment“ není příliš dobrý nápad. To už skoro vypadáte jako generátor volebních průzkumů od Žít Brno.
Karel Janeček už nějakou dobu propaguje svoji představu optimálního volebního systému založeného na jednokolové většinové volbě ve dvoumandátovém obvodu, přičemž volič má dva kladné a jeden záporný hlas.
Janečkův blogový článek z minulého týdne ve mne i přes svoji stručnost vyvolal zájem zjistit si o jeho „volebním experimentu“ víc. Rychle jsem ale přišel na to, že jde o téměř doslovné znění tiskové zprávy, která byla zjevně rozeslána médiím ve stejný den a kterou přebraly jen Parlamentní listy.
Na webu Pozitivní evoluce ani Demokracie 2.1 se mi nepodařilo najít žádné další informace včetně takových maličkostí, jako jsou třeba výsledky průzkumu. Nenašel jsem ani žádný kontakt (např. stránka „Pro novináře“ na webu Pozitivní evoluce nefunguje). Proto jsem napsal soukromou zprávu na facebookové stránce Pozitivní evoluce s dotazem, zda se plánuje zveřejnění jakýchkoli dalších podrobností. Ani po týdnu mi nikdo neodpověděl.
Asi jste si všimli, že důsledně používám termín „volební průzkum“ a ne „volební experiment“. Experiment je totiž něco úplně jiného, než co si nechal udělat Karel Janeček. Jeho markeťáci mu asi poradili, že nejrůznější „volební průzkumy“ mají v ústech mnoha občanů nepříjemnou pachuť. Slovo „experiment“ zní mnohem vědečtěji a tím pádem důvěryhodněji. A o důvěru jde především.
Jenže ne všichni jsou tak hloupí, aby na tenhle trik skočili. Vězte, že to je stejně průhledné, trapné a nepoctivé, jako když řezník označí drůbeží separát za „maso“. Především chytré lidi, o jejichž podporu by Karel Janeček měl stát nejvíce, něco takového nejspíš dost namíchne a odradí. V první řadě je to znevažování práce odborníků, kteří dělají skutečné experimenty.
Double facepalm
Společně s Michalem Škopem se v KohoVolit.eu se dlouhodobě věnujeme transparentnosti a vhodné interpretaci volebních průzkumů. Upozorňovali jsme například na problematické průzkumy České televize a Českého rozhlasu před krajskými, prezidentskými i sněmovními volbami a na špatnou interpretaci průzkumů v médiích.
Volební průzkumy mají zásadní vliv na voličské rozhodování, a proto je podle našeho názoru ve veřejném zájmu, aby byly doprovázeny informacemi umožňujícími zhodnotit jejich kvalitu. V tomto případě jsme se ale nedozvěděli ani samotné výsledky průzkumu! Tedy minimálně jaké bylo rozdělení kladných a záporných hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Nevíme tím pádem, jaké strany by získaly ve Sněmovně zastoupení a kteří poslanci by v ní usedli. To všechno je přitom důležité pro odhad skutečných účinků navrhovaného volebního systému.
Nedivil bych se, kdyby se i v tomto případě jednalo o marketingový tah. Čím víc informací totiž čtenáři poskytnete, tím větší je riziko, že se mu něco z toho nebude líbit. Tisková zpráva obsahuje např. dost obecnou formulaci, že "jména s podezřelou nebo vyloženě pošramocenou minulostí Demokracie 2.1 tvrdě ztrestala." Komu by se něco takového nelíbilo, že? Jenže KOHO ztrestala? Získal by mandát třeba Michal Hašek, Petr Bendl nebo Pavel Blažek? Bez zveřejněných výsledků to vypadá, jako by si Karel Janeček vybíral, co se mu zrovna hodí do krámu.
Pozitivní evoluce se snaží vyvolat dojem "vědeckosti". Jenže právě proaktivní zveřejňování výsledků výzkumu a souvisejících podrobností patří mezi základní kameny vědecké práce. Kdybych poslal do akademického žurnálu text, v němž by chyběly takto základní údaje, šéfredaktor i recenzenti by mi ho omlátili o hlavu. Existuje přitom dobrý důvod, proč tato pravidla existují: Umožňují totiž komukoli udělat si vlastní názor.
Podobně seriózní přístup vyžadujeme i mimo akademické prostředí, jestliže je veřejnost konfrontována s výsledky odborné práce. Srovnejme například, co víme o volebním průzkumu Karla Janečka (prakticky pouze jméno agentury a velikost vzorku) a co zveřejňovala o průzkumech před sněmovními volbami Česká televize (i tak kritizovaná). A představte si, kdyby místo takto podrobných výsledků Česká televize pouze zveřejnila, kteří lídři získali na základě průzkumu možnost účasti v krajských debatách. Všichni by jí hned roztrhali na kusy.
Karel Janeček je samozřejmě soukromá osoba, takže mu těžko můžeme měřit stejným metrem jako veřejnoprávní televizi. Nechci ho proto kritizovat, spíše mu poradit: Poplácat se po zádech s tím, že průzkum byl "úspěšný", nezveřejnit výsledky ani žádné další informace a ještě navrch tomu říkat „experiment“ není příliš dobrý nápad. To už skoro vypadáte jako generátor volebních průzkumů od Žít Brno.