„První, co bych chtěl v této své funkci udělat, je poděkovat těm občanům, kteří si uvědomují, že svoboda se také pojí s odpovědností. Mám na mysli všechny ty, kteří se nechali očkovat a chrání tak svoje zdraví i zdraví svých bližních. Je to důležité pro ochranu zdraví a životů jich samých, ale také všech jejich blízkých a všech spoluobčanů."

To jsou slova novopečeného českého premiéra, Petra Fialy, z konce listopadu. Dovolím si zamyšlení nad těmito slovy.

Pan Fiala bezesporu vystupuje uhlazeněji, než jeho předchůdce ve funkci. Potud změna k lepšímu, pokud jde o formu.

Ovšem obsahově pan Fiala de facto sděluje veřejnosti, že pouze očkovaní jsou odpovědní. Ani zmínka o tom, že ministři předchozí vlády prováděli na lidi, kteří se nechtějí očkovat (v rámci svobody vůle, která patří s lidskou důstojností k nejvyšším hodnotám našeho právního řádu), masívní, zjevně protiprávní nátlak (a to za situace, kdy je mnoha odbornými studiemi prokázáno, že očkování nezamezuje infekci, dokonce ani propuknutí nemoci a přirozená imunita získaná proděláním nemoci je daleko vyšší než ta po očkování, která navíc po pár měsících odeznívá, navíc je zde stále faktor nestandardního zrychleného testování vakcín, které tak mají pouze podmíněnou registraci).


Pan Fiala pokračoval slovy: „Pokud se chceme vyvarovat zákazů, povinností, mnoha nepříjemných věcí, které jsou spojeny s onemocněním covid-19, tak je potřeba, abychom se chovali zodpovědně a každý z nás něco udělal pro to, abychom tuto nemoc překonali“.

Obrat “svoboda se pojí s odpovědností” je panem Fialou evidentně nepochopen a v kontextu dalších premiérových slov obrácen naruby, protože skutečnost je taková, že odpovědnost je přirozenou, integrální složkou svobody vůle, ovšem v tom smyslu, že v rámci svobody mohu skutečně činit, co chci a poté za to nesu následky. Tím, že mi někdo, kdo je v pozici státní moci (čili v pozici síly, kdy má k dispozici k zajištění výkonu státní moci represivní složky) podsouvá, že nejsem odpovědný, pokud se v rámci svobody vůle nějakým způsobem rozhodnu (z jeho pohledu “nesprávně, čili neodpovědně”), na sebe v nahotě prozrazuje pouze to, že dosud nepochopil, co svoboda skutečně znamená…

Jinými slovy novopečený premiér vzkázal, že pokud se chceme vyvarovat zákazů a restrikcí, nechme se naočkovat. Ale to není svoboda a lidská důstojnost, která znamená, že člověk coby dospělý jedinec je schopný se svobodně rozhodovat ve všech otázkách svého života a sám je schopen posoudit, co je odpovědné a ohleduplné k jeho bližním…

Pane premiére, dovolte mi připomenout, že Ústava, na kterou jste skládal slib, v Preambuli hovoří o závazku budovat Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast svobodných lidí a že v článku prvním Ústavy je zakotveno, že Česká Republika je demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana…
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková svého času k lidské důstojnosti výstižně uvedla: “Pokud připustíme, aby lidská bytost v naší velmi bohaté a marnotratné civilizaci strádala bez obydlí či lékařské péče, zasahujeme tím nejen do jejího práva na soukromí či zdravotní péči, ale i do samotné substance její lidské důstojnosti. Do lidské důstojnosti však můžeme zasáhnout i tím, že z této lidské bytosti učiníme objekt péče státu či odborníků, aniž bychom ji respektovali jako aktivní subjekt, který rozhoduje v rámci svých schopností o svém osudu.”
https://www.pravniprostor.cz/clanky/ustavni-pravo/ostych-pred-dustojnosti-jako-pravnim-pojmem-aneb-kdy-se-soudce-bez-dustojnosti-neobejde