V médiích, a to i seriózních, se objevují jako lavina informace od různých odborníků i laiků, líčících mateřství jako období totální pohromy. Ženy jsou varovány, že s mateřstvím musí počítat s omezeným rozpočtem zatíženým extrémními výdaji na dítě, absencí spánku, volného času a sociálních kontaktů. Slovo mateřství se stalo sprostým slovem.

Co se tedy na našem mediálním trhu můžeme o mateřství dozvědět? Miminko je věc, která obtěžuje, vříská a nejlepší by bylo, kdyby se vůbec nenarodilo a nenarušovalo klid dospělých lidí, kteří v raných fázích nevřískali a neobtěžovali. Filmy zahraniční produkce i české, nekonečné seriály a literatura tištěná je zaplněná příběhy zoufalých matek, které se nedokáží vyrovnat se svou rolí matky a ženy v domácnosti. Naši demokraticky volení zástupci hledají cesty, jak zřídit co nejvíce jeslí pro co nejmenší děti a přemýšlejí nad otázkou, nakolik zkrátit rodičovský příspěvek. Ústavním soudcům nevadí, že dítě, které má být v daném čase s biologickým rodičem, je u chůvy. Veřejně se vede diskuse, zda miminko může do letadla nebo do kavárny. Miminko v současnosti přestalo být lidskou bytostí.

Ovšem nikde se nedozvíte, že narození dítěte není jen dvaceti čtyřhodinová péče o bezmocného tvora, ale také neuvěřitelný zdroj pozitivního emocionálního prožívání. Vztah k dítěti žena buduje nejen devět měsíců svého těhotenství, ale prvními kontakty s novorozencem a kojencem. Nikdo dnes nepřizná, že toto období sice může přinášet narušení spánku i okamžiky, kdy si rodič zoufá, ovšem péče o zdravé miminko je také zdrojem neohraničitelné radosti, pocitů štěstí a slasti.

Již fyzický kontakt s novorozencem, který se ještě nedokáže zrakově na matku zaměřit, vyvolává pocity naprosto nenahraditelné a nezastupitelné. S nikým jiným je matka nemůže prožít. Co je láska v partnerství? Je to něco, co může přejít v nenávist či lhostejnost. To se nikdy nemůže u vztahu k dítěti stát. Své děti nejsme schopni nenávidět i v situacích, kdy se nechovají podle našich výchovných pravidel. Děti chráníme, a to po celý náš život. Neumím však vysvětlit, proč mediální prostor zaplavují případy dětí zcela nezodpovědných rodičů využívajících biologické potomky od nejútlejšího věku k vlastnímu marketingovému zisku. Žijeme asi v představě, že dobrý rodič je nudný. Očekávat, že marketingové zneužívání dětí české soudy rodičům zatrhnou, je nejspíš marné.

Možná, že pro autory jakýchkoliv scénářů je téma mateřské lásky zbytečné a nic neříkající. Ale bez teplé a ochotné náruče milující osoby se nemůžeme stát vyrovnaným zralým dospělým jedincem. Napřed nás někdo musí milovat a chránit, abychom my byli schopni lásku vracet a prožívat. Pro vývoj dítěte je laskavá trpělivá milující osoba matky nezastupitelná a nenahraditelná. Není možné, aby si malé dítě přehazovali na střídačku rodiče a přitom do péče o dítě zapojovali velké množství profesionálních chův. Chováme se, jako bychom měli nedostatek dětí s psychickými potížemi. A kde se asi tyto děti vzaly? Nemůžeme si dovolit roli matky nadále snižovat. Matka má právo se svým dítětem vstoupit na palubu letadla, má právo jít do kavárny na setkání s přáteli. Zkusme ji místo izolace a despektu podpořit. Určitě se nám to vrátí.