V současnosti přibývá žen, které z různých příčin nejsou schopny navázat partnerský vztah se svobodným nezadaným mužem. V okamžiku, kdy začnou tikat jejich biologické hodiny, proměňují se v lovce a hledají kořist mezi zadanými muži, a to bez ohledu na počet či věk nezaopatřených dětí. Ve většině případů zůstávají po čase odkopnuté, zneužité, olizují si po marném boji rány a počítají ztráty časové, emocionální i materiální. V horším případě se ženě podaří mužovu rodinu zničit a ukořistit ho.


Postavit svůj partnerský život a život vlastních dětí na neštěstí jiných dětí není nikdy ničím ospravedlnitelné, třebaže kořistnické chování ženy není trestáno zákonem. Sebevětší zamilovanost dospělého člověka nemůže sloužit jako důvod ke zničení rodiny s malými dětmi. Slušná žena dětem rodinu nerozbije, protože její svědomí to nedovolí. Nemorální kořistnici nevadí, že si do konce svého života ponese stigma někoho, kdo ubližuje dětem. Je i velmi pravděpodobné, že i na její děti, které si velmi rychle pořídí se zadaným mužem, někdo ukáže prstem, třebaže za chování matky nenesou odpovědnost. To však není ten nejhorší trest.

Jaký život kořistnici čeká? Její partner má finanční i morální závazky ke svým dětem. Jakýkoliv mužův příjem bude krácen. Někdy i víc, než bylo očekáváno. Kořistnice nejspíš udělá vše proto, aby získala pro svou rodinu výhodnější materiální zabezpečení. Ale totéž udělá i expartnerka, která se zaměří na to, aby její děti neutrpěly škodu. Muž se v této chvíli ocitne mezi dvěma ženami. Kořistice tedy zvolí jinou taktiku, a to, že bude usilovat o minimální kontakt muže s dětmi z předcházejícího vztahu. Velkému procentu žen-kořistnic se to daří. Jestliže však muž chce své děti vídat, přivádí je nejspíš pravidelně do domácnosti kořistnice, aby zde jeho děti dokonaly totální zkázu materiální i emocionální. Kořistnice po návštěvě partnerových dětí počítá škody na duši i na nábytku.

Pokud mediálně známá kořistice, která rozbila rodinu se dvěma malými dětmi a veřejně podporovala partnerovo rozvodové běsnění, na sociálních sítích tvrdí, že s dětmi svého milence má výborné vztahy, je to lež. Nevěřte žádné ženě, která vás přesvědčuje, že děti z předcházejícího mužova vztahu má ráda tak jako svoje, vychází s nimi dobře a jsou u ní vždy vítány. Ani žena, která není kořistnice, pouze si našla partnera se závazky v podobě malých dětí, nevede jednoduchý život. A co teprve kořistnice, která nese zodpovědnost za to, že děti přišly o svého otce. Matka dětí je vždy lepší, hezčí, štíhlejší, lépe vaří a je dokonalá. Kromě tvrdého zacházení ze strany potomků se musí milenka či nová manželka vyrovnat s nebezpečím, že otec dětí bude s expartnerkou v kontaktu a může mezi nimi docházet k sexuálnímu jiskření. To se děje velmi často.

Další významná změna v tomto komplikovaném poslepovaném soužití nastane v době, kdy se objeví u exmanželky nový partner. To je něco, co dá pořádně zabrat každému muži. Dokud se expartnerka věnuje výhradně dětem, muž je klidný, protože mu pomyslně stále patří. V okamžiku, kdy se objeví někdo další, zvýší se nároky na čas, který by měl biologický otec trávit s dětmi. Otec dětí se musí srovnat s tím, že bývalá manželka nastěhovala do své ložnice jiného muže, a to není pro něho jednoduché, a současně se musí pokusit začlenit potomky z předcházejícího vztahu do nově vzniklé rodiny. To se však nedá bez spolupráce s novou partnerkou. Zdali bude úspěšný či ne, je jen v jeho odolnosti.

Existují dvě cesty. Jedna vede do pekel a ta druhá k samotnému Satanovi. V jednom případě přijde muž o své děti z prvního vztahu a v druhém přijde o nově vzniklou rodinu. Další možná varianta je ta, že přijde o všechno. Než se tak stane, bude muž žít mezi dvěma mlýnskými kameny v podobě dvou rodin, které si dobrovolně založil v touze po klidném rodinném životě.

Stačí připomenout, že sedmdesát procent otců do dvou let po rozvodu opouští své děti z prvního vztahu, aby alespoň zachránili ten další. Ani se nelze divit stoupajícímu počtu bezdomovců, a to především mužů, kteří, třebaže jsou vlastníky nemovitostí, končí jako žebráci bez rodiny a očekávají odevzdaně s igelitovou taškou, až pro ně přijde Zubatá s kosou.

Zdánlivě se nám jeví, že dvě ženy zničily společnými silami slabého muže nezvládajícího jejich handrkování a přetahování. Není to tak. Proč? Žena je biologicky v procesu evoluce formována k ochraně svého dítěte. Pro přežití dítěte udělá dobrá matka všechno. I za cenu zničení otce dítěte. To by měli mít muži na paměti. Mohou utajit nevěru, mohou i zachránit vztah s matkou svých dětí po prozrazené nevěře, ale než se přesunou ke kořistnici, měli by uvážit, na jaké morální úrovni asi tato žena je. Co provede s jeho dětmi, co s jeho penězi a s ním? Muž je mezi dvěma ženami reálně ohrožen nejen na zdraví, ale i chudobou. Ze své první manželky, krásné, vzdělané, slušné a kultivované ženy udělá svého úhlavního nepřítele, který s ním povede krvavou bitvu možná až do konce života. A o to vše, co má, přichází proto, aby zůstal s nemorální bytostí. Jestliže je žena schopna ublížit bezbrannému dítěti či dětem, co teprve bude schopna provést dospělému muži?

Můžeme pogratulovat všem mužům, kteří si v novém vztahu polepšili, nebo si to alespoň v této chvíli myslí, a udrželi dobrý vztah s dětmi ze všech svých vztahů. Není jich mnoho.