Tak tedy princip kolektivní viny?
Rád bych upozornil laskavé čtenáře blogu aktuálně.cz na článek, který mi vyšel v Lidových novinách dne 20.4. s názvem A opět naléhavá otázka: Komu to slouží?
Hlavním motivem byla výhrada proti zevšeobecňování kolektivní viny na adresu Romů v případě, že se zjistí, že v Břeclavi skutečně toho chlapce zmlátili Romové. Rozhovory uveřejňované v novinách s paní Oksanou Zhyvachovskou, matkou chlapce, mluvili o tom, že pachately byli Romové a že ona je naštvaná na policii, že nemluví o Romech a tím Romy chrání. Romové pro ni tedy byli totéž co darebáci.
To mi vadilo a taky to, že v době , kdy stačí jen jiskra do ohně protiromských nálad, která vyvolá jistojistě další manévry policie na ochranu lidí před neonacisty, což se i stalo. Taková prohlášení mohou mít charakter šíření poplašné zprávy. Nechutné nápisy proti Cikánům o tom svědčí. Proti nim ovšem policie ani starosta obce nezakročili.
V úterý se objevil článek historika a archiváře Libora Gottfrieda v LN (24.4.) s názvem Kam politická korektnost nepatří. Nehodlal jsem rozvíjet další diskusi v LN a proto konec konců píšu do blogu. Pan Gottfried buď evidentně špatně interpretoval moje slova nebo prostě jim neporozuměl, ale jeho námitka proti mým názorům spočívala v tom, že když tři „hajzlové“ Eskymáci mě napadnou a zkopou, tak všude budu říkat, že to udělali Eskymáci, protože to přispěje k jejich dopadení. Ale proti tomu já nic nemám, ani proti identifikaci Eskymáků ani Romů. Já jsem proti tomu, když někdo pak říká, že všichni Eskymáci jsou „hajzli“ (výraz ze slovníku pana Gottfrieda). A dále: pro Eskymáky to bude ostuda a snad s tím budou něco dělat, pokračuje pan Gottfried.
Prostě: všichni Eskymáci můžou za 3 „hajzly“!
Následující den, tedy dnes 25.4. se v LN objevil čtenářský příspěvek: Tak tedy princip kolektivní viny? Musím říci, že mne pan PhDr. Miroslav Hudec z České Lípy, který je autorem, potěšil a vlastně jsem čekal, že si někdo všimne prosazování kolektivní viny v roce 2012 v jednom ze států EU a to z pera vzdělance a historika, u něhož bych předpokládal jako součást profesionální výbavy správnou a objektivní interpretaci současných textů, nemluvě o těch minulých, kde to může být ještě obtížnější! Nebo to byl úmysl?
Hlavním motivem byla výhrada proti zevšeobecňování kolektivní viny na adresu Romů v případě, že se zjistí, že v Břeclavi skutečně toho chlapce zmlátili Romové. Rozhovory uveřejňované v novinách s paní Oksanou Zhyvachovskou, matkou chlapce, mluvili o tom, že pachately byli Romové a že ona je naštvaná na policii, že nemluví o Romech a tím Romy chrání. Romové pro ni tedy byli totéž co darebáci.
To mi vadilo a taky to, že v době , kdy stačí jen jiskra do ohně protiromských nálad, která vyvolá jistojistě další manévry policie na ochranu lidí před neonacisty, což se i stalo. Taková prohlášení mohou mít charakter šíření poplašné zprávy. Nechutné nápisy proti Cikánům o tom svědčí. Proti nim ovšem policie ani starosta obce nezakročili.
V úterý se objevil článek historika a archiváře Libora Gottfrieda v LN (24.4.) s názvem Kam politická korektnost nepatří. Nehodlal jsem rozvíjet další diskusi v LN a proto konec konců píšu do blogu. Pan Gottfried buď evidentně špatně interpretoval moje slova nebo prostě jim neporozuměl, ale jeho námitka proti mým názorům spočívala v tom, že když tři „hajzlové“ Eskymáci mě napadnou a zkopou, tak všude budu říkat, že to udělali Eskymáci, protože to přispěje k jejich dopadení. Ale proti tomu já nic nemám, ani proti identifikaci Eskymáků ani Romů. Já jsem proti tomu, když někdo pak říká, že všichni Eskymáci jsou „hajzli“ (výraz ze slovníku pana Gottfrieda). A dále: pro Eskymáky to bude ostuda a snad s tím budou něco dělat, pokračuje pan Gottfried.
Prostě: všichni Eskymáci můžou za 3 „hajzly“!
Následující den, tedy dnes 25.4. se v LN objevil čtenářský příspěvek: Tak tedy princip kolektivní viny? Musím říci, že mne pan PhDr. Miroslav Hudec z České Lípy, který je autorem, potěšil a vlastně jsem čekal, že si někdo všimne prosazování kolektivní viny v roce 2012 v jednom ze států EU a to z pera vzdělance a historika, u něhož bych předpokládal jako součást profesionální výbavy správnou a objektivní interpretaci současných textů, nemluvě o těch minulých, kde to může být ještě obtížnější! Nebo to byl úmysl?