Teorie Agenda Setting, čili teorie o nastolování agendy či témat se zabývá vlivem masových médií na veřejnost. Do značné míry ovlivňuje to, o čem lidé mluví a o čem přemýšlejí. A podobně je zajímavá otázka: Jak si tato témata vybírají média? Podíváme-li se zpětně na posledních pětadvacet let, můžeme zaznamenat při troše zjednodušení tři etapy: V první vývojové fázi po roce 1989 nastolovala ve veřejném prostoru témata média, v druhé fázi, když média začala více lpět na aktualitě než na informaci, to byli politikové a ve třetí fázi, kdy se profilovali noví státní zástupci Zeman, Bradáčová a Ištván, tuto agendu určují převážně oni.
Bundesamt für Verfassungschutz, tedy Spolkový úřad pro ochranu ústavy je název pro německou civilní kontrarozvědku, která má za úkol chránit celé území Spolkové republiky Německo před cizími špiony a pravicovými či islámskými extrémisty. Pro bližší představu dodejme, že zaměstnává kolem dvou tisíc lidí a má rozpočet 140 milionů eur.
Jiří Načeradský, jeden z bezpochyby nejvýraznějších českých malířů druhé poloviny XX. století zemřel 16. dubna 2014 v Praze ve věku 74 let.
Původně Friedrich Utitz (někdy ho psali i Uttitz) se narodil v roce 1920 ve Vídni. Za války bojoval v britské armádě, kde dosáhl hodnosti poručíka. Většinu života pracoval jako novinář a překladatel v Československu a v SRN. Mezi jeho nejznámější práce patří kniha Svědkové revoluce, zpovědi bývalých spolupracovníků Lenina a Stalina, kterou vydal nejprve v exilovém nakladatelství Index, které spoluzaložil. Kniha brzy po roce 1989 vyšla i v Praze a v řadě překladů. V roce 1998 mu byl udělen prezidentem republiky Řád T. G. Masaryka IV. třídy.
V posledních týdnech není snad den, kdy se v našich i zahraničních médiích něco nedozvídáme o událostech a akcích, které připomínají Václava Havla. Od těch seriózních až po absurdně veselé. Mezi ta zásadní sdělení patří prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který v Praze řekl, že "mu chybí Havlovo globální vůdcovství a moudrost." Rovněž připomněl, že Havel již ve své řeči v OSN v roce 2000 mluvil o kolektivní odpovědnosti při oslavě nového milénia.
Před pár dny jsme si zvolili šest nových radních do patnáctičlenné Rady České televize, ale přes veškeré sliby hlavně ze strany nových poslanců z ANO se nic nezměnilo: Vítězslav Jandák Martina Komárka převálcoval a politici se opět předem domluvili na tom, koho výměnou za koho podpoří. Poměr sil se proti minulé Radě ČT vůbec nezměnil: zdá se, že po odchodu největších dvou kritiků Milana Uhdeho a Radka Mezuláníka jen dva z nových radních jsou k současnému stavu kritičtí: Jan Bednář (který pracoval léta v BBC a ví, jak taková stanice má fungovat) a Luboš Beniak (který řídil Reader’s Digest). Ostatní mají k provozu ČT jen drobné výhrady.
Začátkem dubna uplyne 136 let od založení ČSSD, ale slavit nebude co: podle březnových výsledků volebních preferencí CVVM by Ano dostalo 28 procent a ČSSD by za nimi zaostala o čtyři procenta a podle agentury STEM by dostala ČSSD 17,4 procenta a za Ano by zaostala dokonce o 5,1 procenta. Připomeňme: Zatímco v roce 1998 dostala tato strana bezmála dva miliony hlasů, tedy získala přes 32 procent, v posledních volbách loni v říjnu už to bylo něco málo přes milion, takže získala jen 20,45 procenta hlasujících občanů. Během šestnácti let ztratila půlku voličů. To je hlavní důvod, proč Bohuslav Sobotka jako předseda sociálních demokratů prohlásil: "Chceme úspěšně oslovovat mladé lidi a střední vrstvy. Hledáme cesty, jak sociální demokracii více otevřít veřejnosti."