Teprve v pondělí 28. prosince se dostala na veřejnost zpráva, že dne 20. prosince 2015 zemřel v devětaosmdesáti letech v prostějovské nemocnici potomek starého šlechtického rodu JUDr. Richard Moritz hrabě von Belcredi. V posledních letech žil na restituovaném zámku v Brodku u Prostějova.
Otázka, kterou si nutně musíme položit, zní: A co začíná po eskalujících krizích roku 2015, který rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce časopisu Charlie Hebdo a celkem i v jeho okolí zahynulo 12 lidí, v noci z 13. na 14. listopadu při sériových útocích tam bylo zabito 130 lidí.
Vánoce jsou zastávka na znamení. Když člověk zmačkne v hlavě tlačítko, jak mu to předepisuje kalendář, vystoupí z šedého času všedního brblání do bílého času svátků a obalí svou duši vánočním papírem jako dárky. Jenže problém nastane, když člověk má nostalgický papír, po kterém ujíždí do dětství, a nemůže najít dárek. Někdy se stane, že předmět tak dobře schoval, aby je budoucí podarovaný náhodou neobjevil, že je před Štědrým dnem nemůže najít a musí zase rychle do města pořídit náhradní překvapení.
Pětaosmdesátiletý romanciér Milan Kundera, který žije v Paříži, se v roce 2015 ocitl mezi první třicítkou nejvlivnějších hlasů roku 2015, které jsou slyšet napříč všemi kulturami. Žebříček sestavil The World Post ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi. Ocitl se tak mimo jiné ve společnosti známého britského astrofyzika Stephena Hawkinga či italského spisovatele Umberta Eca. Odpověď na otázku: Jak se tam dostal, najdeme v jeho důkladném přemýšlení o románu, v jeho obhajobě role umění.
V pátek 18. prosince uplynuly čtyři roky od doby, kdy zemřel Václav Havel, první prezident demokratického Československa i později České republiky. A to je jistě důvod se zamyslet nad jeho odkazem.
Ač pověra praví, že bilancovat se má jen ukončené období, aby se tím nepřivolalo neštěstí, přesto se o bilanci kacířsky pokusím, protože Společnost pro německou řeč již zvolila slovo roku 2015: Jsou jím běženci.
Nelze si nepovšimnout, že na běžence ze Středního východu a z Maghrebu existují minimálně tři zásadně odlišné pohledy.
V pondělí 7. prosince 2015 zemřel režisér Ivan Rajmont. A odešel vlastně mladý: v sedmdesáti letech, i když v divadelním nebi bude mít vždycky čestné místo.
Odpověď zní: nejoblíbenější německý moderátor politických nedělních rozhovorů, který v těchto dnech ohlásil v 59 letech odchod z médií. Původně byl sportovním komentátorem a proslavil se tím, že když měl v privátní RTL referovat 1. dubna 1998 o fotbalovém zápase Realu Madrid proti Borussii Dortmund, zřítil se plot a poškodil branku. Trvalo to 76 minut, než byla instalována nová, ale vysílání nebylo přerušeno. Günter Jauch se svým kolegou komentovali vtipně a vesele místo zápasu to, co se na stadionu odehrávalo a když zápas začal, Jauch řekl: "Těm, kdo si zapnuli televizi až teď, chci říci, že první gól již padl." Od té doby ho znalo celé Německo.
Od 11. listopadu probíhá na jedné z policejních služeben v Praze po uzavřeném vyšetřování seznamování se spisy Jany a Petra Nečasových. Olomoučtí vrchní žalobci viní manžele, že dohodli na podzim 2012 s trojicí tehdejších poslanců ODS rezignaci na poslanecký mandát výměnou za lukrativní funkce. Připomeňme, že kvůli tomu tehdy padla vláda. Na prostudování asi deseti tisíc stránek dostali lhůtu tří týdnů.